Ludvig Mies van der Rohe

Ludwig Mies se narodil r. 1886 v německých Cáchách (Aachen) jako syn kameníka. (Synem kameníka je také Adolf Loos a paralel zde nalezneme více). Školní docházku ukončil v 15 letech. Další školení, a to dost důkladné a tvrdé, získal přímo na staveništi. Po několika letech různé stavební praxe odchází Mies v r. 1905 do Berlína a ke svému příjmení připojuje matčino rodné jméno van der Rohe. U Bruno Paula se Mies zdokonalí v dřevěných konstrukcích a v r. 1908 přijímá místo u Petra Behrense. Behrens, který zbavil průmyslové stavby historické dekorace a jejich estetiku maximálně podřídil funkci, měl na Miese zásadní vliv. Jak Mies, tak Behrens byli velkými obdivovateli berlínského klasicismu: "Staré muzeum od Schinkela bylo nádhernou budovou. Člověk se z ní mohl pro architekturu naučit všemu." Koneckonců Miesovy první projekty jsou ještě zcela v duchu klasicistní tradice.Po dvouletém pracovním pobytu v Holandsku (z rodných Cách je to, co by kamenem dohodil) se r. 1913 vrací do Berlína a zakládá si vlastní projekční kancelář. První válku stráví Mies na frontě. Ekonomická a sociální krize v Německu jej vyžene k revoluční Novembergruppe. Spolu s ní vystavuje své, teď již všeho historismu zbavené, návrhy. Zajímavým je např. tehdy až utopistický projekt skleněného mrakodrapu, na kterém bylo poprvé demonstrováno Miesovo heslo "kost a kůže", tedy subtilní skelet a skleněný obal. Pozoruhodné jsou funkcionalisitcké nájemní domy na Afrianstrasse v Berlíně, které Mies realizoval společně s Bruno Tautem.První realizací, která dosáhla světové proslulosti, je Německý pavilon navržený pro Mezinárodní výstavu v Barceloně (1928-29). Pavilon je kontinuem prostorů, nikoliv jejich součtem. Miesovo heslo "méně je více" zde dosahuje krystalicky čisté podoby. Prestiž budovy není ukotvena v ornamentu, ale stěžejním se stává perfektně dotažený detail spolu s luxusními materiály. Pavilon, jehož výtvarná hodnota nebyla současníky rozpoznána, byl po skončení expozice zbořen. Dnes na jeho místě stojí věrná kopie.Estetikou nizozemské skupiny De Stijl a prérijním domem F. L. Wrigta je ale ovlivněn už návrh cihlové vily z r. 1923. Souběžně s Barcelonským pavilonem začala v Brně vznikat neméně proslulá vila pro manžele Tugendhatovy. (Vedle Loosovy vily pro dr. Millera nejvýznamější funkcionalistická stavba na našem území). Po Miesově příjezdu do USA se vila Tugendhat stává doslova kultem.V roce 1933 dochází k zajímavé epizodě, jež může být zpětně interpretována jako událost historického významu. Hitler se stává říšským kancléřem a van der Rohe se účastní soutěže na podobu Říšské banky. Hitler lpí na historizující klasice evokující slávu Říma a Miesův návrh odsuzuje jako nereprezentativní. Poválečný odpor ke všemu, co souviselo s Hitlerem, měl i opačný pól, totiž vyzvedávání všeho, s čím "vůdce" nesouhlasil. Mezinárodní styl nejzřetelněji čitelný právě z díla Miese van der Rohe, tím vedle zřejmé životaschopnosti dostává i symbolický rozměr; prvním poválečným mrakodrapem v New Yorku se stává budova sekretariátu OSN Harrisona a Abramowitze. Mies přijíždí do USA na pozvání svého vášnivého obdivovatele Philipa Johnsona v r. 1937 a o rok později se zde usazuje natrvalo. Do Ameriky se vedle ostatních umělců stěhují i esa Bauhausu, Gropius, Breuer, Moholy-Nagy, Albers. Stávají se z nich špičky v amerických akademických institucích a šíří v poměrně bohaté Americe slávu Bauhausu. Tato jmenování znamenají revoluci ve stylu výuky a v chápání architektury.Mies se stává děkanem chicagského IIT. Jeho vliv na vývoj poválečné moderní architekrury je pravděpodobně nejvýznamnější. Krajní jednoduchost a elegance jeho dřívějších prací měla půvab chybějící Le Corbusierovým a Gropiovým dílům... Mies byl kopírován a interpretován po celém západním světě. (Mary Hollingsworthová).Jednou z prvních Miesových amerických zakázek se stal Illinois Institut of Technology (1939, 1942-56). Konstrukční čistota je ale jen zdánlivá, požární předpisy vyžadovaly, aby konstrukční prvky měly ochranný betonový obal, ona viditelná konstrukce je jen dodatečnou maskou. Tento make-up je výsměchem doktríně Bauhausu o konstrukční pravdivosti.Známou realizací jsou bytové domy na Lake Shore Drive (1949-51) (1945-50). Ocelová skeletová konstrukce je opět skryta v betonovém bednění a vyjádřena v exterieru svařovanými I-profily na průčelích. Původní záměr vyřešit byty kontinuálním prostorem podobně jako u vily Tugendhat se nájemcům zdál příliš radikální, vnitřní prostor si nakonec rozškatulkovali na jednotlivé Miestnosti :--) . Jednou z mála staveb, k jejichž konstrukčnímu řešení se Mies zachoval pravdivě, byl Farnsworth House (1949-51) (1951-54). Stavba se skládá ze dvou desek - podlahy a stropu vznášejících se nad zemí a nesených I-profily. Malá nástupní deska tvoří schod mezi podlahou a terénem.Nejznámějším představitelem termínu "miesovská krabice" je Newyorské sídlo společnosti Seagram - Seagram Building (1954-58). Na jeho návrhu se podílel také Philip Johnson. Umístění naproti budově Raketového klubu je téměř symbolické: zatímco formální klasicismus Raketového klubu reprezentuje starou Ameriku, abstraktní klasická jednoduchost Seagramu je symbolem Ameriky nové. CO ZNAMENAL MIES VAN DER ROHE PRO ARCHITEKTURUMiesova architektura se vyznačuje jednotným charakterem. On sám vytýká architektům touhu po novosti a originalitě a ve shodě s lapidárností své estetiky prohlašuje: "Nechci být zajímavý, chci být dobrý." Určitá monotónnost jeho díla je podtržena faktem, že na rozdíl od Le Corbusiera a dalších nikdy neopustil království pravých úhlů, snad jen s vyjímkou přístavby muzea v Houstonu. Miesův přínos moderní architektuře je nesporný. Rohe zrušil nosnou funkci stěn, jako první realizoval dům s pásovými okny, byl prvním po několika staletích, kdo změnil konstrukční vztah podpory a břemene - vložením kloubu. Pomohl západnímu světu překonat trauma, se kterým se vypořádával už od renesance, totiž trauma nepřekonatelnosti Antiky. To, že Mies architekturu zbavil zbytečných ozdob, lze chápat dvojace: odnaučil ji sice přetvářce, ale z díla Kahna, Venturiho, Rogerse, Gravese či dekonstruktivistů je cítit názor, že jí nedokázal vtisknout tvář, že ji odosobnil ad absurdum. Dá se dokonce říct, že architekturu odnaučil typologii. Vysvlečené domy jsou od sebe k nerozeznání, jsou si rovny. Kancelářskou budovu nelze rozeznat od bytového domu, budovy je třeba opatřovat nápisy, což dříve nebylo nutné. REAKCE NA MIESEMiesovým následovníkem se stává architektonická kancelář SOM; Philips Johnson, Miesův žák, a vášnivý obdivovatel, se později od karteziánského purismu svého učitele odklání a odlehčuje čistý řád, budovu společnosti AT&T například ukončuje symplifikovanou parodií na barokní rozlomený fronton. Z čistoty Miesových detailů a také z použití kloubu si vzali příklad architekti reprezentující high-tech v čele s Rogersem a Fosterem. Kahn čerpá z miesovské lapidárnosti hmot, ale minimalistickou estetiku Miesovy krabice obohacuje o trojúhelníky a kruhy, čímž vstupuje na pole historizující archetypálnosti. Nesnesitelná lehkost života v království konzumu už na sklonku tisíciletí nepotřebuje Augustinovu čistou duši zhmotněnou v Miesových minimalistických projektech, žádá si zábavu, krabice dostávají zábavné kabáty, jsou hravé (Graves, Venturi). Kromě zlehčení je ale jednou z reakcí na Miese také snaha o jeho popření, nejvíce zjevná v projektech dekonstruktivistů. Přes to všechno má Miesův puristický minimalismus své vášnivé zastánce v současných minimalistech.MIESOVY PRINCIPY kost a kůže = skeletová kostra a skleněný obal vůle doby - pouze stavby, které nejdou proti vůli doby, se mohou stát ikonami této doby pásová okna vertikální členění fasád pomocí I-profilů karteziánská racionalita, proporceMIESOVY VÝROKY Musíme si uvědomit, že každé stavební umění se váže ke své době a projevuje se na živých úkolech a prostředcích své doby. Nikdy tomu nebylo jinak. S pohledem obráceným vzad nelze kráčet vpřed ani nelze být nositelem vůle doby, když se žije v minulosti. Veškeré úsilí naší doby se zaměřuje na profánní věci. I když prohloubíme pojetí svého života, přesto nebudeme stavět katedrály. Naše doba je nepatetická, ceníme se nikoliv velké vzletnosti, ale rozumu a reality. Jednotlivec ztrácí stále více na významu. (Naše doba je anonymní)....jezy...průmyslové komplexy a...mosty vznikají s největší samozřejmostí, aniž by byli známi jejich tvůrci. Teprve pak dorostou naše užitkové stavby ve stavby umělecké, když se při naplnění účelovosti stanou nositeli vůle doby. Architektura začíná tam, kde se dvě cihly kladou pečlivě na sebe. Úkoly, jimž budova slouží, se stále mění, ale nemůžeme si dovolit si budovu zbourat. Snažím se dělat budovy jako neutrální rámec. Méně je více. Nechci být zajímavý, chci být dobrý.VÝROKY O MIESOVI (Mies prokazuje) cit pro řád a důstojnost, jimž se nevyrovná žádná architektura po Pantheonu. (N. Lynton) Obyvatelům svých domů vnucuje morální a estetickou odvahu. (N. Lynton)REALIZOVANÉ PROJEKTY 1911 - Perlsův dům v Berlíně, v duchu klasicistní tradice1926 - nájemní domy na Afrikanerstrasse, Berlín1928 - Langova vila, Krefeld1928-29 - Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně, tzv. Barcelonský pavilon: dům je kontinuem prostorů, nikoliv jejich součtem1928-33 - Vila Tugendhat v Brně1941 - začíná výstavba areálu IIT podle Miesova návrhu, celý areál ale není dokončen1946 - restaurace motoristů v Indianapolisu, poprvé použita střecha zavěšená pod nosníky1945-50 - Farnsworth House1950-56 - IIT Crown Hall, nejznámější Miesova realizace používající zavěšenou střechu1951-54 - Lake Shore Drive, sklo sahá od podlahy ke stropu obytných místností. Typické je vertikální členění fasády ocelovými I-profily.1954-58 - Seagram Building, prototyp moderního mrakodrapu1956-59 - přístavba muzea v Houstonu, jediná Miesova poválečná stavba na křivočarém půdorysu1962-67 - Nová Národní Galerie umění, Berlín, jediné Miesovo použití kloubového spojení podpory a břemeneNEREALIZOVANÉ PROJEKTY1911 - dům pro manžele Kröllerovy včetně makety 1:11920-21 - Skleněný mrakodrap (demonstrace principu "kost a kůže")1922 - administrativní budova (poprvé se na ní objevují pásová okna)1923 - návrh cihlové vily, zřejmý vliv De Stijlu a Wrightova prérijního domu1933 - Říšská banka, Berlín1953-54 - shromažďovací budova pro Chicago, jednoprostor na půdorysu 218,8x218,8 m, v případě realizace by se jednalo o největší volný prostor bez vnitřních podpěr1957 - správní budova podniku Baccardi v Santiagu de Cuba, návrh kloubového spojení podpory a břemeneDÁLE Z DÍLA 1924 - Esej Stavební umění a vůle doby1926 - Pomník Karla Liebknechta, v roce 1933 zbourán nacisty1928-29Křeslo Barcelona1886 - narozen 27.3.1886 v Cáchách jako syn kameníka1901 - v 15 letech končí školní docházku1905 - odchází do Berlína, ke jménu Mies připojuje ještě matčino rodné jméno van der Rohe1905-07 - u Bruno Paula se zdokonaluje ve dřevěných konstrukcích1908-11 - působí v atelieru Petra Behrense1911-13 - pobyt v Nizozemí, návrh domu pro manžele Kröllerovy1914-18 - čtyřletá vojenská služba za 1. světové války1919 - Stává se členem revoluční Novembergruppe1930-33 - místo ředitele Bauhausu1933 - nacistické vedení Německa zakazuje moderní architekturu1937 - na pozvání Philipa Johnsona odjíždí do USA 1938 - v USA, kde má vlivné ctitele, se natrvalo usazuje, stává se profesorem architektury na IIT v Chicagu1969 - zemřel 17.8.1969 v ChicaguLITERATURA[1] Vratislav Dudák, Rudolf Pošva, Bořek Neškudla, Encyklopedie světové architektury, Praha, 2000[2] Felix Haas, Architektura 20. století, SPN, Praha,1978[3] Mary Hollingsvorthová Architektura 20. století, Columbus, Bratislava 1993[4] Oldřich Ševčík, Programy a prohlášení architektů XX. století, ČVUT, Praha, 1999[5] Oldřich Ševčík, Problémy moderny a postmoderny, ČVUT, Praha, 1998[6] Maritz Vandenberg, Twentieth-century Museums I. Phaidon, Londýn, 1999