Architektura / rodinné domy

CEMEX BETONOVÝ DŮM - tým 2

Projekt týmu 2 ve složení Ondřej Fiala, Tomáš Henel na kontroverzní téma Masarykovy čtvrti v pražské části Troja.

Ondřej Fiala / Tomáš Henel , 14. 11. 2011

Troja _měřítko a charakter zástavby

Troja se vývojem v posledním století stala vilovou čtvťí. Měřítku hmotově stále dominuje zámek, plošně pak naddimenzované areály zoologické a botanické zahrady. Drobná zástavba původních lidových domů v obci Rybáře již téměř zanikla, jsme ale přesvědčeni, že místa, kde je jejich stopa dodnes čitelná, mají kouzlo, které se soudobá architektura stále odmítavě nepokouší znovu vytvářet. 

Přesto, že dnes je Troja část hlavního města a intenzifikace zástavby se tedy přímo nabízí, myslíme si, že břeh řeky a trojské kopce by měli zůstat zastavěny drobnou zástavbou neměstského/maloměstského typu. Samozřejmě akceptujeme zhušťování a nárůst měřítka staveb kolem komunikací, přesto bychom však k území přistupovali s větším respektem, než jak je tomu dnes. Troju nechápeme jako část metropole, ale jako vesnici, malé město, které metropole dostihla a obestavěla. Toto nepovažujeme za důvod pro změnu chápání jejího měřítka.

Urbanistické řešení

V řešení území vycházíme z koncepce atelieru A01. Průjezd Botanickou zahradou je jediná možná cesta pro zajištění dopravní obslužnosti nově vzniklých residenčních ulic, stávající příjezdová komunikace není v zimních měsících spolehlivým přístupem. Model, kdy Botanická zahrada část prostor nabízí přístupný veřejnosti a vzácnější expozice jsou oplocené a zpoplatněné je vhodný pro celou čtvrť a je pro zahradu svou vstřícností ve výsledku i ekonomicky efektivnější. Ve prospěch botanické zahrady potom přesunujeme pozemky na západní straně řešeného území, které se rozrůstáním areálu zahrady dostaly do jejího sevření. Tyto pozemky nahrazujeme za stávající severní parcely, které jsou v majetku hlavního města Prahy. Za tuto směnu a následné rozšíření areálu Botanické zahrady požadujeme právě průjezd jejím územím.

K parcelám přidáváme pěší přístup, z ulice Pod Havránkou v podobě schodiště při západní straně řešeného území, které svým městským charakterem provazuje stávající hustou zástavbu s řešeným územím, kde ponecháváme domy volně, v zahradách. Schodiště zároveň slouží jako veřejný prostor, který svým ztvárněním poskytuje dostatek příležitostí k odpočinku, výhledům na město a setkávání lidí.

Zástavbu městského typu nepovažujeme pro území za vhodnou. Botanická zahrada plošně zabírá většinu Trojské skály a její hranice jsou již dnes problematické pro průchod územím a jeho měřítkovou vyváženost. Zahuštěním zástavby v přímé hranici zahrady by vznikla bariéra, která by tuto situaci ještě umocňovala. Naší snahou je nepřebíjet charakterem zástavby pro Troju důležitý a specifický dojem, že i přes svou polohu ve městě, si tak člověk nepřipadá.

Architektonické řešení

V navrhování rodinného bydlení se snažíme vycházet z modelu tradičního domu, který se odkazuje k lidové architektuře. Za posledních 50 let bylo téměř zapomenuto, jak tyto domy vytvářet. Podobná nabídka na trhu architektury dlouho chyběla a myslíme si, že i to je důvodem výstavby katalogových projektů po celé zemi, které se neprovazují s českou krajinou, svým okolím a místním stylem života. Jsme přesvědčeni, že velká část lidí by dala proti těmto novostavbám přednost tradičním domům, jako by v analogii většina z nás dala přednost tradiční pečené kachně proti mražené pizze nebo sushi. Naší snahou je tedy vrátit na trh s rodinným bydlením soudobým způsobem tradiční typ domu, a to v ještě výraznějším pojetí, než jak se v poslední době po dlouholeté odmlce děje. Myslíme si, že by mělo být k poznání, že dům stojí v kontextu našeho prostředí, což v dnešní době chápeme jako velkou hodnotu a protože máme historicky z čeho vycházet, chceme toho využít.

Návrh

Dům je hmotově rozdělen na dvě části. První je tradiční dvoutrakt s vloženou pecí a schodištěm mezi obývacím pokojem a kuchyní. Kuchyně je záměrně umístěna v nejexponovanější části domu, protože jí chápeme jako místo nejčastějšího setkávání členů rodiny. Obývací pokoj je vsazen víc do hloubky objektu a má tak klidnější ráz. Tato část má sedlovou střechu, s využitým podkrovím pro ložnici rodičů a pracovnu. Patra jsou částečně propojená galerií, která nepřímo osvětluje prostory v přízemí.

Druhá část je doplnění tohoto modelu o vstupní zádveří s technickou místností, dětský pokoj a koupelnu. K této části je přímo přidružena sklepní místnost, přístupná z terasy. Nad terén se vizuálně prosazuje pouze část se sedlovou střechou, druhá vzhledem ke svažitosti terénu vyrovnává výškový rozdíl a je tedy zároveň opěrnou stěnou ze severní strany. Venkovní terasa se ze západní strany uzavírá do oblouku, který dotváří intimitu vnějšího prostředí.

Dům by měl svojí velikostí sloužit kompletní rodině a umožňovat variabilitu využití. Dětský pokoj je možné případně rozdělit na dva menší, nebo naopak celou tuto část nevyužívat.

Energetické nenáročnosti je dosaženo především skromnou velikostí, vhodným poměrem prosklených ploch a orientací ke světovým stranám. Samozřejmostí je možnost využití např.tepelného čerpadla, akumulačních nádrží apd.

Konstrukční a materiálovové řešení

Jedná se o železobetonovou monolitickou konstrukci s nosným obvodovým pláštěm. Stropní konstrukce jsou monolitické, trámové, s dekorem dřevěného bednění. Tento motiv je použit i na fasádě ve světlešedém betonu - bednění štítu svisle, přízemní hmoty vodorovně. Toto rozdělení opět vychází z lidové architektury a podporuje oddělení střechy a přízemí. Na terase je použitá reinterpretace tradičního motivu dlažby v podobě vybroušených spár do betonové stěrky.

Hlavní motivy

Pec Jádrem obytného prostoru je kompaktní betonový blok schodiště spolu s kamny. Kamna prohřívají celou dutinu pod mezipodestou a celý blok tak funguje jako tradiční pec, včetně místa pro odpočinek.

Nasazení střechy / zápraží Střecha je nad hmotu přízemí nasazena po vzoru tradiční lidové architektury, bez půdní nadezdívky. Klesá využitelnost podkroví, ale zároveň mají obytné půdní prostory svou velikostí atmosféru Štít je posunut mimo osu přízemní hmoty, čímž vzniká tradiční zápraží - přechodový prostor mezi kuchyní a zahradou.

Tloušťka konstrukcí Kolem oken je vestavěnými úložnými prostory záměrně zvýšena tlouštka obvodového pláště.

Hospodaření s vodou Dešťová voda se shromažďuje v otevřených nádržích při vstupu do domu. Vytváří tím přirozený vodní prvek, závislý na počasí. Nad nádrží jsou schody do užitné části zahrady a voda se tak dá použít k zalévání.

Sklípek Pro skladování potravin, vína apd. je v domě sklípek, přístupný z terasy.

Vlastní ovoce, zelenina, víno V severní části pozemku, za domem, je vyhrazen prostor pro pěstování vlastních surovin, v jižní části pozemku pak může být malá viniční trať.

Letní sprcha Podkrovní koupelnu je možné otevřít do severní části zahrady, s přímým přístupem na zelenou střechu přízemí. V místě před koupelnou je možnost umístění např. letní sprchy, vany.

Bednění Práce s dřevěným bedněním, které pomáhá vytvářet dojem tradičního domu.

Podpořte své favority i v hlasování na Facebooku zde!

 

Foto: eArch

 

 

 

 

 

 

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři