Odvodnění plochých střešních plášťů

Titulní foto: Jaroslav HejzlarTo vše musí tvořit odvodňovací systém, který velmi rychle (co nejrychleji) odvede srážkovou vodu ze střešního pláště. To znamená, že celý odvodňovací systém musí plynule, rychle a spolehlivě odvést vodu do kanalizačního systému.Odvodnění, které je zde popisováno, se označuje jako gravitační. Pro velké odvodňované plochy je možno používat i systém podtlakový, kdy se řízeným odtokem zrychluje proudění odváděné vody, které pak za sebou strhává proud vody.Výpočet průtoku dešťových vod se stanoví podle ČSN 73 6760 - Vnitřní kanalizace. Další normativní podklad pro řešení odvodňovacího systému je ČSN 73 1901 - Navrhování střech.Každá střecha musí mít minimálně dvě odtoková místa, z nichž je voda odvedena do vertikálního odvodňovacího systému nebo vypuštěna mimo střechu, např. chrliči (obr. 1: 1 - chrlič, 2 - vnitřní vpusť). Minimálně dvě odtoková místa jsou nutná, stejně tak jako minimální průměr odvodňovacího potrubí je vhodné volit větší než 100 mm. Obě tyto zásady jsou prevencí před ucpáním a nefunkčností odtokového systému. Ucpání brání též prvky, které chrání odtokový systém, jako jsou krycí mřížky, lapací košíčky atd. Základní vpusti určené pro ploché střechy jsou v podstatě stavebnicemi, které se spolu různě kombinují. Jako příklad jsou uvedeny následující obrázky, pro vpusti do plochých střech s klasickým pořadím vrstev a do střech s obráceným pořadím vrstev.Vpusť do ploché střechy s klasickým pořadím vrstev:> Dvouúrovňová vpusť> Vpusť je kryta demontovatelným košem proti splaveninám> Vrchní část je opatřená integrovaným límcem z hydroizolačního materiálu> Spodní část je opatřena integrovaným límcem z parotěsné zábrany> Integrované vytápěníVpusť do ploché střechy s obráceným pořadím vrstev:> Jednoúrovňová vpusť> Vpusť je kryta demontovatelným košem proti splaveninám, který je umístěn v perforované šachtici, umožňující kontrolu čistoty vpusti, případně její čištění> Vpusť je opatřená integrovaným límcem z hydroizolačního materiálu> Integrované vytápěníSystém napojení hydroizolačního povlaku na tělo vpusti:a) Příruba vpusti je sevřena mezi dva pásy hydroizolačního povlaku. finální hydroizolace je navařena na ně.b) Vpusť má neintegrovanou hydroizolační přírubu, která může být jak z asfaltového pásu, tak i ze syntetické fólie. Pro stěrkové izolace může být z výztužné tkaniny, ale pak je nevhodné ji kombinovat s jinými hydroizolacemi. c) Vpusť je opatřena svíracími kroužky, v podstatě pevnou a volnou přírubou. Hydroizolační povlak je sevřen mezi volnou a pevnou přírubu. Hydroizolační povlak je nutné podtmelovat, aby sevření bylo optimální.Vždy je nutné velmi pečlivě dbát na to, aby vpusti byly slučitelné s hydroizolačním povlakem. Je všeobecně známo, že jakýkoliv detail stavebních konstrukcí je vždy rizikovější než vlastní plocha. Samozřejmě život tropí hlouposti a výše uvedené řádky při pohledu na následující realizaci jsou jen pustou teorií oproti stromu zelenému praxe. Na jedné významné střeše jsem potkal vpusť a již z dáli se na mne smál její modrý textilní límec (obr. 2). Vpusť byla částečně překryta lepenkou. Vlastní límec byl položen na asfaltové hydroizolaci. Při bližším ohledání (obr. 3) to byla manžeta z tenké syntetické textilie, opatřená tenkým nánosem neidentifikovatelné hmoty. Samozřejmě, že tato manžeta nebyla spojena s asfaltovým hydroizolačním povlakem, na kterém volně ležela.Na obr. 4 je vidět v detailu, jak je asfalt, vyšpachtlovaný z izolačního asfaltového pásu, dotlačován k rámečku vpusti. Pod tímto rámečkem je sevřena armovací textilie, která je jasně patrná. Tato textilie nemůže fungovat jako hydroizolace, tedy v žádném případě nebude vodotěsná. Již položená armatura je pak patrná z obr. 5. Byla pokládána přímo na hydroizolační povlak, bez jakékoliv ochrany a prováděna betonáž pod pochozí úpravu. Armovací sítě byly přenášeny po hotové ploše a mechanické poškození je naprosto nasnadě. Izolační firma, která uvedenou realizaci prováděla, byla naprosto spokojená se svojí prací. Její odpovědí na moje invektivy bylo: „Ale šéfe, tak to děláme furt, žádný strach.“ Mé srdce stavebního inženýra hořce zaplakalo, ale srdce soudního znalce zajásalo. Nebudu bez práce, bohužel podobných situací je čím dál tím více a opravdu nemám strach, že by hrozilo vyhynutí stavebních soudních znalců v české republice.Když jsem viděl unavené nosiče sítí bylo mi jasné, že tento hydroizolační povlak nebude mít štěstí a nebude fungovat. A měl jsem pravdu. Bohužel jsme se ještě nenaučili, že je nutné ctít práci druhých a zároveň nejsou mechanismy, které by tyto a podobné excesy vyloučily.Technické dozory, respektive políry ve smyslu starého Rakouska-Uherska, považuji za velmi důležitý institut. Velmi kvalifikovaný člověk, který dozírá na provádění určitých etap stavebních prací a jeho kvalifikace je absolutní, je mimořádně důležitý. Vidí totiž jedním pohledem co je špatně a umí zastavit, byť velmi hlasitým řevem, nevratné poškozování stavebních konstrukcí nebo materiálů atd. Lituji jen, že současné stavebnictví ještě tuto funkci neobjevilo a samozřejmě nedocenilo.Autor je soudní znalec (novotny [at] awal.cz">novotny@awal.cz)(V tomto článku byly použity fotografie autora, podklady firmy Top Wet a výkresy Ing. Karolíny Houdové)Psáno pro časopis Střechy, fasády, izolace.