Návrh obnovy Jiráskových sadů v Litoměřicích - 2. místo

Čtvrtek, 8. Prosinec 2011 - 1:00
| Napsal:

Druhé místo v soutěži na obnovu největšího litoměřického parku získala dvojice Michal Fišer, Štěpán Špoula, pro něž je podstatou krajinářského parku vyjádření vztahu k přírodě, zprostředkování zkušenosti s ní a zasazení do životního rámce komunity.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Michal Fischer, Štěpán Špoula, Lucie Kostková, Kateřina Richtrová
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Litoměřice

Druhou příčku v soutěži na návrh obnovy Jiráskových sadů v Litoměřicích obsadil projekt autorské dvojice MgA. Ing. arch. Michal Fišer, Ing. Štěpán Špoula.

název soutěže Cena nadace PROMĚNY 2011
téma Obnova městského parku Jiráskovy sady v Litoměřicích
autoři MgA. Ing. arch. Michal Fišer, Ing. Štěpán Špoula, Praha
autorský tým Michal Fišer, Štěpán Špoula, Kateřina Richtrová, Lucie Kostková
umístění v soutěži 2. místo

Před 170 lety uprostřed polí a luk nad Litoměřicemi počalo formální vymezování území, dnes nazývaného Jiráskovy sady. Byl to svět sám pro sebe, „lustgarden“, povyražení z všedního běhu. Založení Studentské louky a později městského parku bylo výsostným strategickým činem k vytvoření územní rezervy pro plnění funkce veřejného prostranství. Dnes je toto území uvnitř města, které park přijímá jako své významné lokální centrum. Po dlouholetém vývoji stojíme před úkolem přehodnotit jeho základní kostru. Rozhodnutí skoro tak zodpovědné jako samotný akt založení. Již dávno není park uzavřeným světem, ale navždy středobodem svého okrsku, s nímž ho propojuje bezpočet souvislostí.

Dómské náměstí, Mírové náměstí a Jiráskovy Sady. Každý z těchto klíčových prostorů Litoměřic představuje jiný princip v pojetí nezastavěného území. Zatímco Dómské náměstí je klidovým parkem, Mírové náměstí je univerzální kamennou plochou nabitou ruchem všedního dne, Jiráskovy sady můžeme nazvat parkovým náměstím či obytným parkem, je zároveň cílem i křižovatkou. Dobře namíchaný funkční mix okolní zástavby vitalizuje park ve všedních i svátečních dnech.

Současné Jiráskovy sady naplňují dobře své poslání veřejného prostoru. Potřebu zásadního přehodnocení současného stavu vidíme v otázce prostorové kostry a cestní sítě. Navrhujeme flexibilní tkáň nových cest a jimi vymezených amébních ostrovů. Cesty se rozšiřují v místě křížení a rytmizují tak pohyb parkem do série menších plácků. Trasování odpovídá provozním potřebám a umožňuje krátké propojení všech vstupních bodů. Měkké tvarování tras zároveň vytváří vhodné prostředí k procházkám.

Podstatou krajinářského parku je vyjádření vztahu k přírodě, zprostředkování zkušenosti s ní, zasazení do životního rámce komunity. Bukový a březový hájek, kamenné rozvaliny, původní pítka pro ptáky jsou památkou místního romantického pojetí. Na starých fotografiích Jiráskových sadů vidíme temné smrkové porosty s podrostem kapradin obklopující zdobné partery. Vyjádření těchto protikladů je stále aktuální, snad má předobraz v okolní krajině dramatických kontrastů. Nejsou snad právě s ní Jiráskovy sady skrze alej vedoucí na Mostní horu formálně i ideově propojeny? Pracujeme se základními protipóly zahrady a divočiny. Propojujícím fenoménem je prosluněná obytná louka za kulisou stromů, patrná průhledy z okolních ulic. Vnitřní okraj je nositelem detailu, sledem míst na neustále se proměňující tkáni cest a plácků. Je zde místo pro dětská hřiště, tematické zahrady, posezení v přírodním zákoutí či malý amfiteatr. Zatímco východní části dominuje slunná obytná louka s ostrovy dřevin uprostřed, západní část se blíží atmosféře lesní mýtiny.

Přistupujeme k parku jako k živému neustále se rozvíjejícímu organismu se silným sociálním příběhem. Respektujeme původní krajinářský koncept, diskrétní odkazy na německou romantickou tradici stejně tak i monumenty národního socialismu, pomník rudoarmějce a dopravní hřiště přijímáme jako autentické otisky národních dějin. Chceme vytvořit zázemí pro bohatý veřejný život, zároveň nechat zaznít přírodu ve své tiché síle. Předkládáme návrh poměrně náhlé proměny Jiráskových sadů, kterou vnímáme jako investici ke zhodnocení lety nabytého bohatství a prostředek k zajištění jejich trvalého rozvoje. Z této logiky vyplývá nastolení priorit v rámci stanoveného rozpočtu, kde upřednostňujeme definování jednoznačné prostorové kompozice parku a funkční struktury cest jako položky s trvalým efektem.

Se všemi šesti soutěžními návrhy a čtyřmi studentskými pracemi se můžete seznámit na výstavě, která se uskuteční v prostorách gotického hradu v Litoměřicích ve dnech 21. listopadu až 15. prosince 2011.

www.econnect.cz