Ozvěny GPA 2010 | Rekonstrukce pavilonu Grébovka

Projekt v zájmu zachování původního výrazu pavilonu vědomě nesplňuje současné standardy pro výstavbu tak, aby ho v maximální míře uvedl do podoby z roku 1888.

Tím, že se pavilon přestavěl na jesle a užíval celoročně, byl zejména v zimním období vystaven značným teplotním rozdílům, které způsobily kondenzaci páry na jeho plášti a následně zvýšenou vlhkost dřeva. Kromě hniloby byly především trámy hrázdění a některé krovy poškozeny dřevokazným hmyzem.

Autentický historický objekt byl rekonstruován včetně značně poškozených uměleckořemeslných prvků, jako je řezbářská výzdoba, hrázdění a malby. Navrátily se sem i prvky dochované pouze v kresebné dokumentaci – kuželníková dráha, dřevěné obklady stěn a vstupní portály.

Dostavovaná část kavárny má po celém obvodu lehký celoprosklený plášť. Přiznaný konstrukční systém je kombinací dřeva, oceli a skla. Tektonika se v souvislosti s historickým hrázděným zdivem zdůraznila propsáním sloupů do fasády a zavětrováním ocelovými táhly. Výrazná střešní krajina Schulzova pavilonu je doplněna vykonzolovanými pergolami s dřevěnými lamelami přesahujícími střechu dostavby. Na hmotové ukončení západního křídla reaguje zrcadlově přesah střechy a vytvoření krytého prostoru terasy. Objekt je pomocí proskleného krčku s rampou propojen s historickým objektem pavilonu.

Práce byly zahájeny v roce 2004 stavebně-technickými, restaurátorskými, inženýrsko-geologickými a dendrologickými průzkumy. Jejich závěry avizovaly nutnost neodkladného řešení, protože stavba byla pro celkovou vlhkost a narušení nosných dřevěných konstrukcí na hranici statického ohrožení. Musely se také odstranit druhotné nekorektní přístavby a vestavby a vnitřní zateplení, způsobující chátrání nosných konstrukcí.

Východiskem pro zpracování první varianty návrhu byl požadavek na poskytování stravovacích služeb s celoročním provozem v celé stavbě. Počítalo se tehdy s tím, že se postupně rozeberou nosné a výplňové části konstrukce a zdravé prvky se vrátí na své místo. Obvodové stěny měly být nově založeny a odizolovány. Toto řešení počítalo i se sejmutím fresek, které se po restaurování měly vrátit na nově vytvořené sendvičové konstrukce. Jednalo se tedy o přestavbu s novým východním křídlem, které obsahovalo gastronomický provoz kuchyně, sklady, zázemí a WC a do parku otevřený prostor restaurace.

Později bylo od požadavku na celoroční stravování upuštěno a rekonstrukce již byla koncipována tak, že umožnila provoz původních křídel pavilonu pouze v letních měsících. Celoročně je v provozu kavárna v přístavbě východního křídla. Nové zadání již hledalo cestu, jak pavilon opravit, aby se rizika poškození autentických částí stavby omezila na nejmenší možnou míru. Další průzkumy odhalily původní systémy ventilace a odvodnění objektu. Bez těchto znalostí by nebylo možné stavbu odvlhčit. Ventilační systém využívá přetlaku vzduchu v okolí pro jeho nasávání pod konstrukce do speciálně vytvořených kanálků, kde se ochlazuje a odkondenzuje od přebytečné vlhkosti. Pak je vzduch odveden pod podlahu, kde odsává zemní vlhkost z podloží, a na druhou stranu objektu, kde je pomocí přirozeného podtlaku vyfukován ven. Bylo proto třeba zásadně snížit úroveň terénu v okolí pavilonu tak, aby se odkryly původní nasávací a vyfukovací mřížky, a muselo se zajistit dostatečné proudění vzduchu odstraněním některých stromů a křovin. Vzrostlé stromy pak byly nahrazeny v jiné části parku. Také se aktivoval ventilační systém větracích průduchů v nadzemní části stavby a ve střeše.

Náročným úkolem bylo restaurování nosných částí a výplní při zachování kompaktnosti vnitřních omítek. Navíc bylo třeba pavilon vyrovnat a staticky stabilizovat, protože byl značně vychýlen. Navrhli jsme proto nové základové patky, do nichž se pomocí ocelových prvků kotvily nosné rohové profily. Hrázděnou konstrukci jsme restaurovali postupně, napadené části byly nahrazeny novými. Vnitřní omítky se fixovaly pomocí speciálních ocelových konstrukcí a popruhů, do kterých se zavěšovaly vyzdívky tak, aby nedošlo k jejich poškození.

Střecha byla navržena z břidlice, původní okna a dveře včetně kování repasovány. Podlahy jsme rozebrali, repasovali, doplnili a navrátili zpět.

Architektonická koncepce východního křídla vycházela z toho, že se nebude jednat o žádnou kopii variant uvažovaných Josefem Schulzem. Vytvořili jsme hmotově přiměřenou dostavbu s lehkou, otevřenou, celoskleněnou strukturou tak, aby nekonkurovala původním částem stavby. Veškeré nutné součásti provozu jsme situovali do suterénu.

Psáno pro časopis Architekt 3/2010