Architektura /

Shigeru Ban: globální architekt

Shigeru Ban je globálním architektem – myslí, cestuje a pracuje bez hranic. Má jedinečnou schopnost spojit dění ve světe se svým osobním přesvědčením. 3 Shigeru Ban vyjadřuje celým svým životním dílem určitý postoj, který je mezi architekty poměrně nový, nechce veřejnost ohromovat nekonečnou životností ušlechtilých materiálů, jeho stavby nejsou určeny k tomu, aby vyzařovaly všemocnost ekonomického potenciálu.4

EARCH.CZ , 5. 5. 2009

zdroj foto: Keio University, Faculty of Environmental Information

shigeru ban | japan seminární práce sat 1 | soudobá architektonická tvorba FA ČVUT v Praze

Annamaria Bohuniczky | šk.rok 2006/2007

odborný garant předmětu | Ing. arch. Petr Vorlík PhD.

 

Úvod

Shigeru Ban se narodil v japonském Tokiu v roce 1957, a je mezinárodně uznávaným japonským architektem proslulým především pro svůj pokrokový přístup k netradičním materiálům jakým jsou zejména papírové tubusy s recyklovaného kartónu, vytvářejíc domy a nouzová obydlí pro oběti přírodných katastrof. Studoval na Institutu Architektury v Jižní Kalifornii a později na Cooper Union’s School of Architecture, kde pracoval u Johna Hejduka získaje diplom v roce 1984. U Heyduka, který byl členem skupiny New York Five, se Ban naučil nejen základní principy architektury, ale rovněž se začal zajímat o “poetiku architektury” vytváření třírozměrné poezie. Hejduk, nejexperimentálnější z členů, měl zásadný vliv na Bana, kterého v práci nadálé přetrvává zkoumání základních geometrických prvků. Hledání tvarů pomocí základních stavebních materiálů ho nakonec dovedlo k jedinečným konstrukčním řešením.6

Koncept

Ačkoliv se stal ikonou pro zastánce “zelené” a “ekologické” architektury, původní záměr jeho prací je poněkud odlišný. Je to spíše ideologie proti plýtvání. Je to o invenci, zvědavosti, objevování, řešení problému se smyslem pro humor. Všechny jeho práce jsou prostoupený citem pro japonské architektonické dějiny, které promítl do soudobého způsobu vnímání exitujících přírodních materiálů, přeměňujíc všední materiály ve honosné konstrukční prvky. 7 Pro Bana se jedním z nejdůležitějších principů stala myšlenka “neviditelných konstrukcí” kde není kladen důraz na konstrukci - stává se součástí dizajnu. Jeho práce nekončí ani nezačíná v pouhém aplikování nejnovějších materiálů a technologií, daleko důležitější se pro něho stává vyjádření konceptu návrhu pomoci konstrukce a materiálu. 8 Shigeru Ban zdůrazňuje, jak se role architekta změnila v posledních 3 stoletích. Vyjádřil své pochyby o přínosu architektů společnosti v uplynulých staletích, kde byli zaměstnáváni zejména pro to, aby stavěli pomníky pro privilegované členy společnosti, včetně náboženských skupin, vlády a soukromých sdružení. A zatímco tohle tvrzení platí víceméně dodnes, od začátku 19.ho století plynule roste poptávka pro „sociálné bydlení“. A to byl okamžik, kdy architekti začali pracovat pro širokou veřejnost, a téma sociálně odpovědné architektury bylo živě probíráno ve všech moderních avantgardních hnutích. Dnes, podle Bana, společenská odpovědnost architekta je svázaná s rozšířením celosvětových přírodních a lidmi způsobených katastrof. 9

Tvorba

Pro rozčleňení jeho tvorby si dovoluji použít obdobnou strukturu, jakou spisovatelka Matily McQuaid ve své knize. Z části pro to, že bych sama lepší nevymyslela, hlavním důvodem je ale fakt, že ji navrhl sám architekt. Jak sama spisovatelka zjišťuje – prvotné, elegantní rozčlenění nereflektuje přesně přístup architekta – i po několika desítkách rozhovoru Ban ukazoval své práce a vysvětloval postup navrhování který byl pokaždé stejný. Materiál nikdy nebyl primárním – stal se pouze řešením daného konstrukčního problému. Jak sám říká “ Whenever I invent a new material, a new architecture comes out of it“ 10(Kdykoliv použiji nový materiál, vznikne z toho nová architektura) Dalo by se říct : najdi problém a já najdu materiál, který ho vyřeší. Prví část papír – architektura s papíru, představuje Bana, jako aktivního účastníka problémů způsobených humanitárními a přírodními katastrofami. V části dřevo je hlavní ideologie také životní prostředí. Ban ve svých projektech využívá jenom ty dřevěné materiály, které jsou ze zbytkového dřeva, využívajíc rychle rostoucí stromy a nežádané dříví. Engineered wood products – což je poněkud honosný název pro překližku – tedy ODB,LSL a LVL desky po prvé použil v roce 1991. Bambus je materiálem reprezentující tradice. Slouží také jako téma pro form finding. Prefabrikace Bana v malém měřítku se stává způsobem, jak spojit konstrukční prvek s prvkem interiéru. Poslední část tvorby se jmenuje kůže – tak jak hlavní charakteristika kůže je přizpůsobování se, tak i domy se přizpůsobují – účelu a místu, počasí i náladě majitele. Dům se stává naši další kůží.

I. | Papír

"Even in disaster areas, I want to create beautiful buildings,this is what it means to build a monument for common people"11 ... 'and this is what I would like to continue doing as an architect'.12 První experimenty z papíru začali v roce 1986. Na výstavě Aalvara Aalta byl důvodem nízký rozpočet, který spolu se snahou o přiblížení se k stylu finského architekta přinesl první aplikaci papíru – jak konstrukčního tak dekorativního materiálu. Další roky Ban testoval – zejména jeho sílu a životnost. Bydlení v papíru, konstrukce z papíru…. Vztah mezi životností a výdrží samotného materiálu a životností celé konstrukce je skoro ideologický – připomíná metaforu s Ezopových bájí – jak slabý je jeden plátek papíru, když ale vezmete roly, více rol, můžete z něj stavět. A několik let na to to už nebyli jednoduché stanové konstrukce pro uprchlíky. Papírová tvorba dosáhla vrcholu na Expu v Hannoveru. Shigeru Ban byl jediný, který se ideu veletrhu snažil splnit do poslední tečky a ani při prezentování svého národa na mezinárodní úrovni nepolevil ze svých principů. První experiment: výstava Alvaro Aalta Poprvé začal ban experimentovat s alternativními materiály v roce 1986, kde použil papír místo dřeva, aby postavil výstavu Aalvara Alta. Výstava nábytku a dizajnu skla Aalvara Alta v Tokiu byla pořádána Metropolitním muzeem v New Yorku. Ačkoliv úmyslem bylo navrhnout výstavní prostor, který odkazuje na interiéry Aalta, omezení v rozpočtu bránilo rozsáhlému použití dřeva stejným stylem, jak to bylo u finského architekta. Znepokojení pořadatelů nad nevyhnutelným mrháním tak drahých materiálů pro krátký čas výstavy spolu s rozpočtovým omezením, měl za výsledek alternativní použití papírových trubek z recyklovaného kartonu pro všechny podhledy, úseky a výstavní stojany. Tenhle materiálový „průzkum“ se stal mezníkem papírové architektury.13 PAPER ARBOR – Nagoya, Japonsko, 1989 Tvorba z papíru pokračovala – první ze série papírových konstrukcí byl Paper Arbor, zde byla papírová trubice po prvé použita jako konstrukční prvek. Do betonového základu se zakotvili penetrované vodě odolné trubky, které byli po vrchním obvodu ztuženy dřevěným věncem. Střechu tvořila zavěšena textilie. Po rozmontování konstrukce byla analyzována síla papíru – navzdory tomu, že byli 6 měsíců vystaveny dešti a větru, odolnost vůči tlaku docílená lepidlem byla prokázána.14 PAPER HOUSE - Lake Yamanaka, Yamanashi, Japan, 1995 Rozvržení do tvaru S složený z 110 kusů trubek (2.7m dlouhých, 148mm tlustých o průměru 275mm) vymezuje interiér a exteriér domu.Byl to prvý projekt, kde se trubky použili jako konstrukční systém stálé stavby.Deset trubek nesou vertikální zatížení a osm boční zatížení. Sloupy jsou do základů kotvené pomocí dřevěných kloubů. Volně stojící trubice na galerii o průměru 1.2metrů skrývá wc. Vnější trubice stojící dál od konstrukce formují zástěnu. Jediným nábytkem nebo detailem v obytné části formovaném velkým kruhem je oddělený kuchyňský pult, posuvné dveře a mobilní šatny. Po otevření obvodových příček , střecha podepíraná kolonádou papírových trubek je zdůrazněná a vzniká prostorová kontinuita mezí galerií a terasou.15 PAPER LOG HOUSES - Kobe, Japan, 1994 / Kaynasli, Turkey, 2000 / Bhuj, India, 2001 V roce 1995, šest mesíců po devastujícím zemětřesení, velký počet lidí bylo nuceno žít ve vratkých příbytcích v nejbližším parku u svých zničených domech. Postarat se o nové bylední z vlastních zdrojů bylo pro ně nemyslitelné a jejich životní podmínky byli drastické. Snad nejobdivuhodnejší část tvorby japonského architekta tvoří jednoduché domečky z papíru. To, co je dělá bezesporu nejkrásnějším architektonickým dílem není atraktivní lokalita, zajímavá dispozice, krásný výhled ale fakt, ale čas, energie a invence architekta byly využiti ve prospech lidí,který to nejvíc potřebovali. "Příbytek utečence musí být krásný," říká Ban. "uprchlící jsou psychycky ranění. Musí žít v hezkém prostředí." 16 Japonsko. Základy stavby tvoří darované basy piva naplněné pytlem písku. Stěny jsou 4m tlustých papírových trubek o průměru 106mm, střechu tvoří stanová textilie. Rozestup 1.8m mezi jednotlivými stavbami je veřejný prostor. Jako izolace byla užita vodě odolná páska napuštěna lepidlem vložena mezi vnější a vnitřní stěnu. Cena materiálu pro jednotku o 52m čtverečných byla pod $2000. Jednotka je snadno rozmontovatelná, materiály recyklovatelné. Turecko. Vycházejíc ze staveb v japonské Kobě, některé změny byli nutné pro aplikaci projektu v zemětřesením sužovaném Turecku. Jednotka byla velká 3x6 metrů na rozdíl od japonské předlohy, zčásti z důvodu standardních modulů překližky a zčásti kvůli vyššímu počtu členů průměrné turecké rodiny. Také bylo nutné domy víc izolovat, trubky tvořící stěny byli vyplněni sběrovým papírem, na střeše byla použita minerální vlna. Indie. Indický srubový dům je jedinečný řešením střechy a způsobem založením. Protože basy piva tady nepřicházely do úvahy, pro základy se použily zbytky zdiva se zničených budov, pojivem a vrchní vrstvou se stala tradiční hlína. Střecha je tvořena bambusovými nosníky, klenba vyplněna rozštěpeným bambusem. Na střechu bylo položeno na místě upletené rákosové pletivo, přikrytá nepromokavou průhlednou plachtovinou opětovně chráněnou rákosem.Volná vazba rákosového štítu umožňuje cirkulaci vzduchu a vaření v interiéru. 17 PAPER EMERGENCY SHELTERS FOR UNHCR - Byumba Refugee Camp, Rwanda, 1999 Víc z než dvou milionů lidí zůstalo bez domova, když vypukla občanská válka v Rwandě v roce 1994. Úřad spojených národů pro uprchlíky zásoboval zastiženou oblast igelitovými plachtami a hliníkovou konstrukcí pro zřízení dočasných příbytků.Jelikož ale hrozilo, že se uprchlíci pokusí hliník zpeněžit a následně konstrukci nahradit dřevěnou, což by mělo v deforestované krajině katastrofálné následky, bylo nutné uvažovat s náhradním konstrukčním systémem.Nízkorozpočtovou alternativou se stali papírové trubky,návrh byl přijat a výstavba začala. Byli vyvinuty tři prototypy přístřešků, testovala se jejich životnost a odolnost vůči termitům. Protože výroba trubek byla možná malým a jednoduchým strojním zařízením, snížili se výdaje spojené s dopravou. V roce 1998 bylo postaveno 50 nouzových příbytků v Rwandě a průběžne bylo monitorováno a vyhodnocováno jejich fungování v praxi.18 Japonský pavilón Hannover Expo 2000 Shigeru Ban se spojil s německým profesorem Ottem Freiem, architektem a průkopníkem lehké architektury, který navrhl německý pavilon pro expo v Montrealu a také Mníchovský olimpijský stadion a Brunem Happoldemm, inženýrem Londýnského Millenium Dome. Navzdory konstrukčním problémům, náhlou změnou inženýrů, měsíce trvajícímu zpoždění stavby a nutnosti přídavné PVC membrány přes papírovou membránu z požárně bezpečnostních důvodů byl pavilón obrovským skokem vpřed pro papírovou architekturu. Ústředním tématem Expu v Hannoveru bylo životné prostředí a hlavní koncepcí japonského pavilónu bylo vytvořit konstrukční systém, který po skončení výstavy a rozebraný stavby bude mít za výsledek co nejmenší množství průmyslového odpadu. Cílem bylo recyklovat nebo dále využít co největší množství použitého materiálu. První konstrukční idea byla podobná té,která byla použita u stavby Paper Dome, problémem nebo spíž omezením se stala vysoká cena dřevených kloubů a spojů. Dalším návrhem byla síťová skořepina /grid shell/ používající podélné trubky bez spojů. Nakonec byla zvolena metoda třírozměrné skořepiny./…some text missing/ Dalším cílem bylo vytvořit pavilon pomocí co nejjednodušších technologií,přemýšlelo se o jednoduchém spoji pomocí látkových nebo kovových pásků. Když byl průnik dvou válců posouvám po ose z formujíc třírozměrnou mříž, válce se v důsledku tahů kroutili, proto byl flexibilní způsob spojení víc než potřební. Ačkoliv papírová architektura byla v Japonsku uznaná ministerstvím výstavby jako nový způsob konstrukčního systému, pavilón potřeboval dodatečné vyztužení aby vyhověl poněkud přísnějším německým normám. Zatímco Ban a Otto Frei jsi původně představovali stavbu čistě z papíru německé úřady trvaly na provedení přídavné dřevěné konstrukci. Dřevěné nosníky v příčném směru celou konstrukci ztužili, mříž se kotvila na ně a zároveň se zužitkovala v průběhu výstavby i pro údržbu objektu.19 CENTRE D'INTERPRETATION DU CANAL DE BOURGOGNE - Pouilly-en-Auxois, France, 2005 Boathouse (úschovna loděk) je první fáze obrovského kulturního komplexu věnovaný památce historii Burgoňského Kanálu který také zahrnuje malé muzeum. Je koncipované jako papírová konstrukce a bude zároveň chránit exponát staré lodě veřejnosti přístupné. Malé muzeum je místem pořádání výstav a výukových aktivit. Stavba je průhlednou skleněnou kostkou, otevřenou okolní krajině. Its structure relies on light metallic shelf angles used throughout the building, thus providing flexible partitions and display in the exhibition area. Boathouse a muzeum jsou umístěny vedle sebe v zemědělský oblast, na hranici kanalu v místě kde formuje jezírko.20

II. | Dřevo

Podobně jako to bylo u papíru, tak i u dřeva je Ban fascinován tím, jak se ze subtilního a zbytkového materiálu stává konstrukční prvek povrch interiéru. GC OSAKA BUILDING - Chuo, Osaka, Japan, 2000 Korporace GC zabívající se výzkumem a vývojem dentálních produktů a zařízení pověřila Bana návrhem a realizací šestipodlažné administrativní centrály v Osace pro svůj showroom a kanceláře. Pro nosnou konstrukci architekt použil příhradové nosníky typu Vierendell, které umožnují aby každé druhé patro mělo čistý rozpon 22m. Ve třech patrech bez sloupů jsou showroomi,kanceláře a jednací místnosti. Jeden částečně inovativní prvek je dřevěný obklad nosné ocelové konstrukce. Dřevo plní roly požární i finálního povrchu.21 IMAI HOSPITAL DAYCARE CENTER - Odate, Akita, Japan, 2001 Zadání klienta znělo navrhnout stavbu v Japonsým stylu s tradičním zastrešením. Přání klienta se splnilo – jenom místo jedné střechy má hned dvě. Jednou s mnoha ideí bylo najít rozumní důvod pro pužití parabolického zastrešení, nejenom použít jako pouhou dekoraci.Konstrukční řešením se nakonec stalo zavěšení dřevěného tubusu na ocelovo ukonstrukci vnější střechy s vlnitého plechu. Do vzduchové mezery se mimo osvětlení našlo místo i pro izolaci, pásy zakřivené překližky. 22

III. | Bambus

Bambus byl používaným materiálem v Asii, Africe a Jižní Americe po staletí, počínaje druhým stoletím před naším letopočtem, kdy nahradil papyrus a pergamen. Od ty doby se užívá od čajových ceremonií po stavbu lešení vícepatrových staveb.V současnosti ho architekti a dizajnéři znovuobjevili jako stavební materiál. I v bambusové kapitole Banové tvorby je mottem změnit materiál,který je považován za skoro nevyuzitelný jinak než pro interiéry, na nosný prvek, materiálový motiv návrhu. Za vyzdvyžení stojí jeho experiment v Houstonu, reprezentující nový postup navrhování. BAMBOO ROOF - Rice University Art Gallery, Houston, Texas, USA, 2002 Projekt pro galerii umění Univerzity Rice začal,když měl Shigeru Ban přednášku v texaském Houstnu.Po skončení přednášky ho ředitelka galerie Kimberly Davenport požádala, aby navrhl instalaci pro kampus. 11 x 11 metrová otevřena struktura sestavena týmem studentů,profesorů a dobrovolníků posloužila pak jako prototyp pro pavilon ve Forest Parku v St.Luis. BAMBOO FURNITURE HOUSE - Great Wall at Shui Guan, China, 2002 Pozemek s výhledem na Velkou Čínskou zeď byl spíš divoký než důmyslný. Architekt si představoval malý, jednopodlažní dům obklopující tichý dvorek na způsob lidového čínského domku. Vracejíc se z pozemku se snažil hledat materiál typický pro Čínu. V nedalekém městě pak objevil tmavě rudou překližku, po bližším prozkoumání zjistil, že jsou to proužky bambusu nelaminované a spojené do překližky,která se užívá pro concrete framework. 23 Bambus byl dlouhé roky používán v Asii a Jižní Americe jako stavební materiál, ale jeho tendence štípit se po vyschnutí a různé průměry znemožňuji jeho využití jako konstrukční prvek. Když se ale použije jistý druh lepidla tak vrstvený bambus vykazuje strukturální sílu mezi ocelí a dřevem, jak prokázali testy Ministerstva Zemědelství. Druhým důvodem, proč zvažoval návrh z bambusu bylo, že vzhledem k omezenému rozpočtu a odlehlosti pozemku by klient řídil klient.Shigeru Ban se proto snažil uplatnit koncept „nábytkového domu“ na kterém už jistý čas pracoval. Vrstvený bambus by pak byl materiálem jak pro konstrukce tak pro vybavení a finální povrchy. Perfektní koncept pak narazil na reálné překážky. Nepovedlo se najít ochotného dodavatele ani truhláře, řemeslné zpracování nebylo možné za rozumnou cenu. Projekt provázel i problém v komunikaci, výsledkem něhož byli četné odchylky v realizaci oproti návrhu architekta a stavba se značně zpozdila. Do dnešního dne nebyla realizavoaná vstupní brána, ačkoliv byla navržena a v atriu není napuštěna voda. Proejkt byl tedy značně problematický, přesto ji architekt považuje za skvělou zkušenost a příležitost pro prozkoumání nového materiálu.24

IV. | Prefabrikace

Slovo prefabrikace u Shigeru Bana naznamená nekonečnou aplikací stejného typologického vzorce. V jeho tvorbě je vždu kladen důraz na co nejmenší zátěž na okolí, prostředí a v neposlední řade na ekonomickou stránku stavby. Omezený rozpočet vníma jako výzvu a je to jeho hnacím motorem. FURNITURE HOUSE 1 - Yamanashi, Japan, 1995 Konstrukční systém Furniture House I pracuje s prefabrikovanými dílmi přes celou výšku patra. Protože dílce jsou prefabrikované, doba výstavby je redukovaná a náklady jsou efektivní.Plnící jak funkci nábytku tak stavebného materiálu, redukují také práci a vybavení.Dílce jsou vysoké 2.4, široké 0.9 a hluboké 0.45 pro knihovnu a 0.69 metrů pro ostatní funkce, mají hmotnost 79 kg a na manipulaci s nimi stačí jeden člověk. Jelikož jsou moduly samonosné, je jejich rozvržení jednoduché.25 FURNITURE HOUSE 2 - Kanagawa, Japan, 1996 Dům byl původně navržen jako prototyp domu pro čtyřčlennou rodinu,přidáním druhého patra by se obytná plocha rozšířila na 115m2.Ačkoliv je dům dvoupodlažní, konstrukční sytém navazuje na FHI.Moduly zůstávají,přidaly se dílce pro umyvadlo, kuchyň, schodiště a šatnu, přibyla také klimatizace.Variabilita rozmístění byla rozšířena přidáním samostatných, beznábytkových stěn. 26 NINE-SQUARE GRID HOUSE - Kanagawa, Japan, 1997 Nábytkové dílce Furniture House byly tentokrát smontovaný pomocí ocelových hřebíku. Prostorové uspořádání kombinuje systém dvou zdí a univerzální podlahu. Velká, čtvercová plocha o strnách 10.4 metrů může být rozdělena pomocí vysokých, posuvných dveří na devět čtverců.Posuvné dveře umožňují variabilní prostorové uspořádání, přizpůsobitelné funkčním požadavkům.27

V. | Kůže

Jsme pořád fascinovány mobilními příčkami, které umožnují flexibilní využití prostoru. Shigeru Ban posouvá myšlenku dál, dalo by se říct, že ji obrací naruby. Proč by nemohla být fasáda flexibilní, proč bychom ji nemohli přispůsobit náladě, a změnit dle přání? CURTAIN WALL HOUSE - Tokyo, Japan, 1995 Klient chtěl vytvořit moderní dům, který by byl maximálně otevřený do exteriéru, jak je tomu tradičně v japonských domech. Projekt je situován na pomyslném křížení Itabashi-ku a Tokia. Bloky dvou obytných pater jsou vloženy mezi převislou trojúhelníkovou desku střechy a palubu terasy, která vybíhá téměř až k okraji vozovky. Na obývací pokoj, situovaný na druhém podlaží, navazují na východní a jižní straně rozměrné terasy. Na vnější fasádě mezi druhým a třetím podlažím jsou upoutány závěsy z plachtoviny. Odhrnování a zatahování této „zavěšené fasády" v japonském stylu ovlivňuje situaci v interiéru - výhled, osvětlení a klimatické podmínky. V zimě, kdy je potřeba tepelná izolace, mohou být vnější prosklené dveře a závěsy uzavřeny. Tato tenká membrána nahrazuje zástěny, dveře, žaluzie a přepážky tradičního japonského domu.28 „Miesův (Mies van der Rohe) Farnsworth House je první dům, který je totálně transparentní „vizuálně“. Ale ne „fyzicky“, protože většina skleněných stěn je fixní. Tradiční japonské domy jsou transparentní „vizuálně“, ale i „fyzicky“, protože vnější prostory jsou vždy začleněny do vnitřních. Za účelem interpretovat japonský životní styl do moderní architektury, dům je obklopený závěsovou stěnou (Curtain Wall). Mies vymyslel místo zdí skleněné závěsy, já jsem nechal jen závěsy.“ 29 NAKED HOUSE – Saitama, Japan, 2000 “Po prvé shůzce s klientem jsem jako pokaždé uvažoval jak na to, když v tom mi klient poslal fax s podrobnými požadavky. To co chtěl, byl dům který “ poskytne co nejméně soukromí tak, aby členy rodiny nebyly od sebe izolovány; dům, který dává každému prostor pro vlastní aktivity ve společném prostředí, uprostřed ucelené rodiny”. Poté, co jsem si fax přečetl, vědel jsem, jak jse s touhle výzvou vypořádat. Pozemek se nachází u řeky a je obklopen polem, tu a tam se objeví skleníky. Vnější stěny z dvou tabulí corrugated fiber-reinforced plastics a vnitřní stěny z nylonového vlákna jsou nasazený na dřevěné rámy. Mezi ně jsou dány průhledné plastikové pytle vyplněné výpletem s pěnového polyethylenu. Zvolený materiál vpouští do interiéru jemné difúzní světlo. Dispozice sestává s jediného dvoupodlažního propojeného prostoru v kterém jsou čtyři pokojíky na kolečkách, které se můžou volně přesouvat. Aby se snížila hmotnost a zvýšila pohyblivost, pokoje jsou co nejmenší a obsahují co nejméně osobních věcí a zařízení. Můžou být přemísťovány podle jejich využití. Můžou být spojeny a pomocí posuvných příček vytvoří velkou místnost. Dají se přemístit také ven aby se mohl vnitřní prostor co nejvíc využít. Slouží jako další podlaží pro hry dětí. GLASS SHUTTER HOUSE – Tokyo, Japan, 2003 Pozemek se nachází v komerční zóny nedaleko rušné obchodní třídy poblíž železniční stanice. Lokalita je zastavěna převážně třípodlažními objekty s komerčním využitím, fasády parteru mají charakteristické průběžné rolety. Místo zasazení neobvyklé formy fasády do struktury ulice se architekt snažil zasadit podobnou kubickou hmotu a použil společný jazyk výkladových rolet pro splynutí s prostředím. Další vrstvou jsou závěsy dlouhé přes tří a dvě patra. Propojení mezi interiérem a exteriérem je ovládané pomocí rolet které se dle nároků na soukromí zcela zavřít, nebo zavřít pouze jednu stranu.V kombinací se závěsama se dům přizpůsobí každé mu ročnému období a potřebě tak lehce, jak mi měníme své oblečení.

Závěr

Je spoustu věcí, teré ja na tomto Japonském architektovi fascinující a jedinečné.Je posedlí inovací. Ne tvarovou a hmotovou originálností, nehledá pro každé zadání odpovídající hmotu. Kdybych hledala v spektru světových architektů příbuzný přístup, možná bych se zmínila o dvojici Herzog a deMureon.„Fasádový architekti“,můžu–li takhle zobecnit jejich tvorbu, vnímají architekturu podobně jako Ban. Materiál stavbu a účel charakterizuje a určuje. Dívame – li se ale na vztah interiéru – funkce a exteriéru – slupky, v jejich případě je tohle spojení pouze ideologické. Podchycují abstrahovanou část funkce, vytrhuje jí z kontextu a převedou do materiálu. Shigeru Ban funguje jinak. Materiál je vše prostupující tezí, je alfou a omegou návrhu. Hmota a forma není to co archtekt řeší. To je poměrně děsivá představa pro nás, jsme zvyklý na stejnou šablonu rozhodování,které se točí kolem obligátních otázek, například :bude to organický nebo spíš kostka?Projde nám plochá střecha nebo to bude střecha šikmá v lepším případě pultová?Jak moc prosklení nám dovolí klient? a tak dále. Jít ze stavby a říct jsi „ udělám to z plechu“ je asi příliš fantaskní představa. Vidina komplikovaného stavebného řízení je ubíjející, případné kompromisy noční můra. V současné době nám není souzeno tvořit tímhle způsobem. V Japonsku je všechno jinak. Nesvádejme to ale na odlišné klimatické podmínky a experimentálnost japonské stavební scény. Je to kulturní rozdíl, mentální odlišnost. (I Shigeru Ban měl problémy cokoliv prosadit v Německu) Nesmírna pokora a pracovitost východních národů, úcta. Je to tak správně – jakkoliv jsme globální a kosmopolitní, jistá odlišnost a různorodost je potřebná a osvěžující. Přirovnala bych způsob navrhování Shigeru Bana k principu navrhování zvanou Form finding. Form finding neboli Hledání formy, je zjednodušeně řečeno postup, kdy se materiál na fyzických modelech tvaruje a testuje, aby následně zameření bylo spracováno počítačově. Fyzikálné vlastnosti materiálu jsou pak převedeny do skript a dál se tvoří v 3D které je schopné simulovat chování,flexibilitu, pevnost v tlaku a tahu. Materiál pak vyvoří tvar, který mu je přirozený, místo obráceného a obvyklého postupu, kdy si architekt tvar vymyslí a pak se snaží najít materiál z kterého by to „šlo udělat“. Dalo by se vulgárně ale výstižně říct, že materiál znásilní. Nemyslím tedy hlinené modely z kterého se pak vytvoří 3D souřadnice, v tomto případě je volba materiálu a primární věcí. Shigeru Ban tenhle postup nejpatrněji využil ve svém Bamboo Roof, kdy z pásů bambusu vytvořil konstrukci, která přirozeně vytvořila organické zastřešení. Je příkladem, že volba stavebního materiálu není pouze otázka stavebně-konstrukční. V jeho tvorbě má každý materiál svým způsoben roly – reprezentuje klíč, přístup a ideologii architekta. Každý materiál reprezentuje jiný jazyk – a architekt se materiálu beze zbytku podřídí a nechá mu prostor na „seberealizaci“. Dovolím si poněkud subjektivně postavit japonského architekta do protikladu s těma světově proslulými architekty, v jejichž tvorbě se materiál plně podřídí rozmarům formy, vytvářejíc neupřímní a nepřirozený vztah mezi materiálem a formou, která, ačkoliv udivuje a ohromuje svou dynamikou a sebevědomím, má pod jemnou kůží tuny nepřiznaného betonu a ocele. Na základě tohoto porovnání považuji Shigeru Bana za jednoho z nepřínosnejších architektů současnosti.

Životopis

1957 Narozen v Tokiu 1977-80 Studium na Institutu Architektury v Jižní Kalifornii 1980-82 studium na Cooper Union School of Architecture 1982-83 Praxe u Arata Isozakiho, Tokio, Japonsko 1984 titul Bachelor of Architecture, Cooper Union School of Architecture 1985 založil vlastní kancelář v Tokiu, Japonsko 1993-95 mimořádný profesor architektury, Tama Art University 1995-99 konzultant komisionára spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) 1995 založil NGO: VAN (Voluntary Architects Network) 1995-99 mimořádný profesor architektury, Yokohama National University 1996-2000 mimořádný profesor architektury, Nihon University 2000 externí profesor, Columbia University 2000 externí kolega, Donald Keen Center, Columbia University Od 2001 professor na Univerizte Keio5

Bibliografie

Shigeru Ban, Matilda McQuaid (Phaidon 2003) www.archiweb.cz www.shigerubanarchitects.com Shigeru Ban at Gallery Ma; by Monty DiPietro www.time.com; He Builds With a Really Tough Material: Paper; Belinda Luscombe http://www.tvdeko.cz/cs/hirek/20070402/312 http://www.designboom.com/history/ban.html www.wikipedia.com

Poznámky

1 Shigeru Ban at Gallery Ma; by Monty DiPietro 2 www.time.com; He Builds With a Really Tough Material: Paper; By Belinda Luscombe 3 Matilda McQuaid: Shigeru Ban (Phaidon 2003) 4 http://www.tvdeko.cz/cs/hirek/20070402/312 5 www.shigerubanarchitects.com 6 wikipedia 7 http://www.designboom.com/history/ban.html 8 Matilda McQuaid: Shigeru Ban (Phaidon 2003) 9 http://www.designboom.com/history/ban.html 10 www.time.com; He Builds With a Really Tough Material: Paper; Belinda Luscombe 11 Shigeru Ban, Museum of Architecture in Stockholm 12 http://www.designboom.com/history/ban.html 13 www.shigerubanarchitects.com 14 www.shigerubanarchitects.com 15 www.shigerubanarchitects.com 16 www.time.com; He Builds With a Really Tough Material: Paper; By Belinda Luscombe 17 www.shigerubanarchitects.com 18 www.shigerubanarchitects.com 19 www.shigerubanarchitects.com 20 www.shigerubanarchitects.com 21 www.shigerubanarchitects.com 22 www.shigerubanarchitects.com 23 www.shigerubanarchitects.com 24 www.shigerubanarchitects.com 25 www.shigerubanarchitects.com 26 www.shigerubanarchitects.com 27 www.shigerubanarchitects.com 28 www.shigerubanarchitects.com 29 www.archiweb.cz

 

Rekapitulace

shigeru ban | japan seminární práce sat 1 | soudobá architektonická tvorba FA ČVUT v Praze

Annamaria Bohuniczky | šk.rok 2006/2007

odborný garant předmětu | Ing. arch. Petr Vorlík PhD.

Klíčová slova:

seminární práce

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři