Měď v architektuře: muzeum umění Villa Vauban

Čtvrtek, 6. Říjen 2011 - 2:00
| Napsal:

Jako vysoce oceněný projekt byla vybrána rekonstrukce a dostavba muzea umění v historické vile Vauban.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Ateliér Fritsch und Schlüter Architekten GmbH
Světadíl Evropa
Země Německo
Město Seeheim-Jugenheim
Ulice, číslo Am Hermertsberg, 13
Datum realizace 2010

Historická vila Villa Vauban se nachází v městské zeleni a hostí městskou uměleckou galerii od roku 1959. V roce 2002 byl architekt Philippe Schmit (z dřívějšího studia Diane Heirend & Philippe Schmit architectes, nyní Philippe Schmit architects) pověřen městem Lucemburk, aby vytvořil plány pro kompletní renovaci stávající vily. Restaurování historické budovy a výstavba nového rozšíření bylo úspěšně dokončeno v roce 2010.

Nová Villa Vauban - Musée d'Art de la Ville de Luxembourg, znovuotevřená 1. května 2010, bude prezentovat práce z městské umělecké sbírky, stejně tak jako dočasné výstavy (tematicky zahrnujíc vše od klasického až po soudobé umění), na které si bude půjčovat díla z mezinárodních muzeí (otevírací výstava byla spoluorganizovaná s amsterdamským Rijksmuseum).

Architektonický projekt navyšuje výstavní plochu (vzrostla z původních 350 m2 na přibližně 1200 m2), přičemž se zachovaly původní historické prvky (zdi pevnosti postavené Vaubanem roku 1739, buržoazní vila z roku 1871–73, tvar zahrady a veřejného parku z roku 1871–78), a vytváří novou rovnováhu mezi celkovým městským vzhledem a krajinou. Integrace bylo dosaženo umístěním poloviny nového objemu pod povrch a jeho připojením k dynamické fasádě z průhledných velkoplošných desek z perforované červené mosazi, která více zrcadlí v okolním parku, než aby mu dominoval.

Nové architektonické seskupení, které je teď přístupné jak přes hlavní bránu, tak z parku, prostřednictvím nové stezky, je čistě rozpoznatelné jako veřejná budova, která se objeví v nádherném prostředí městského parku.

Tupé kovové záhyby fasády a povrch střechy u nové konstrukce jsou charaktirozavány silnou hmatovou kvalitou zvoleného materiálu, který budí dojem lehkosti a zároveň integruje budovu do krajiny, ostře rozlišuje mezi skulpturálním a vysoce průhledným vzhledem.

Nová budova se skládá ze dvou pater výstavních ploch v pozadí vily. Stoupá směrem od základů zdi pevnosti pod hladinu aktuálního parku. Její sklon mizejících okrajů se jeví jako abstraktní okraje krajiny, které odráží vinutí krajiny parku.
Architektonický interiér korza obvodních výstavních ploch je vykován do betonového povrchu z jeho monolitického architektonického těla.Ryté průsvitné skleněné fasády, dubové podlahy a schodiště jsou kontrastem pro zdrcení abstraktu těchto bílých krychlí. Povrch charakteristicky holých zdí byl rozdrsněn pomocí kovářského kladiva, aby byly odhaleny malé krystaly křemene betonu, takže se jejich objem jeví jako taktilní a světlý.

Otvory v průčelí umožní kolemjdoucím nahlédnout do prostorové orientace návštěvníků a odhalovat aktivity uvnitř muzea. Staré a nové výstavní místnosti byly integrovány do flexibilních souvislých výstavních okruhů, se vstupní halou mezi nimi, která slouží jako průchod mezi dvěmi budovami.

Obě galerie (s denním a umělým osvětlením) v nové přístavbě (která představuje celkem 11 nových výstavních prostor) byly formulované tak, aby udělaly dojem vznášejících se místností. Byly podél svých podélných os mírně posunuté, což vede k překážkám a výklenkům a k tomu, že množství jednoúčelových prostorů, jako je galerie soch, průchod mezi galeriemi v nižším patře, dílna pro děti, lodžie s výhledem na park, polopatrová místnost a rozměrné schodiště vedou dolů do nejnižšího výstavního patra. Tyto prvky určují choreografii muzeálního okruhu, zpomalujíc kroky návštěvníků a umožňujíc pro ně užít si pohledu na pomalu mizející výhled na park a zároveň pomalu upoutávat jejich pozornost na detaily struktury a prostoru.

Autor:
Philippe Schmit Architects

 

Další příklady použití mědi najdete na adrese www.copperconcept.org