Zemřel Josef Klimeš. Sochař z EXPO 58, který navrhoval pro Machoninovy nebo Filsaka

Úterý, 16. Leden 2018 - 17:45
| Napsal:

Mnoho svých děl Josef Klimeš navrhl jako integrální součást architektonických a urbanistických celků. Mezinárodní respekt si získal už jako třicetiletý absolvent pražské Akademie výtvarných umění, kdy navrhl kovovou plastiku pro československý pavilon v rámci Světové výstavy EXPO 58 v Bruselu, za kterou získal prestižní ocenění. Josef Klimeš zemřel minulý pátek, pár dní před svými 90. narozeninami.

Rovnováha, betonová plastika na Barrandovském mostě v Praze © Daniela Šrámková, Architektura 489
Fotoalbum: 

Josef Klimeš pocházel z velmi skromných poměrů. Rodina provozovala v malém moravském městečku Měřín malé hospodářství. Klimešův otec přesto rád maloval – podle vzpomínek umělce dělal kopie obrazů z reprodukcí. V roce 1947 se Klimeš poprvé přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Nepřijali ho, a tak šel na dva roky studovat dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Přihláška vyšla o dva roky později, kdy rovnou nastoupil do ateliéru slavného sochaře, profesora Jana Laudy. Ten sehrál zcela klíčovou roli pro kariéru Josefa Klimeše, neboť ho v padesátých letech přizval k návrhu sochařské výzdoby československého pavilonu na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Plastiku pro vstupní pavilon měl původně navrhnout sám Lauda – respektovaný profesor se ale rozhodl sestavit tým ze svých sedmi bývalých žáků.

Josef Klimeš pracoval na plastice nazvané Každý má právo na vzdělání. Plastiky všech studentů byly svařované ze železa a uprostřed nich se nacházely bronzové figury znázorňující jednotlivá témata. Přestože Klimeš jako jediný ze studentů nemohl do Bruselu vyjet (měl bratra v zahraničí), zaznamenal na výstavě obrovský úspěch. Získal totiž nejvyšší ocenění Grand Prix, což mu zajistilo dostatek práce v následujících šedesátých letech.

EXPO 58

Kovová plastika Každý má právo na vzdělání pro československý pavilon na EXPO 58 v Bruselu

Světová výstava EXPO v roce 1958 znamenala velmi důležitý milník pro vývoj československého umění a architektury. Československý pavilon z dílny Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného totiž získal titul nejlepšího pavilonu výstavy a řadu dalších ocenění. V následujících letech se u nás proto začal prosazovat tzv. bruselský styl.

Josef Klimeš začal v uvolněných šedesátých letech spolupracovat s významnými architekty při návrzích budov i veřejných prostranství. Spolupracoval zejména s architektem Karlem Filsakem – zcela zásadní postavou československé architektury. S ním v osmdesátých letech navrhl betonový reliéf pro Filsakovu budovu podniku Vodních staveb v Praze v Holešovicích nebo betonovou plastiku Křídlo na průčelí hotelu President v Praze. V sedmdesátých letech navrhl ještě plastiky Oblé kameny před hotelem Thermal v Karlových Varech od manželů Machoninových.

křídlo

Betonová plastika Křídlo z roku 1988, spolupráce s Karlem Filsakem

Ve spolupráci s architekty vznikly také Klimešovy nejvýraznější plastiky, které za svůj život zrealizoval. Jde o monumentální betonovou sochu ve tvaru křídla nazvanou Rovnováha. Plastika o rozměrech 6 x 14 metrů vznikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako součást Barrandovského mostu v Praze, na kterém opět pracoval Karel Filsak. Součástí mostu je také Klimešovo skulpturální zastřešení schodiště z betonu, který si vysloužil přezdívku bazén pro hrochy.

hroší bazén

Betonová plastika stojící na Barrandově mostě z roku 1989, spolupráce s Karlem Filsakem

Josef Klimeš pracoval až do posledních let svého života ve svém pražském ateliéru – podle vlastních slov by mu totiž bylo líto se v důchodu flákat.