Diplomní projekt Letné a jejího okolí

Letnou vnímám pro její funkci a historickou, morfologickou a urbanistickou pozici jako nejsilnější místo pražské struktury. Jižní svah v centru Prahy, položený nad kotlinou středověkého města, doplněný meandrující Vltavou.

Cílem mého projektu je vytvoření koncepční varianty této části Prahy, která se v budoucnu nevyhnutelně stane středem prstence nejužšího centra města.   Základem práce je tedy předpoklad výrazného rozvoje vnitřní Prahy, a to především lokality Hradčanské, Bubnů s nimi souvisejících celých Holešovic.   Pro správné fungování takovéto struktury je nevyhnutelné napojení Starého Města právě přes letenský svah.   Důležitější, než bodové fyzické spojení v podobě mostů a lávek, chápu spojení optické a pocitové. Vytvoření vztahu podobnému např. tomu mezi Malou Stranou a Starým Městem. Samozřejmost, lehkost, sounáležitost. Chuť a důvod jít na druhý břeh.   Takové spojení se dle mého názoru nevyhne bez přesunutí dopravní tepny pod letenským svahem. Jelikož je to z dopravní struktury nemožné, navrhuji přemostění této komunikace prodloužením letenského svahu. Vysunutí svahu přes komunikaci mi vytvoří jednak nábřeží Letné, tolik chybějící kontak nejen s Vltavou, ale právě především s nábřežím a posléze celou strukturou Starého Města, ale hlavně v určitých místech zmírní sklon svahu až na 18°-24°, který mi z letenského svahu vytvoří lépe využívaný prostor. Již více skonitý park než příkrý svah. Toto přemostění navrhuji jen v nejdůležitějším místě chybějícího kontaktu a jen nejmenším možným, ale zárověň již fungujícím rozsahem.   Pro fungování svahu je nezbytné i fyzické napojení. To navrhuji ve dvou stávajích místech, a to v místě Štefánikova mostu formou napojení přes úpravu nábřeží, probíhajícího vpravo až do Holešovic a vlevo přes náplavku na vysunutý letenský svah, a pak zejména v místě Čechova mostu, kde je vysutý svah přisazen k poslednímu oblouku mostu a přejme tak pěší od dopravy ještě před křižovatkou pod „schody“.

Dalšími chybějícími vazbami je jednak ukončení Revoluční v patě mostu, který pokračuje dál jen do tunelu a pak chybějící vazba mezi Letnou a Klárovem (Malou Stranou).

Pro dotvoření vazby Revoluční navrhuji ukončení mostu návratem eskalátorů a tedy snadným výstupem na Letnou, do parku a „muzejní akropole“. Zrcadlově umístěný Újezd s lanovkou na Petřín.   Pro dotvoření vazby na Klárov navrhuji úpravu svahu na hraně opěrné zdi, vedoucí kolem Strakovy akademie, přes Chotkovu zatáčku až do Jeleního příkopu.   Pro fungování Klárova nejenom jako křižovatky, navrhuji jednak přesunutí dopravy v obou směrech do ulice U Bruských kasáren, ale i vytvoření od dopravy a parku uzavřené struktury, která bude mít klid a možnost pro další rozvoj.   Konkrétně vytvořením parkingu v bastionu U Bruských kasáren a „městské brány“ vysunutým svahem letné u Strakovy akademie, která oddělí město od dopravy. A obdobně postupuji i u Chotkovy zatáčky. Zástavbu ukončuji s poslední veží hradního ostrohu a tak chotkovu zatáčku očišťuji a plynule spojuji s letenským svahem a Jelením příkopem. Bruskou bránu a tedy hradní ostroh ještě zesiluji vytvořením hraničního domu. Zájezního hostince, prvního a poslední domu ve městě, pak již následuje jen park Jeleního příkopu.   Tyto zásahy jsou schopny vytvořit nejenom fungující napojení Starého Města na Letnou, ale i chybějící kompaktní vztahy celé spodní půlky již zmiňovaného prstence nejužšího centra města.   Předposledním chybějícím prvkem v prstenci je dostavba Dejvic do úrovně severních hradeb hradu a úprava vstupů do komplexu Pražského hradu ze severu a západu. Dostavbu Dejvic navrhuji blokovou zástavbou pro vytvoření kompaktního celku, včetně dnešních bloků Hradčanské.   Konkrétně navrhuji přesunutí osy Dejvic do ulice Dejvická a pak tedy vytvoření druhého „křídla“ Dejvic, na podobných uličních principech, směrem do Střešovic. Samozřejmou součástí je i v patě této osy vytvoření nového náměstí Hradčanská, rozšířeného ještě o zastávku městské podzemní železnice.   Pro severní část hradního komplexu navrhuji hlavně vyčištění od zástavby vnějších prostorů mezi bastiony a jejich využití parkovými úpravami, a pak využití interiérové strany těchto bastiónů pro vestavby vhodných chybějících účelů (senát, muzea, hotel, P+R,…). Oba tyto zásahy by měly hlavně pomoct celkové čitelnosti a chybějící orientaci ve vztahu ke komplexu Pražského hradu.   Posledním chybějící prvkem prstence a v mém projektu nejvíce řešeným je severní hrana letenské pláně. Chybějící spojení mezi Hradčanskou a Holešovicemi (Bubenčí). Krytý, tichý a v zimě vytápěný jednostranný bulvár. Vstupní brána do Stromovky. Chybějící zázemí Bubenče, Holešovic a Hradčanské. Nový stadion Sparty, městská tržnice, admistrativa, wellness, komerce a bydlení. Poslední dům a silnice před pláží…     

  vedoucí diplomního projektu: prof. Ing. arch. Jan Bočan   Zvláštní cena Allplan