Šťastný Hlavák nebo smůla pro Hlavák? Včera byl vyhlášen výsledek soutěžního dialogu, vzbudil nesouhlasné reakce
Vítězem soutěžního dialogu na úpravy hlavního nádraží se stalo studio Henning Larsen Architects s projektem Šťastný Hlavák. Navrhují hodně bourat a málo stavět. Dominantou má být dřevěná střecha, „místo setkávání“, které propojí park s interiéry. Zároveň z velké části zmizí Nová odbavovací hala z let 1971−1979 od Jana Bočana, Josefa Dandy, Aleny Šrámkové, Jana Šrámka a Julie Trnkové. A to byl hlavní argument odpůrců, kterých je hodně – na sociálních sítích, ale i mezi odborníky.
Adéla Vaculíková , 28. 11. 2023
Bude větším projektem Vltavská filharmonie nebo Nový Hlavák? To se na včerejším slavnostním vyhlášení soutěžního dialogu nevyřešilo, je ale rozhodnuto, že za oběma budou stát dánské architektonické kanceláře. Přestavbu odbavovací haly a revitalizaci okolí hlavního nádraží v Praze navrhnou Henning Larsen Architects – dceřiná společnost skupiny Ramboll činné v oblasti architektury, inženýrství a poradenství.
Dle hodnotící komise přinesli Henning Larsen Architects nejlepší řešení celého území hlavního nádraží. Předmětem bylo zlepšení propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a Fantovy budovy. To architekti chtějí řešit novou strukturou – dřevěnou střešní konstrukcí, která má navýšit kapacitu odbavovací haly, umožnit, aby přímo pod střechu přijely tramvaje a interiéry haly se více otevřely směrem k parku. Architekt Jacob Kurek o konceptu mluví jako o „místu pro setkávání pod jednou střechou,“ kde se díky transparentnosti dosáhne větší bezpečnosti. Na mysli přitom má „temná zákoutí“ dnešní haly a Vrchlického sadů, které hlavní město Praha požadovalo vyřešit.
Více k tématu
Kancelář rozdělila Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Rozdělení má také přispět k lepší přehlednosti celého území, celkově návrh slibuje zlepšení podmínek pro pěší i cyklisty. „V návaznosti na plánované zklidnění magistrály zlepší úpravy celého území mobilitu cestujících a Pražanů, a to díky nové zastávce tramvaje přímo před odbavovací halou a napojení směrem k Masarykovu nádraží a dalším městským destinacím,“ stojí v tiskových informacích.
Poválečná architektura opět v ohrožení
Nové řešení má řadu provozních výhod, avšak výrazně zasahuje do haly z let 1971−1979 od architektů Jana Bočana, Josefa Dandy, Aleny Šrámkové, Jana Šrámka a Julie Trnkové, z jejíž konstrukce zbude jen zadní část. Proti tomu vystoupil další ze tří finalistů, tým složený ze studií re:architekti, baukuh a YhellowOffice, který se probojoval do finále a jehož návrh původní halu zachovává v podstatě bez zásahu. „Dlouhodobě se zabýváme projekty konverze a revitalizace historických budov, kde je nutné jasně popsat kvality historické stavby a pak na ně citlivě navázat. V případě Nové odbavovací haly vidíme neopakovatelnou kvalitu v její velkorysosti, lapidárnosti a skvělé kvalitě detailů,“ říká Ondřej Synek z re:architekti.
Také historička architektury Klára Brůhová, která se rozhodování komise zúčastnila jako náhradník, uveřejnila na svém facebookovém profilu prohlášení, ve kterém vyjádřila svůj, oproti výslednému stanovisku komise jiný, názor. „Byť v návrhu „Šťastný Hlavák“ kanceláře Henning Larsen rozpoznávám určité kvality, nedokážu se ztotožnit s majoritním výrokem hodnoticí komise. Důvod spočívá zejména v tom, že z mého pohledu se tento návrh nechová s dostatečným respektem a citlivostí ke stávajícímu kulturnímu dědictví – především k objektu Nové odbavovací haly,“ napsala. Uvedla také důležitou souvislost, že podle jejího názoru nebyli soutěžící dostatečně seznámeni s hodnotou stavby v souvislosti s architektonickým dědictvím České republiky. V době, kdy to bylo nutné, neobdrželi stavebně historický průzkum Nové odbavovací haly, ale pouze parku.
„Nechceme vám sem hodit bombu,“ říká Jacob Kurek, když se debata stočí k osudu dnešní odbavovací haly na slavnostním vyhlášení výsledků. Na otázku, jaké hodnoty vidí v Nové odbavovací hale on, odpovídá, že je celá jednou velkou hodnotou. Ačkoliv má být podle návrhu podstatná část haly ubourána, návrh se vůči ní nevymezuje negativně a její přítomnost úplně nepotírá. Pracovat se má třeba s původní dlažbou, která má být rozšířena směrem do parku. Faktem ale zůstává, že Henning Larsen Architects jsou se svým řešením nejradikálnější, ze všech zúčastněných týmů chtějí bourat nejvíc.
Názory se různily
Úprava území hlavního nádraží je rozsáhlým projektem, který v sobě sdružuje velké množství požadavků od několika zadavatelů. Těmi jsou konkrétně hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic. Právě vzhledem ke komplexnosti a složitosti projektu byl vypsán soutěžní dialog, ve kterém architektonické týmy se zadavateli komunikují. Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic, by Henning Larsen Architects za výsledek dal jedničku. Předseda komise Jaroslav Wertig pak uvedl, že na vítězi se komise shodla téměř jednohlasně a ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území. Připustil však, že na úrovni poradců – odborníků na jednotlivé disciplíny od urbanismu, přes techniky až po památkovou péči – se názory opravdu různily.
Plné porozumění návrhům – včetně jejich urbanistických a lanscapingových aspektů – si samozřejmě žádá o důkladné studium. Dne 28. listopadu v 16 hodin bude nový návrh oficiálně představený veřejnosti, následovat bude diskuse. Vizualizace, a především plány si je možné prohlédnout na výstavě v centru CAMP do 17. prosince. Dále má dojít k podpisu smluv a dopracování studie, která by měla být hotová v příštím roce. Zapracovány do ní budou požadavky zadavatelů a výsledky druhého kola participace s obyvateli města a dalšími zájemci. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028. Podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi 2 miliardy korun.
To, co na slavnostních vyhlášeních výsledků soutěží a dialogů vždy upoutá nejvíce, jsou architektonické koncepty. Je ten od Henning Larsen Architects ale dostatečně silný? A je dokonce silnější než hala ze 70. let od autorského týmu složeného z architektů Jana Bočana, Josefa Dandy, Aleny Šrámkové, Jana Šrámka a Julie Trnkové? Primátor Bohuslav Svoboda, zástupci Správy železnic i radní Petr Hlaváček se snažili přesvědčit publikum, že ano. Šli na to ale poměrně zvláštní cestou. Po celý večer byly vyzdvihovány hodnoty nově zrekonstruované Fantovy budovy, o kvalitách Nové odbavovací haly se ale nemluvilo, přitom právě ta má podle návrhu projít radikální přestavbou a je tak dalším poválečným kulturním dědictvím, jehož existence je ohrožená. Jde o kultovní stavbu, veřejnost se zájmem o architekturu je s ní seznámená, návrh od Henninh Larsen Architects tak budí reakce, často silné, mnohdy odmítavé.
Vyjádření jednotlivých zúčastněných
Jacob Kurek, ředitel pro globální trh z Henning Larsen Architects: Spolupráce se zadavateli byla v rámci soutěžního dialogu od začátku až po proces navrhování skvělá a myslíme, že výsledek mluví sám za sebe. Jsme proto hrdí, že můžeme představit novou bránu do města, která bude srdečně vítat jeho obyvatele i návštěvníky. Krása zadání spočívala v jeho holistické povaze, která nás vyzývala k propojení jednotlivých oblastí do soudržného celku. Společně jsme se snažili co nejlépe propojit městský prostor a vytvořit jednotné a funkční místo. Díky této vizi jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy, odbavovací haly a propojuje je s parkem. Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou setkávat a trávit čas. Jsme rádi, že můžeme přispět k rozvoji Prahy.
Jaroslav Wertig, předseda hodnotící komise: Návrh studia Henning Larsen Architects precizně identifikuje současné problémy celého území a přináší na ně odpověď. Hodnotící komisi zaujala harmonie mezi architekturou, urbanismem, krajinářstvím a dopravou, což má potenciál přinést cestujícím a obyvatelům Prahy mnohem transparentnější prostor, který pro ně bude příjemnější a pohodlnější. Ačkoli se návrh zdá poměrně radikální, dobře se vypořádal s prostorem nacházejícím se v pražské památkové rezervaci. Zachovává historické architektonické prvky, které dále rozvíjí, a zároveň počítá s obnovením a oživením prostoru před Fantovou budovou.
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy Železnic: Vítězný tým reaguje na potřebu modernizovat odbavovací halu hlavního nádraží a připravit ji pro budoucnost. Zároveň ji přirozeně propojuje s prostorem parku a plánované tramvajové trati přímo před budovou se zachováním respektu k prostředí, kde se hala nachází. Co mě na návrhu zaujalo nejvíce, je komfortní propojení s Fantovou budovou. Věřím, že se tak znovu dočká své slávy a stane se opět využívanou součástí komplexu hlavního nádraží v Praze.
Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj: Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň se však nebojí přiznat, že park kvůli nárůstu počtu cestujících bude mnohem intenzivněji využíván a přizpůsobuje tomu například cesty pro chodce. Navíc doplňuje řadu nových a pro návštěvníky atraktivních prvků jako vodní prvky nebo venkovní kavárny. S citem zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmů a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století, na který budeme moct být hrdí. Vzniklo tak unikátní řešení, které elegantně a efektivně propojuje odbavovací halu s přilehlým parkem.
Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy: Nová trať přinese lepší napojení Hlavního nádraží na městskou hromadnou dopravu a zároveň umožní lepší trasování tramvajových linek v centru města. Jsme rádi, že se v oblasti Hlavního nádraží podařilo spojit záměry několika investorů a nalézt komplexní řešení. Nová tramvajová trať je ve vítězném návrhu citlivě začleněna do architektonického řešení celé oblasti. Návrh také umožňuje snadné napojení na budoucí metro D.
Zdeněk Hřib, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy: Hlavní nádraží má nyní velký potenciál, který nebyl dosud využitý. Z neatraktivní odbavovací haly schované v nechvalně proslulém Sherwoodu zmizí temná zákoutí a už to nebude jen neosobní dopravní terminál. Nově se promění na plnohodnotné veřejné prostranství. Pracovat budeme i s úhlednějším a efektivnějším zapojením magistráty do celkového prostoru, včetně vybudování nového přechodu přímo před historickou Fantovou budovou. Vítězný vizionářský návrh totiž tento zapomenutý klenot pražské architektury opět přiblíží zpátky městu a lidem. Revitalizovaným parkem navíc povede zbrusu nová tramvajová trať se zastávkou pod střechou. Ekologický aspekt tohoto klíčového uzlu hromadné dopravy podtrhne také fakt, že základem celé proměny Hlavního nádraží bude jedna z největších dřevěných konstrukcí v České republice.
Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha: Jsem nesmírně rád, že se Hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic dohodli na společném postupu při proměně této oblasti. Spojit revitalizací Vrchlického sadů, zakomponování nové tramvajové trati a rekonstrukci odbavovací haly do jednoho soutěžního dialogu byl ten nejlepší způsob, jak zajistit jednotný přístup k celé lokalitě, logické navázání jednotlivých kroků rekonstrukce a spolupráci mezi jednotlivými městskými i státními subjekty. Byla pro nás čest spoluorganizovat tuto soutěž a trochu doufám, že způsobí dominový efekt. Aby i další soutěže, které bude město či stát pořádat, pohlížely na řešení území takto komplexně.
Klára Brůhová, historička umění a náhradnice hodnotící komise za nezávislé: Bezmála dva roky jsem se v roli náhradnice hodnoticí komise účastnila soutěžního dialogu Nový Hlavák. Byla to zajímavá zkušenost, která mi ale přinesla více argumentačních konfrontací než jsem původně čekala. Dnes byl zveřejněn výsledek dialogu, na vítězném týmu se, jak při slavnostním proslovu řekl předseda hodnoticí komise, shodla drtivá většina zúčastněných. Já mezi tuto drtivou většinu nepatřím. Nepodařil se mi však žádný "plot twist" à la Dvanáct rozhněvaných mužů, a tak bych ráda alespoň zveřejnila své minoritní votum:
Byť v návrhu „Šťastný Hlavák“ kanceláře Henning Larsen rozpoznávám určité kvality, nedokážu se ztotožnit s majoritním výrokem hodnoticí komise. Důvod spočívá zejména v tom, že z mého pohledu se tento návrh nechová s dostatečným respektem a citlivostí ke stávajícímu kulturnímu dědictví – především k objektu Nové odbavovací haly (1971–1979, Alena Šrámková – Jan Šrámek – Josef Danda – Jan Bočan – Zdeněk Rothbauer – Julie Trnková). Realizace návrhu kanceláře Henning Larsen by znamenala devastaci architektonických hodnot této stavby ze sedmdesátých let 20. století, a tedy ztrátu dalšího architektonicky cenného objektu doby poválečné. Jako principiálně daleko šťastnější v tomto ohledu považuji zejména návrh týmu Re:architekti + baukuh + YellowOffice. Navrhuji, aby soutěžní dialog nekončil podpisem smlouvy s týmem, který získal nejvíce bodů, nýbrž podrobnější diskusí, která lépe zohlední nejen kulturní hodnotu stávajících objektů, ale hlouběji například také hledisko udržitelnosti, re-use a uhlíkové stopy realizace i budoucího provozu celého komplexu. Nebylo by i z tohoto úhlu pohledu na místě spíše lépe pečovat to, co již existuje a co funguje, než bourat a stavět velkolepé nové konstrukce? (Zkáceno, celé znění na facebookovém profilu Kláry Brůhové).
Soutěžní návrhy si návštěvníci mohou prohlédnout na výstavě v Centru architektury a městského plánování (CAMP) do 17. prosince 2023.
