Kovová kopule muzea Louvre na ostrově v Abú Dhabí propouští světelný déšť

Úterý, 19. Prosinec 2017 - 0:20
| Napsal:

Před pár týdny došlo k oficiálnímu otevření první „franšízy“ nejslavnějšího muzea světa mimo Francii. Louvre Abú Dhabí od francouzského architekta Jeana Nouvela vznikl v rámci bilaterální smlouvy mezi Francií a Spojenými arabskými emiráty, které do roku 2037 za služby zaplatí téměř jednu miliardu eur. Perforovaná kovová střecha o rozponu 180 propouští do interiéru „světelný déšť“.

Louvre Abu Dhabi, Ateliers Jean Nouvel © Roland Halbe
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Jean Nouvel
Ateliér Ateliers Jean Nouvel
Světadíl Asie
Země Spojené arabské emiráty
Město Abú Dhabí
Datum projektu 2006
Datum realizace 2007
Plocha pozemku 97 000.00m2

Objekt nového muzea Louvre v Abú Dhabí se nachází na uměle vtvořeném ostrově v přímém kontaktu s vodní hladinou. Jeho poznávacím znakem je perforovaná kovová střecha složená ze dvou vrstev. Při pohledu z výšky si lze všimnout jejího vzoru složeného celkem z 8000 hvězdic. Na ostrově v budoucnu dále vznikne nové Národní muzeum Zaeyd od Normana Fostera a také Guggenheimovo muzeum s klasickým podpisem Franka Gehryho.

Kupolovitá střecha muzea Louvre o průměru 180 metrů vychází podle Nouvela z klasického prvku lokální architektury. „Jedná se o projekt, který je založen na hlavním symbolu arabské architektury: kupoli. V tomto případě je ovšem jasně znatelný posun od tradice a kupole je navržena moderně,“ vysvětluje architekt. Střecha díky své perforaci propouští nepravidelné paprsky světla, které se následně odrážejí z bílých stěn jednotlivých galerií, čímž se vytváří zamýšlený „světelný déšť“.

Polootevřený prostor pod kopulí slouží speciálně připraveným instalacím, hlavní stálé a dočasné sbírky jsou pak umístěny v bílých krychlovitých objektech. Kromě toho muzeum poskytuje také sál s 270 sedadly, restauraci, obchod a kavárnu.

O stavbě muzea se začalo poprvé mluvit před deseti lety, kdy Francie se Spojenými arabskými emiráty podepsala smlouvu o provozu instituce. Emiráty se přitom za pomoc při pořádání výstav a za zápůjčky uměleckých děl zavázaly uhradit během následujících třiceti let celkem 974 milionů eur, tedy asi 25 miliard korun - z toho 9 miliard šlo pouze na právo užívat jméno Louvre. Samotná stavba pak přišla přibližně na 13 miliard korun.