Regina Loukotová

Středa, 9. Listopad 2005 - 8:11
| Napsal:
Kandidát na děkana FA ČVUT v Praze Volební období 2006-2009 Ing.arch. Regina Loukotová, Ph.D

Položila jsem si několik otázek, nakonec jich bylo asi sedmdesát, a došla k názoru, že chci udělat vše pro to, aby během krátké doby bylo možné na skoro všechny otázky níže uvedené odpovědět: „Ne, to není možné!“ V otázkách vycházím z informací, které fakulta zveřejňuje nebo spíše nezveřejňuje. Omlouvám se tedy předem za eventuální nedostatky.

Je možné, že ...

  • půl roku fungují webové stránky největší školy architektury v zemi pouze provizorně?
  • webové stránky školy nefungují ani v jednom světovém jazyce?
  • prezentace této významné instituce na veřejnosti je minimální?
  • aktuální informace o dění ve škole (např. poslední zápisy ze zasedání akademického senátu) jsou dispozici pouze na soukromém webu studenta-senátora J. Kazimoura?
  • je uvažováno o výstavbě nové školní budovy a ta současná dnes téměř zeje prázdnotou? (Pokud se učitelskému sboru nepodaří přitáhnout studenty do školy, aby zde nejenom pracovali, ale i s chutí ji navštěvovali, nepodaří se to ani nové budově za miliardu korun.)
  • poslední dostupná verze dlouhodobého záměru školy (zveřejněna na soukromém webu www.kazimour.wz.cz) je revidovaná verze z roku 2001 a na oficiálních stránkách fakulty není vůbec k dispozici?
  • ve škole probíhají, mimo jiné i na úkor výuky, nepřehledné akce jakou je např. kausa GAPPA? (Včetně trestních oznámení na neznámého pachatele a jiných trapností?)
  • škola nepořádá exkurse, výlety, výpravy, pobyty?
  • se fakulta zbavuje objektu v Kruhu v Podkrkonoší? Krásného statku, který byl využíván pro pracovní výjezdy.
  • v objektu v historické Telči, který rektorát ČVUT nabídl Fakultě architektury a Fakultě stavební, začala v říjnu vyučovat Fakulta stavební - pro nezájem Fakulty architektury?
  • ve škole doposud neexistuje plnocenná fakultní knihovna, i když každý nedouk ví, že dobrá knihovna je základem dobré školy?
  • některé drahé zahraniční časopisy, které škola abonuje jsou většinu času nepřístupné v uzamčených kancelářích vedoucích ústavů?
  • škola vlastní výpočetní techniku a jiné vybavení, které je studentům často těžko dostupné?
  • počet počítačů ve škole neodpovídá současné výuce architektury, kdy jistě více než 90% školních projektů je vypracováváno v digitální formě?
  • ve škole nefunguje kvalitní modelářská dílna s příslušným vybavením a kvalifikovaným vedením?
  • o zasedání Vědeckoumělecké rady FA nejsou na webu dostupné zápisy z jednání? Jakou funkci potom tato rada plní? Kdy naposledy a za jakým účelem se sešla? Kolikrát za poslední rok?
  • za posledních 16 let existence školy zde působili pouze dva děkani? Jsou opravdu tak jedineční a proto nenahraditelní?
  • málokdo z řad studentů a pedagogů je hrdý na příslušnost ke své universitě nebo ke své škole architektury?
  • se škola minimálně snaží o získání zahraničních studentů i mimo výměnné programy? (Jak je patrné již z její nedostatečné prezentace.)
  • personální obsazení Akademického senátu, Vědeckoumělecké rady a Kolegia děkana se překrývá?
  • škola neposkytuje vzdělání studentům druhého a třetího věku? (Důraz na poskytování tohoto typu vzdělání je dnes také kladen se strany Evropské unie.)
  • mimo semestrální výuku je škola prázdná? Proč se zde nepořádají letní školy architektury pro české i zahraniční studenty? Prostory by byly, ale kde je iniciativa pedagogů? Nebo vedení školy?
  • škola není aktivní a permanentní platformou pro pořádání diskusí, výstav, přehlídek a konferencí a také se
    nestala vyhledávaným místem pro trávení volného času s oborem architektura?
  • škola nepořádá diskuse se studenty, kteří se vrátili ze stáží a výměnných pobytů v zahraničí? (Naopak je děkanátem doporučováno, aby studenti do zahraniční odjížděli až po třetím roce studia!)
  • škola nepublikuje aktuální tištěný materiál, nevede aktualizovanou nástěnku a zcela minimálně informuje studenty a veřejnost o své činnosti?
  • škola je pasivní ve vztahu k ostatním fakultám ČVUT, k ostatním školám jak v ČR tak i ke školám v zahraničí? (Výuka průmyslového designu na Fakultě strojní, výuka architektury na Fakultě stavební, nebo v dejvickém kampusu sídlící VŠCHT ...)
  • Fakulta architektury má svého řidiče?
  • na škole neexistuje propracovaný a efektivní systém kontroly kvality výuky a sledování kvality služeb poskytovaných studentům?
  • je téměř nemožné nahlédnout do hospodaření jednotlivých ústavů a celé fakulty, jakožto instituce placené ze státních prostředků?
  • škola nezaujala jasné stanovisku k vážnému problému duplicity výuky architektury v rámci jedné university?
  • se nyní pracuje na dlouhodobém záměru školy do roku 2011, který má být předán rektorátu v prosinci letošního roku, bez názoru nově zvoleného děkana? A bez diskusí mezi vedením fakulty, senátem a akademickou obcí?
  • ve škole probíhá 12-ti semestrální studium, když na jiných školách obdobného typu se doba nutná ke studiu zkracuje?
  • studijní plán je téměř totožný s plánem po roce 1989? Nezměnil se od té doby podstatně nejen způsob navrhování, ale i stavební technologie, materiály apod.? Reflektuje škola ve své výuce změnu role architekta ve společnosti v posledních letech?
  • studenti mají velice málo možností jak výuku ovlivnit a jakým způsobem vyjádřit svůj názor na předmět tak, aby na jeho základě mohlo vedení školy nedostatky napravit?
  • hlavnímu vyučovacímu předmětu „Ateliérová tvorba“ jsou v rozvrhu vymezena dvě dopoledne/odpoledne, ale je běžnou praxí mnoha pedagogů být ve škole přítomen pouze dvě až tři hodiny týdně?
  • studijní plán zahrnuje povinnost studenta absolvovat ateliéry v předepsaném pořadí počínaje bytovými stavbami a konče urbanismem?
  • pátek jakýmsi záhadným způsobem vypadl z rozvrhu vyučovacího týdne?
  • se na běžné výuce nepodílí pedagogické síly ze zahraničí? (ze světa, z EU, nebo třeba ze Záhřebu nebo z Bratislavy?)
  • se doposud neklade důraz na výuku oboru krajinářská architektura?
  • škola neposkytuje průpravu pro odborníky do státní správy, na památkové úřady apod.?
  • škola nemá vyhraněný názor na výuku průmyslového designu?
  • je doposud problém započíst studentovi předměty absolvované v zahraničí, a to především na prvním stupni?
  • i nadále funguje přežitý způsob hodnocení práce studentů: výborně, chvalitebně, dobře, neprospěl?
  • písemné části zkoušky neprobíhají anonymně a ústní bez přítomnosti třetí osoby?
  • na škole doposud funguje téměř dvacet ústavů a kabinetů, zatímco moderní školy fakulty naopak koncentrují do větších celků a tím omezují tříštění odpovědnosti pedagogů?
  • studenti jeví stále menší zájem o dění ve škole? Je to pouze jejich chyba?
  • senát zvolil ze svého středu disciplinární komisi, jejíž členové mají hodnotit jednání svých kolegů, kteří mimo jiné upozorňují i na nedostatky ve fungování senátu a vedení školy?
  • studenti jsou ke studiu vybíráni na základě neaktualizovaného výběrového řízení?
  • dodnes je praktikován systém „konzultačních hodin“ namísto toho, aby byli pedagogové co nejvíce k dispozici studentům? A že jsou studenti nuceni čekat hodiny na chodbách před uzavřenými dveřmi pedagoga?
  • jsou studenti v rámci výuky málokdy spojováni do větších skupin, aby tím byli lépe připraveni na budoucí praxi, kde postava „architekta-solitéra“ je minulostí.?
  • většina aktivit které na škole vznikají, jsou iniciovány studenty a nikoliv vedením školy? Například přednáškový cyklus Digitální architekt.
  • se významné funkce na škole kumulují do rukou několika osob? Např. současný děkan, zastává nově také funkce vedoucího dvou ústavů, do kterých byl doporučen komisí, kterou sám jmenoval.
  • ze školy odcházejí členové pedagogického sboru a to často na sousední Fakultu stavební?
  • se vedení školy a akademický senát minimálně setkává se studenty na informativních schůzkách?
  • škola za svého šestnáctiletého fungování přímo odmítla nebo do té míry znesnadnila práci několika úspěšným pedagogům, kteří museli školu opustit?
  • se na škole nevyučuje současné umění a současná architektura?
  • jednotlivé předměty vedou dlouhou dobu titíž zjevně unavení a neinspirovaní pedagogové, ze kterých mnozí ve škole působili již před rokem 1989?
  • pravděpodobně každý vedoucí ústavu prošel za poslední tři roky konkursem, ale v personálním obsazení těchto míst neproběhly podstatné změny k lepšímu?
  • věkový průměr pedagogického sboru školy je vysoký? (Srovnej se záměrem ČVUT, který usiluje o podstatné omlazení pedagogických sborů jednotlivých fakult.)
  • procento žen v učitelském sboru a ve vedení školy je mizivé?
  • pedagogové minimálně publikují v českých odborných časopisech a ve světových už téměř vůbec ne?
  • velice malá část pedagogů je schopna vést výuku svého oboru v jiném než českém jazyce?
  • škola nedostatečně zveřejňuje výběrová řízení? Jak je jinak možné, že na tak atraktivní místo, jako je vedoucí ústavu společenských věd na pražské Fakultě architektury se nedávno kromě pana děkana nikdo nepřihlásil?
  • vědecký záměr Fakulty architektury byl v hodnocení Ministerstva školství zařazen mezi projekty skupiny „C“, pro které nemá ministerstvo vyčleněné žádné prostředky? MŠ poskytne podporu ve výši 100% komisemi doporučené institucionální podpory záměrům zařazeným v kategorii A a ve výši cca 90%záměrům v kategorii B. Na podporu výzkumných záměrů zařazených v kategoriích C a D nemá MŠ disponibilní prostředky.
  • úroveň skript vydávaných FA je v průměru přinejmenším diskutabilní?
  • škola nepublikuje doktorandské práce vypracované tamtéž?
  • že 19.10.2005 na zasedání akademického senátu fakulty, na otázku senátora D. Bekeho, proč nebylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele výpočetní techniky, tajemník školy neodpověděl a požádal senátora o písemné položení otázky?
  • datem představení kandidátů na děkana bylo zvoleno odpoledne 16. listopadu 2005, čas předcházející čtyřdennímu pracovnímu a školnímu volnu? Snad proto, aby přišlo co nejméně studentů a pedagogů?

    Škola, a to nejenom škola architektury, by měla být půdou pro svobodnou výměnu názorů, platformou pro
    představování rozdílných postojů. Být dílnou, místem setkávání, poznávání, obohacení, poučení. Být souborem
    informací předávaných a zprostředkovaných v daném oboru. Místem, kde se setkávají rozličné světové kultury,
    rozličné přístupy k tvorbě. Škola by měla být vyhledávaným místem, a to nejenom pro studenty a pedagogy, ale i architekty, umělce, inženýry a příslušníky dalších profesí. Vše toto, pokud možno, v přátelském a kolegiálním
    prostředí.

    Ing.arch. Regina Loukotová, Ph.D.
    *1971

    absolventka magisterského a doktorského programu na FA ČVUT
    od roku 1997 vede vlastní architektonické studio
    působila na FA v období 2002-2004
    studovala, přednáší a pracuje v ČR i v zahraničí
  • Klíčová slova: