Olympijské hry v Praze III. | Studentské projekty, PPP, ÚR HMP a ADNS

Související články: >> Olympijské hry v Praze I. Lokace, financování, minulost a budoucnost>> Olympijské hry v Praze II. Racionální analýzaTransformace a konverze sportovních staveb v projektech studentů FA ČVUT – 2. část (Arnošt Navrátil) Vedle inspirativních námětů, o nichž byla řeč v minulém díle, a které jsou do značné míry nepřenosné mimo fenomén Prahy, se profesor Navrátil věnoval také relevantním zahraničním řešením, která buď byla zrealizována, nebo měla k realizaci blízko. Na studentských projektech od bakalářského stupně po diplom pak naznačil, jak by mohla vypadat Praha olympijská.Smíření nesmiřitelných (aneb jak technicky uspokojit protichůdné požadavky na atletický a fotbalový stadion): Základní rozpor je zřejmý – aby sledování fotbalu bylo atraktivní, žádá si umístění tribun co nejblíže samotnému hřišti. Naproti tomu – má-li být stadion využit i pro atletiku, je mezi tribuny a hřiště vložen ještě atletický ovál. V tomto tradičním řešení se však při stejném objemu značně snižuje kapacita stadionu. Objevilo se několik hybridních řešení, jako například Nouvelova a Pianova soutěžní studie na francouzský národní stadion Stade de France. V Japonsku existuje realizace, kde se některé tribuny pohybují čímž se plocha stadionu jakoby nafoukne. Za zmínku stojí také Fosterův návrh na rekonstrukci stadionu ve Wembley, který počítá se zvedáním plochy o čtyři metry pomocí pístů, jež se používají na naftových věžích. Otvor mezi zvednutou plochou stadionu a tribunami je pak vyplněn mobilními částmi oválu.Očima studentů: Zajímavou alternativu ke Strahovu a Letňanům nabízí diplomní projekt Jaroslava Malého, který ze čtyř variant, o kterých se v územním plánu uvažuje pro umístění Ceremoniálního stadionu, vybral tu jižní. Jeho stadion působí odvážně a současně a počítá s odnímatelnou tribunou, kterou je možné po ukončení OH demontovat a přesunout na potřebné místo, kde bude využita. Studenti nižších ročníků, jejichž práce byly taktéž během workshopu vystaveny, se zabývali lokalitami Letňan a Strahova. Letňanská varianta počítala s konverzí olympijských hal na haly výstavní. Velmi zajímavé bylo architektonicko-urbanistické přehodnocení sportovního brownfieldu strahovské lokality. V této vizi by byl nevyužitelný a chátrající Strahovský stadion odstraněn a v jeho ose by vznikl stadion moderní, plošně menší, ovšem s kapacitou, která by vyhovovala olympijským požadavkům. Prostor strahovských kolejí byl nově urbanizován a byla do něj navržena olympijská vesnice, poté využitá pro vysokoškolské koleje, přičemž došlo ke dvojnásobení ubytovací kapacity. Zavedením některých dopravních tahů pod zem došlo k propojení prostoru stadionu a olympijské vesnice / kolejí, čímž vznikla ničím nerušená vazba ubytování – sportovní aktivity, tedy vazba pro typologii vysokoškolských kampusů běžná. PPP v investicích do veřejně prospěšných staveb (Lucie Doležalová) Další přednášející, Lucie Doležalová, zastupovala agenturu Czechinvest a představila možnosti spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Pro ni se vžil termín PPP (Public-Private-Partnership).Projekty typu PPP lze využívat při budování dopravní infrastruktury (např. problematická kauza dálnice do Ostravy, jejíž některé úseky měla financovat jistá izraelská společnost za právo vybírat po smluvenou dobu mýtné), při zajišťování občanské vybavenosti (školy, nemocnice, výzkum, obrana, vězeňství) nebo veřejných služeb (odpady, vodárenství, kanalizace, plyn). Možnost využití PPP na projekty související s kandidaturou ČR na LOH je evidentní.Dalším komentářem přednášky není třeba se na tomto místě zabývat, neboť se jedná o úzce specifickou problematiku a případní zájemci získají vyčerpávající informace na webové adrese www.pppcentrum.cz, popřípadě na stránkách Czechinvestu.Obecná problematika kandidatury na LOH (připravila Ivana Kubáková, zastupoval Pavel Jonák) Zástupce ÚR HMP se ocitl v nezáviděníhodné pozici, neboť měl za úkol přednést materiály, které připravoval někdo jiný. Ivana Kubálková bohužel nemohla být ze zdravotních důvodů přítomná. Studie rozmístění staveb pro olympijské hry v současné fázi nevyrovnané rozpracovanosti různých částí dokumentace počítá s tím, že na okraji města mají být navrženy areály krátkodobé rekreace s celoměstskou působností, uvnitř města pak sportovně rekreační plochy pro obsluhu současně zastavěného území.Mezinárodní standardy momentálně splňují Sazka Aréna, stadion Sparty a slalom kanálu v Tróji. Po přestavbě by k nim mohla přibýt i T-Mobile Aréna. Z mimopražských lokalit pak standardy splňují nebo se k nim značně blíží veslařská dráha v Račicích, a fotbalové stadiony v Brně, Teplicích a Ostravě. Rozvíjet by se měly lokality Štvanice, Strahova a Vršovic.Následovalo čtení promítané zprávy, jejíž některé části byly zveřejněny vůbec poprvé. Po ukončení přednášky, která už ke konci nezajímala ani samotného přednášejícího (kterýžto bohužel plnil nevděčnou roli čtenáře cizího textu), otevřel debatu profesor Navrátil, když požádal, aby se diskuse mohla uskutečnit hned, ještě před závěrečnou přednáškou Martina Němce, neboť závažnost tématu si to vyžaduje. Několika větami shrnul obsah přednesené zprávy, která na jednu stranu odhalovala podrobnosti plaveckého areálu na Maninách až k ceně rodinného vstupného, na druhou stranu vlastně neříkala nic o hodnocení lokalit pro umístění Ceremoniálního stadionu a automaticky představovala Letňanskou variantu. Následná diskuse se pak týkala zejména vztahu ekonomické stránky kandidatury na OH a urbanismu jako společné hodnoty, ale také srovnávání Strahovského brownfieldu a Letňanského greenfieldu. Konkrétní možnosti řešení LOH v Praze (Martin Němec – ADNS) Poslední a (s padající tmou) naštěstí velmi krátkou prezentaci si připravil akademický architekt Němec z atelieru ADNS. Bez zbytečných slov za sebe nechal mluvit obraz. Několikaminutový videoklip představoval za zvuku sugestivní hudby architektonickou studii Letňanské varianty. Nejspíše by se jednalo o úsměvné završení náročného dne, nebýt jedné drobnosti, na kterou upozornil svým dotazem profesor Navrátil. Orientace podélné osy stadionu téměř ve směru východ-západ nejen že ho nepřesvědčila, ona nepřesvědčila ani přítomné studenty architektury, kteří se po obdobném selhání u zkoušky potkají s profesorem Navrátilem ještě alespoň jednou.ZávěremAč ne všechny příspěvky měly obdobně vysokou profesionální úroveň, lze považovat workshop prozatím alespoň za dílčí úspěch. Studenti, kteří se ve svých semestrálních projektech hodlají zabývat sportovní tematikou, získali možnost zkoumat své zadání z různých úhlů. Širší veřejnost pak mohla alespoň trošku více nakouknout pod fotogenický hábit mediálních prezentací tématu Olympijských her v Praze. Kdyby zůstalo u výše zmíněného, měl workshop smysl. Nicméně máme zatím neoficiální informace o tom, že organizátoři připravují pokračování.