Vídeňská secese a moderna (1900-1925), Čechy, Morava, Slezsko / Užité umění a fotografie
Minulý rok uplynulo 100 let od založení Wiener Werkstaete. Toto výročí bylo jen jedním z několika důvodů, proč se rozhodla Moravská galerie uspořádat výstavu věnovanou tématu Vídeňské secese a moderny. Ještě důležitějším důvodem je skutečnost, že toto téma nebylo dosud u nás souborně prezentováno a dokonce nebyla u nás vydána ani žádná publikace zabývající se danou problematikou. Vídeňská secese zaujímá zvláštní místo v celém procesu obrozeneckých hnutí, které doslova zachvátilo celou Evropu na přelomu 19. a 20. století. Ačkoliv secese jako celek vyvolávala ještě poměrně nedávno rozporuplné a smíšené pocity, byla nepochybně předobrazem budoucích trendů vedoucích k moderně, abstrakci, funkcionalismu a průmyslovému designu.
EARCH.CZ , 10. 11. 2004
Výstava "Vídeňská secese a moderna (1900-1925)" v Moravské galerii by měla představit charakteristické rysy vídeňské secese - na příkladě reprezentativních exponátů z období mezi lety 1900-1925 především z domácích sbírek. Bude soustřeďovat na užité umění: nábytek, textil, sklo, keramiku, šperky, kovové předměty a užitou grafiku. Relativně samostatnou bude expozice umělecké fotografie, která byla přijata umělci kolem Wiener Secession jako svébytná umělecká disciplína. Cílem je také zmapovat dosud méně známý podíl moravských (ev. českých) autorů a firem spolupracujících s Wiener Werkstätte jako dodavatelé.Teritoriální jednota Čech, Moravy a Rakouska před rozpadem habsburské monarchie znamenala také správní a kulturní propojenost s Vídní. Morava (a Brno zejména) byly již od 18. století „předpolím Vídně". Také v průběhu 19. století se vídeňští architekti účastní na urbanistických a architektonických projektech v Brně, Olomouci, Ostravě, Opavě a dalších městech. V Brně vzniká podle vzoru Vídně „Ringstrasse" (Theophil Hansen, Ludwig v. Förster a další). Na přelomu 19. a 20. století byla Vídeň hospodářským a kulturním centrem středoevropského prostoru sahajícího od Tyrolska do Bukoviny a od Hercegoviny do Slezska. Byla také ohniskem nových myšlenek, převratných konceptů a jedním z nejvlivnějších středisek v oblasti hudby, psychologie, literatury, architektury a užitého umění. Příznačný je podíl moravských a českých rodáků na tomto procesu (Sigmund Freud, Adolf Loos, Josef Hoffmann, Gustav Mahler, Josef M. Olbrich, Leopold Bauer a další). Pod křídly geniálního pedagoga a architekta Otto Wagnera se postupně profilovali představitelé vídeňské secese a moderny. Roku 1897 vzniká sdružení Wiener Secession, jehož vůdčí postavou je Gustav Klimt. V lednu 1898 vychází první číslo revue vlivné Ver Sacrum. Morava nestála stranou dění v hlavním městě monarchie, zejména Brno přijímalo podněty „z první ruky". Situace v Praze byla poněkud odlišná, vzhledem k politické a národnostní situaci, i když i tam se vlivy dostávaly zprostředkovaně přes žáky Otto Wagnera, zejména zásluhou Jana Kotěry. Moravské uměleckoprůmyslové muzeum (Mährisches Gewerbe Museum) v Brně pod vedením J. Leishinga sledovala pozorně nejnovější tendence a již roku 1900 uspořádala výstavu „Moderní interiery". V roce 1904 na podobné téma navazovala výstava „Prostřený stůl" (Der Gedeckte Tisch). Brněnské muzeum se tak stalo první muzejní institucí, která vystavila práce umělců z okruhu Wiener Secession a Wiener Werkstätte a také jako první zakoupila některé z vystavených exponátů do svých sbírek.Jedním z aspektů, který nebyl dosud prozkoumán je absorpce tohoto stylu v českém a moravském prostředí a to jak v architektuře, užitém umění a fotografii. Pronikání, přijímání a odmítání podnětů vídeňských umělců sdružených kolem Wiener Werkstaete je jedním z možných pohledů které chce tato výstava nabídnout V české umělecké historiografii přežívá tendence hodnotit období „vídeňské secese" jako něco „cizího", přestože naše země tvořily jeden stát. Nepopiratelné vlivy vídeňských umělců na vývoj českého výtvarného umění i architektury a designu byly v minulosti přehlíženy, zejména z národnostních důvodů. Výstava by se tak mohla stát symbolickým mostem mezi současnou snahou České republiky o integraci do sjednocené Evropy a společnou minulostí.Vídeňská secese a moderna (1900-1925), Čechy, Morava, Slezsko / Užité umění a fotografieUměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brnovýstava potrvá od 19. listopadu 2004 do 27. února 2005VERNISÁŽ proběhne ve čtvrtek 18. listopadu v 17.00Výstava „Vídeňská secese a moderna“ je pilotním programem Moravské galerie pro rok 2004. Na přípravě katalogu a výstavy se podílejí odborní pracovníci MG a externí spolupracovníci: Pavel Jirásek (Brno), Eva Uchalová (UPM Praha), Petr Štembera (UPM Praha), Jiří Uhlíř (Brno), Rainald Franz (MAK Vídeň), Astrid Lechner (Albertina Vídeň), Jindřich Vybíral, (VŠUP Praha), Aleš Filip. Hlavním kurátorem a editorem je Miroslav Ambroz (MG Brno).Autoři a firmy zastoupení na výstavě a v katalogu:Maria Likarz, Michael Powolny, Jutta Sika, Karl Klaus, Lotte Calm, Susi Singer, Olga Sitte, Emanuel Margold, Marcel Kammerer, Ida Schwetz, Lehmann, Emilie Schleiss, Ernst Wahliss, Wiener Werkstätte, Wiener Keramik, Wiener Kunstkeramik Werkstätte, Gmündner Keramik, Wiener Porzellan-Manufaktur Jos. Böck, Josef Hoffmann, Josef Maria Olbrich, Ludwig Baumann, Carl Witzmann, Leopold Bauer, Otto Prutscher, Adolf Loos, Thonet, Prag Rudniker, Else Unger, Alfred Roller, Adolf Müller, Robert Oerley, Karl a Max Bernitschke, Ludwig Heinrich Jungnickel, J. & J. Kohn, Josef Maria Auchenthaler, Johann Backhausen und Söhne, Koloman Moser, Julius Klinger, Gustav Gurschner Josef Zotti, Hans Bolek, Franz Messner, Franz Metzner, Carl Krenek, Bertold Löffler, Dagobert Peche, Carl O. Czeschka, Moritz Jung, Ludwig Heinrich Jungnickel, Franz von Zülow, Remigius Geyling, Rudolf Kalvach, Oswald Haerdtl, V. J. Bufka, K. Novák, H. C. Kosel, R. Koppitz, H. Watzek, J. A.Trčka, ateliér d‘Ora a další.
