Architektura / interiér

Industriální byt s nepravidelnými místnostmi

Sehnat mezi developerskými projekty byt šitý klientovi přesně na míru bývá téměř nemožné. Zvláště pak pokud má být něčím atypický a aspoň v širším centru. Jedinou možností je hledat vznikající developerský záměr a byt si objednat ve stavu Shell and Core, tedy v naprostém kolaudačním minimu. Architektka Klára Valová tak měla dostatečně velký prostor změnit byt k lepšímu.

Tomáš Kodet , 28. 4. 2017

Nic ovšem není ideální a tak i při převzetí bytu byli majitelé s architektkou nemile překvapeni. Developer nasliboval zachovat tovární vzhled oken, ty byly ale bohužel nahrazeny bílými plastovými. Okna přitom, jak známo, hrají v interiéru velikou roli a mohou výrazně změnit jeho ráz. Ačkoli mají v tomto bytě okenní otvory nadstandardní velikost, architektka se je rozhodla potlačit a interiéru vtisknout industriální charakter jiným způsobem.

Kam s tím?

Nezáleží na velikosti bytu, problémy s úložnými prostory budete mít vždy. Úkolem architekta je pak navrhnout takové dispoziční uspořádání, které dovoluje maximální využití prostoru. V původním uspořádání se to příliš nedařilo, a tak se musely provést drobné změny i po předání bytu. U vstupu a v ložnici se podařilo najít prostor pro samostatnou šatnu a vytvořit samostatnou technickou místnost po pračku, sušičku a další.

Hlavní obytný prostor

V nepravidelném prostoru vyniknul centrální sloup, z něhož jsou vedena železobetonová žebra tvořící základní nosnou konstrukci budovy. Ta na stropě vytvářejí zajímavou strukturu a hru stínů. Nejsou odhalena až na beton, zato však působí světle a čistě. Jejich směry se promítly i do podlahy, rozdělují dvě nášlapné vrstvy zvolené podle funkce užívání. V kuchyni a u vstupu byla použita litá stěrka, na chodbě a v obytných místnostech pak prkenná podlaha.

Dominantním prvkem hlavního obytného prostoru se stal betonový ostrůvek a z něho vycházející vetknutá deska ze dřeva a corianu tvořící jídelní stůl. Dřevo mořené na šedo, corian a beton jsou pak materiály, které se opakují i na ostatním nábytku. Středobodem bytu se staly houpačky zavěšené na černých lanech. Ty se objevují i v ostatních částech bytu, třeba jako úchyty na vestavěných skříních, zavěšena je za ně i tyč na kabáty v šatně. Atypická výška podlaží (3,03 m) a vysoké stropy jsou tímto prvkem podrženy a zvýrazněny.

Soukromá a veřejná část

Kontrast těchto dvou funkcí je koncipován volbou materiálů. V chodbě a obytném prostoru působí byt světle. Do ložnice a koupelny byly naopak voleny tmavé barvy, vhodnější pro odpočinek a klid. Jedním z použitých materiálů je překližka evokující přepravní kontejnery. Byla upravována namořením a získala šedý odstín.

Průhledy

Pro návrh interiéru byly určující dva přístupy: zajistit maximální otevřenost celého prostoru a nechat vyniknout jeho centrální část. Například betonový kvádr je vidět už od vstupních dveří. Nepravoúhlost místností není potlačována, ale přiznaná – což má v sobě veliké klady, interiér se totiž stává jedinečným a získává vlastní charisma. Architekt ho může potlačit nebo využít. V tomto případě byl skoro zneužit, avšak tak, aby z něj vyvstalo něco zcela nového.

  • Ateliér: SMLXL
  • Země: Česká republika
  • Město: Praha
  • fotografie: BoysPlayNice

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři