Magma - magické umělecké a kongresové centrum

Pondělí, 22. Srpen 2011 - 2:00
| Napsal:

Mezi turistickou zónou a mořským horizontem ostrova Tenerife vyrůstají ze skály betonové vlny, kterými pronikají proužky světla do kouzelných prostorů konferenčních a výstavních sálů. Chcete-li se zúčastnit přednášky autora této stavby, přijďte na konferenci Beton v architektuře (součást festivalu ARCH FOR PEOPLE), která proběhne 7. září 2011 na FA ČVUT.

Umělecké a konferenční centrum Magma v Adeje se muselo vyrovnat s obtížným místem v blízkosti dálnice na jihu ostrova Tenerife. Jediné vztažné prvky v okolí jsou skalnatá polopouštní krajina a moře, jež impozantně rámuje budovu s výhledem na ostrov La Gomera.

Naše řešení této situace vychází z respektu ke krajině, kterou jsme rozšířili o nové geometrické útvary splňující své funkce. Křivky těchto útvarů jsou uspořádány tak, aby navodily dojem jakéhosi toku střechy, kterou jsme si představovali jako kapalinu v pohybu zachycující prostor ve všech směrech. Kapalina se rozděluje a násobí, vytváří trhliny světla a vzduchu, což zvyšuje pocit lehkosti oné zvlněné plochy.

Tyto masivní útvary obsahují kanceláře, vybavení a služby, tedy vše, co vyžaduje určitou funkční nezávislost. Zbytek prostoru je možné využít pro různé činnosti s rozličným stupněm rozčlenění. Centrum má tři samostatné vchody, což přispívá k jeho časové a prostorové flexibilitě. Hlavní vchod přes velké foyer vede návštěvníky do kavárny a dále do auditoria. Další vstup do kancelářských prostor je umístěn ve vyšší úrovni. V případě konání koncertů pro široké publikum je na svahu z ulice k dispozici třetí vstup.

Přizpůsobivost budovy umožňuje využití prostorů k různě početným setkáním. Centrální část může být přeměněna z hlediště s kapacitou 3000 diváků na několik místností pro 300 diváků, což je velikost obvykle požadovaná pro většinu konferencí. Tato transformace je dosažena díky zvukotěsným panelům sloužícím jako šatny. Kavárna je s každodenním provozem nezávisle na ostatních částech budovy, čímž je zamezeno opuštěnosti budovy v době, kdy nejsou na programu žádné rozsáhlé aktivity. Navzdory složitosti budovy je stavební systém jednoduchý a má běžnou ocelovou konstrukci o průměrné tloušťce 45 cm. Výběr materiálů se řídí záměrem maximálního splynutí budovy s prostředím; beton kombinovaný s místním kamenem "chasnera" je použit po celé stavbě. Střecha je tvořena deskami z rostlinných vláken a cementu, čímž jsme docílili sladění jejího barevného odstínu s barvou použitého kamene. Přirozené osvětlení je řešeno řadou kovových světlíků, které ustupují ve prospěch štěrbin vzniklých na rozhraní jednotlivých dílů střechy.

Stavba

Boční stěny haly a prostory mezi okny na zadní stěně jsou postaveny z betonu s řadou různých povrchových úprav (hladké, štukované, vyřezávané). Několik stěn je vzhledem k vertikální rovině nakloněno (o 6% až 14%) za účelem zvýšení kontroly odrazu zvuku v hledišti, ať už kvůli zabránění případné ozvěny nebo zlepšení přenosu zvuku směrem k publiku.

Betonové difuzní prvky

Difuzní prvky byly použity v hale na některých plochách bočních stěn, které nemohly být opatřeny pohltivým materiálem zmírňujícím případně vzniklé ozvěny.

Námi navržené difuzní prvky jsou typu MLS (Maximum Length Sequence) a jsou založey na pravidelné pseudonáhodné posloupnosti tzv. maximální délce nebo teorii Galois, která může mít jen dvě různé hodnoty: - 1 a + 1. Tyto prvky mají zubatý povrch a jsou tvořeny z rovné odrazné plochy, která je dále rozdělena drážkami stejné šířky a hloubky. Každému proužku je přiřazena náhodná hodnota rozestupu, aby se zabránilo opakovanému vzoru, vznikajícímu ve struktuře difuzního prvku. V závislosti na prostoru, který měl být pokryt, byly vypočteny různé sekvence délky a pro každou sekvenci byla použita jedna doba.

Ocelová konstrukce

V podstatě veškeré ocelové prvky se dají rozdělit do dvou skupin:

- hlavní konstrukce kovových nosníků ve směru budovy. Tyto nosníky spojují jednotlivé části střechy a jsou na nich zavěšeny příčky, které oddělují jednotlivé sekce budovy. Ze strukturálního hlediska tyto nosníky odolají zatížení všech střešních prací a nejsou závislé na její finální podobě.

- sekundární struktura menších kovových trámů je po pořádku rozdělena na dva druhy: jedny se opírají o horní ramena hlavních kovových nosníků a druhé visí na spodních ramenech hlavních nosníků.

Z každého svazku vedlejších trámů vychází teleskopický stavební systém skládající se z několika čtvercových ocelových trubek, z nichž jedna je menší, takže se může zasunout do druhé, což zajišťuje koordinovanou variabilitu osy Z k ose X a Y v daných bodech střechy. Jakmile je tento teleskopický systém usazen do správné polohy, je na místě svařen.

Tento systém umožňuje dát konstrukci střechy i stropu tvar sinusoidy. Konstrukce se přitom z ekonomických důvodů a pro jednodušší výpočet skládá z přímek.

Teleskopické trubky se vysouvají z horních trámů, čímž tvarují střechu, a také klesají z nižších nosníků, čímž formují stropy budovy. V obou případech je plocha střechy propojena se stropem díky 45 mm širokým kovových nosníkům ve tvaru písmena T, které určují tvar úseků v příslušné rovině, v závislosti na dílech získaných z trojrozměrného modelu KATIA.

Kromě toho je zde však velké množství míst, a to zejména v blízkosti okrajů, kde se tloušťka střechy výrazně změnšuje a kde jsou použita speciální řešení, vyhovující potřebám každého jednotlivého případu.

Chcete-li se dozvědět více, přijďte na festival ARCH FOR PEOPLE.

 

<p>&lt;p&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;</p>

<p>&lt;p&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;</p>

<p>&lt;p&gt;&amp;#160;&lt;/p&gt;</p>

Téma "Beton v architektuře" vzniká za podpory Speciálních produktů.