České přístavy promění část své flotily na luxusní hausbóty

Pátek, 10. Červenec 2009 - 11:58
| Napsal:
Praha 9. července (ČTK) - Stejně jako Saturnin a jeho pán ze známé knihy Zdeňka Jirotky se mohou cítit obyvatelé nových luxusních hausbótů na Vltavě v Praze. České přístavy se rozhodly proměnit 18 tlačných remorkérů na obytné lodě, které by měly kotvit v Holešovicích, Libni, na Smíchově a v Radotíně. Jde o součást projektu na revitalizaci opuštěných nákladních přístavů.

"Sloučením rekonstruovaných remorkérů a přístavních ploch nabídneme movitějším zákazníkům možnost trávit volný čas i bydlet přímo na vodě," řekl ČTK Jan Kafka, ředitel obchodního úseku společnosti České přístavy. Součástí projektu budou i předplacená kotviště, místa na stání a servisní centra, která budou zajišťovat služby související s údržbou lodí.

Myšlenka přestavování užitných plavidel na obytná je podle Kafky rozšířená především v Anglii. Remorkér typu TL má téměř čtvercový půdorys a jeho výhodou proti klasickým hausbótům je především větší šířka kolem 8,5 metru. Po přestavbě nabídne svým obyvatelům palubu pro kuchyň a obývací pokoj, podpalubí se dvěma ložnicemi a pokojem pro hosty. Celková obytná plocha bude 106 metrů čtverečních, které společně s terasou a okolní palubou dosáhne 216 metrů čtverečních. Autorem vítězné podoby je studio Miro Pistek Design.

První prototyp by měl být hotov na podzim. "Nejhorší by bylo to uspěchat," vysvětluje Kafka. Každá loď podle něj bude určitý originál a při stavbě je možné přihlédnout k osobním potřebám zákazníků. Zatím o lodě projevilo zájem na 150 zájemců. Skutečnou cenu hausbótů prý určí až trh, jisté je, že překročí deset milionů korun.

První remorkéry typu TL začaly brázdit vltavské a labské vody v sedmdesátých letech minulého století. Na svoji dobu šlo o velmi vyspělá plavidla, která disponovala například hydraulicky vysouvacím kapitánským můstkem. Remorkéry sloužily jako tahače, především na přepravu uhlí a štěrku. Od počátku devadesátých let začaly být postupně odstavovány společně s útlumem nákladní lodní dopravy. Proto pro ně České přístavy začaly hledat nové využití, které se nakonec našlo společně s přeměnou nákladních přístavů na obytné a rekreační oblasti.
 

Pavel Drábek

Klíčová slova: