Budoucnost Bagdádu

„Rád se s Vámi setkávám jako s lidmi, kteří projevují zájem o osud Iráku“, začal symbolicky svou přednášku Dr. Tamimi. Po krátkém úvodu pak představil město Bagdád s nástinem jeho historie a postupně přešel k nejpalčivějším problémům dnešního velkoměsta. Přesto, že je Irák značně destabilizován a situace je neutěšená, vyzněla přednáška pana starosty velmi kultivovaně, vyzněla jako přednáška člověka, který se narodil v oblasti, kde slova kultura a civilizace znají odnepaměti. V této souvislosti mi připomněla jeden vtip o návštěvě amerického prezidenta v Číně - prezident je uvítán velmi přátelsky, ale do tónu podání se vkrádají zvláštní narážky, asi jako: Vítejte v Číně, pane prezidente, jak jistě víte, svět je běh na dlouhou trať. Čína tu byla tisíce let před Amerikou a bude tu tisíce let po ní. A že teď zrovna Amerika vede? No když si myslí, že maratón je sprint... V následujícím historickém exkursu jsem si dovolil doplnit poutavé vyprávění pana starosty několika faktografickými údaji, které českému čtenáři usnadní orientaci.Trocha historieCivilizace středního východu v povodí řek Eufrat a Tigris jsou archeologickými nálezy doloženy už před rokem 3000 před n.l., kdy do úrodných nížin veletoků přicházejí Sumerové. V dynastickém období sumersko-akkadské civilizace vzniká jedno z nejstarších měst vůbec – Uruk – k němuž se váže Epos o Gilgamešovi. Mnozí si jistě vzpomenou na další prastará města, Ur, Lagaš, Kiš, Nippur. Již před příchodem Sumerů je v této oblasti doloženo osídlení, uměle zavlažovaná pole, chrámy.Nejstaršími známými písemnými památkami jsou hliněné tabulky popsané piktogramy. Ty se postupně měnily ve znaky, kterým dnes říkáme klínové písmo. Zprávy o egyptských hieroglyfech máme teprve z doby o několik set let mladší. Čínština je doložena až o celé tisíciletí později. Chamurabibiho zákoník ze 17. století př. n.l. je nejstarším známým právním dokumentem. Originál kamenné stély dnes uchovává pařížský Louvre. V 7. století před naším letopočtem se pak v Babylonu rozvíjela jedna z vrcholných civilizací celého starověku, říše Chaldejská. Zemi potom postupně ovládli Peršané, které porazil až Alexandr Veliký. Následovala římská a později opět perská okupace, než oblast ovládli v polovině sedmého století našeho letopočtu Arabové. Po jejich příchodu vznikaly dodnes stále populární Pohádky tisíce a jedné noci.V rané fázi vlády Abbásovců (750-1258) vzniká město Bagdád. Založil jej Abu-Jafar Al-Mansun v roce 762 a nechal jej obehnat kruhovou hradbou, proto se mu také říkalo Kruhové město. Za bagdádského chalífátu došlo k velkému rozkvětu a Bagdád se stal největším kulturním a obchodním centrem muslimského světa a jedním z nejvýznamnějších světových měst vůbec. V polovině jedenáctého století zde vznikla nejstarší univerzita světa. Za vzděláním sem cestovali studenti z arabského světa, Orientu, i Evropy. Zemi zpustošil až vpád Mongolů v roce 1258. Čingischánův vpád, jak uvádí Dr. Tamimi, proměnil Eufrat v „Červenou řeku“. Všeobecný úpadek byl ještě prohlouben připojením k Osmanské říši roku 1534. „Ovšem přesto, že Bagdád byl mnohokrát poničen, vždy dokázal jako Fénix vstát z popela“ , přesáhl starosta svůj historický exkurs k současnosti sebevědomou nadějí v to, že Bagdád se třeba i za pomoci českých expertů i tentokrát brzy vzpamatuje. A v narážce na význam města zejména od 9. do 12. století pokračoval: „Bagdád tedy nelze považovat jen za Irácké nebo arabské islámské město, ale je třeba jej vnímat jako město světové.“ Moderní irácký stát vznikl v roce 1920, kdy si vítězní spojenci rozdělili na základě závěrů mírové dohody po první světové válce arabské provincie původní Osmanské říše. Irácké území získala od Společnosti národů do svého mandátu Velká Británie. V roce 1921 bylo vyhlášeno Irácké království, které svrhli důstojnici v roce 1958. Roku 1979 se moci chopil Saddám Husajn, který si ji udržel až do roku 2003.Problémy dneškaJak uvedl Dr. Tamimi, „jedním z významů slova Irák je kořen. Název symbolizuje, že Iráčané mají s tímto územím hluboké vazby po velmi dlouhou dobu.“ Nicméně komplikovaná historie a geografická poloha mezi Peršany a Turky se významně podepsala na národnostním složení a mentalitě lidí. Přesto, že je Irák pestrý národnostně i nábožensky, jsou jeho občané loajální vůči vlastnímu státu. „Malý národ je obklopen dvěma velkými národy“, načrtl paralelu bagdádský starosta, „podobně jako Čechy mezi Německem a bývalým Sovětským svazem.“ Dnešní realita je Pohádkám tisíce a jedné noci značně vzdálená. Bagdád, který měl ještě v roce 1947 půl milionu obyvatel, se začal dramaticky rozrůstat. V roce 1990 dosáhla jeho populace 5,5 milionu obyvatel a dnes už jejich počet jistě přesáhl 6 milionů, některé zdroje spekulují až o 7 milionech.Kde se tak dramatický nárůst vzal? „Bagdád byl prvním městem blízkého východu, které mělo svůj územní plán, a to už ve 30. létech 20. století. V polovině 30. let došlo k jeho aktualizaci a v 70. letech k další aktualizaci, jejíž směrodatnost se vztahovala až k roku 2000. Jedním z důvodů, pro nebyl územní plán realizován, byly války se sousedy, které pokladnu diktátorského režimu Saddáma Husajna značně zatěžovaly. Město se tak rozvíjelo, či spíše měnilo značně chaoticky, často v naprostém rozporů s původním plánem. Smutnou skutečností je, že jej porušovali nejen stávající občané a značné množství novousedlíků, ale z iniciativy státu i instituce. Došlo ke značnému přerozdělování území a mnohdy značně nevhodnému začlenění funkcí, které v daných urbanistických souvislostech neměly logické opodstatnění.“ Situace se ještě zdramatizovala po pádu režimu v roce 2003, neboť byly rozpuštěny jak armáda, tak policie. Na okraj lze uvést, že to byli právě čeští experti, kteří v Iráku cvičili novou generaci policistů.Jedním z hlavních problémů Bagdádu, který leží na jednom z největších světových veletoků, je paradoxně voda. „Potřeba města je 3,2 mil m3 pitné vody denně. K dispozici je ovšem jen asi 2,3 mil. M3, což pokrývá potřeby pouze ze dvou třetin. V některých oblastech, zejména tam, kde probíhala nová výstavba zcela neorganizovaně, pitná voda zcela chybí. Vyskytly se i případy, kdy lidé tento problém začali sami iniciativně řešit, takže došlo k narušení původní rozvodné sítě.“ „Stejně tak kanalizace, která byla vybudovaná v 60. letech, dnes v žádném případě potřebám Bagdádu nedostačuje. Hlavní čistička odpadních vod, která měla mít výkon 600.000 m3 denně, má pouze šestinový výkon, což v praxi znamená, že se denně vypouští do řeky půl milionu m3 odpadních vod.“ To je objem odpovídající krychli o hraně 80 m (Nuselský most je v nejvyšším bodě 40 m nad údolím). Pro laika jsou to čísla nepředstavitelná, pro odborníka katastrofická. „Takových případů jsou v Bagdádu desítky“, dodal starosta Tamimi, „doufáme, že to pochopí i politici.“ Proč právě Praha? Svůj výklad o Bagdádu prokládal Dr. Tamimi četnými paralelami mezi Iráckým hlavním městem a Prahou. Začal tím, že obě města jsou historická a tudíž příprava územního plánu vyžaduje značnou pozornost, neboť městská struktura musí být chápána v celém jejím historickém významu. „V oblasti renovace a péče o památky chceme úzce spolupracovat s českými experty.“ Vedle historičnosti obou měst uvedl Dr. Tamimi několik dalších paralel: například to, že oběma městy prochází významná řeka v severojižním směru, nebo že letiště se nachází v západní části katastru města.Na dotaz, na jakém základě budou vybíráni architekti a zdali irácká strana jedná kromě českých expertů ještě s někým jiným, bagdádský starosta odpověděl: „Výběr bude proveden na základě schopností a odbornosti, velkou roli sehrají dosavadní zkušenosti. Praha každých deset let aktualizuje územní plán, to znamená, že česká strana má bohaté zkušenosti. Zdůrazňoval jsem také srovnání Prahy a Bagdádu – budeme chtít navázat spolupráci v oblasti renovací a péče o památky. A k poslední části dotazu – ano, jednáme i s dalšími stranami, například s Japonci. Ale snažíme se o rozmanitost. Snažíme se využívat zkušenosti mnoha zemí.“ Jak Tamimi podotkl, jsou mezi Prahou a Bagdádem také rozdíly – Bagdád je významným náboženským centrem. Nachází se v něm mnoho posvátných míst šíitských i sunitských muslimů. Tři nejvýznamnější svatá místa tedy mohou být v budoucnu zdrojem příjmů z náboženské turistiky.Po přednášce se pak zástupci českých architektonických atelierů, společností a firem sešli s Dr. Tamimim a dalšími reprezentanty irácké strany a jednali o možné spolupráci. Nechme se překvapit, jestli v Bagdádu vyroste pobočka mladoboleslavské Škody či zda se na stránkách e-architekta dočteme o zajímavých bagdádských realizacích Vlado Miluniče.