Hotel Don Giovanni je něco jako pomník 90. let. Připomíná, že v této dekádě bylo možné skoro cokoliv – třeba i dům, který má na sobě motýla přes deset pater.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
1/15
Skutečně, jeho architekta Iva Nahálku inspiroval preparovaný motýl za výlohou obchodu, jak později vyprávěl. Objevil se na fasádě, ovšem motýlovité tvary a vzory navrhl i do interiéru. Ne vše se realizovalo, ale původní návrhy je možné vidět na kresbách v hotelových saloncích.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
2/15
Odbornou veřejnost však motýl neokouzlil. „Vyprázdněný fasádní formalismus“, nazval to architekt Petr Burian v MF Dnes v roce 2013. Byla to jedna z těch anket, kde byl hotel zvolen za nejošklivější pražskou stavbu.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
3/15
Ještě víc než fasáda vadila jeho velikost. „Neadekvátní měřítko poškozující horizont“ a „mizerná proporce“, tak to pojmenoval architekt Burian ve zmíněné anketě. Mohutná krychle je skutečně k vidění z mnoha míst – zde pohled ze tři kilometry vzdálených Strašnic.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
4/15
Hotel Don Giovanni ze Strašnic. Architekt Nahálka hájí jeho velikost tím, že základní rozměry a objem byly už součástí zadání.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
5/15
Dalším problematickým místem je parter budovy. Je zcela uzavřený a s okolím nekomunikuje. Obrůstá ho zanedbaná zeleň. Zákoutí s odpadky a zdivočelé keře nepůsobí zrovna městotvorně.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
6/15
Jak je vidět, existuje spousta důvodů, proč architekturu Dona Giovanniho kritizovat. V době vzniku to však byla událost. Praha se chtěla ukázat světu a přilákat turisty. Proto vítala zájem rakouské firmy Rogner postavit zde velký hotel. Projektování začalo v roce 1992.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
7/15
Pozemek na stanici metra Želivského získal rakouský investor od městské části Praha 3 za 90 milionů korun. Firma uspořádala architektonickou soutěž, podle vzpomínek architekta Iva Nahálky do ní bylo přihlášeno 12 návrhů.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
8/15
Ivo Nahálka opustil v té době státní Vojenský projektový ústav, založil vlastní ateliér Archina. Na Donu Giovannim spolupracoval s rakouským architektem Wolfgangem Triessingem, získal zde zkušenosti a poté navrhoval i další hotelové stavby. Mezi nimi i King¨s Resort, kasino ve stylu Las Vegas, ovšem v jihočeském Rozvadově.
který později projektoval další hotely či obrovské kasíno v Rozvadově.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
9/15
Hotel Don Giovanni byl otevřený 1. května 1995 a hosty vítal velkolepě. Každý večer tu byla třeba laserová show s Mozartovou hudbou, jak to líčili ve Večerní Praze.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
10/15
Vstup do hotelu. Za ním se nachází hala s dvouramenným schodištěm. Původně byla podlaha černá a strop na sobě měl bodová světla rozhozená jako hvězdy. Současná verze vstupní haly je bílá.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
11/15
Uvnitř je přes 400 pokojů, což z Dona Giovanniho dělá jeden z největších pražských hotelů.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
12/15
To je také jeho hlavní přínos pro město – velká ubytovací kapacita mimo historické centrum přispívá k tomu, že se turisté rozptýlí i do „normálních“ neturistických čtvrtí. Výhodou je také návaznost na metro, většina hostů se do centra dopravuje MHD.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
13/15
Umístit velké hotely mimo centrum bylo strategické rozhodnutí. Jeho cílem bylo zabránit „zahlcení městského centra turisty“, jak už před třiceti lety řekl novinářům z Lidových novin tehdejší radní Michael Hvížďala. To se ukázalo jako prozíravé.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
14/15
Don Giovanni se prostě stal součástí Prahy a i na jeho obraz na horizontu jsme si už zvykli. Někomu připomíná pařez, někomu dort - vymýšlet mu přezdívky, to Pražany zřejmě neomrzí ani v dalších třiceti letech.
Foto: Radek Štrettr Úlehla
15/15
