V Krkonoších vznikla chalupa, která snese bouřku i závěje. Schází se tu celá rodina
Na začátku nebyla ambice postavit architektonický manifest, ale vytvořit místo, kam se bude chtít vracet celá rodina. Společné chvíle tu tráví tři generace.
Kateřina Hrachová , 9. 4. 2026
Svažitý pozemek ve Strážném poblíž Vrchlabí nabídl víc než jen parcelu ke stavbě. Otevírá se z něj široký pohled přes údolí na hřebeny Krkonoše s jasně čitelnou dominantou Černé hory. V zimě stačí vyjít z domu v přezkáčích a o pár metrů dál nazout lyže.
Stopa původního domu
Na pozemku kdysi stála tradiční horská chalupa. Regulativy Krkonošského národního parku dovolují stavět pouze v její půdorysné stopě, a tak nový dům musel respektovat nejen terén, ale i historii místa. Otázka tedy zněla: co si z původní stavby vzít a co naopak posunout dál?
Po odhlédnutí od pozdějších přístaveb se ukázal archetyp, kompaktní hmota se sedlovou střechou, přesahy a vikýři. Tvar, který v horách nevznikl náhodou. Strmá střecha si poradí se sněhem, přesahy chrání fasádu před deštěm a větrem, vikýře přivádějí světlo do podkroví. Tyto principy zůstávají funkční i dnes.
Nový návrh je proto nepřepisuje, ale rozvíjí. Dům si zachovává siluetu tradiční chalupy, zároveň se však více otevírá krajině. Vnořené zápraží s velkými okny funguje jako přechod mezi interiérem a exteriérem je to místo, kde se člověk ještě cítí uvnitř, ale už je v kontaktu s horami.
Dispozice vychází z jednoduché úvahy: nejdůležitější je čas strávený spolu. Po dni na svahu nebo na túře se všichni setkávají v jednom velkém prostoru. Kuchyně, jídelní stůl, krbová kamna, vinotéka i pohodlné sezení tvoří otevřený celek orientovaný k výhledům. Oheň v kamnech, děti s pohádkou, dospělí u vína nebo deskových her - právě tady se odehrává každodennost horské chaty.
Prostor je propojen s galerií v patře a podkrovím, kde dvojice protilehlých vikýřů rámuje výhledy do krajiny. Společenské části domu jsou velkorysé, ložnice a koupelny naopak úsporné a kompaktní, slouží především k odpočinku.
V přízemí nechybí sauna s možností vyběhnout rovnou do sněhu. Technické zázemí včetně lyžárny a sušárny zajišťuje, že zimní provoz probíhá bez komplikací. Dům funguje jako plnohodnotná základna pro letní i zimní sezónu.
Interiér pracuje se světlými povrchy. Konstrukční prvky z běleného smrku doplňují smrkové biodesky a dubová lamelová podlaha. Teplý tón dřeva se opakuje na jídelním stole i lavicích a vytváří klidný, přirozený rámec každodennímu životu.
Nosnou konstrukci tvoří lehký dřevěný skelet. Fasáda z modřínových prken a latí byla kvůli drsnému klimatu opálena, vykartáčována a ošetřena fermeží. Povrch tak získal zvýrazněnou kresbu a proměnlivý medový odstín, který reaguje na světlo i roční období.
Vstup i sauna jsou chráněny subtilní treláží z modřínových hranolů, jež navazuje na rytmus fasády. Na návětrné straně dům doplňuje sklad opláštěný šedým falcovaným plechem, stejně jako střecha – praktický prvek, který zároveň dotváří kompaktní siluetu stavby.
Více k tématu
Tradice bez nostalgie
Chata s výhledem na Černou horu není replikou minulosti ani experimentem odtrženým od kontextu. Je současnou interpretací horského archetypu – domem, který respektuje místo, klima i regulativy, a přitom nabízí otevřenost, světlo a komfort odpovídající dnešnímu způsobu života.
Výsledkem je stavba, která přirozeně zapadá do krajiny a zároveň vytváří pevné zázemí pro rodinné příběhy, jež se budou do horského svahu zapisovat po další generace.
- Ateliér: System Recovery Architects
- Autoři: Vítězslav Kůstka, Helena Línová
- Země: Česká republika
- Užitná plocha: 223 m2
- Realizace: 2023 - 2025
- Fotograf: Alex Shoots Buildings
- Stavební část projektu: Dan Komlo, Ing. Milan Peukert
