Revitalizace Bastionu u Božích muk

Pondělí, 9. Leden 2012 - 1:03
| Napsal:

Revitalizace Bastionu byla realizována na základě vítězného návrhu z veřejné architektonické soutěže, vypsané Městskou částí Praha 2 v roce 2007. Je součástí rozsáhlého záměru, který má nastartovat proces oživení této oblasti.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Miroslav Cikán, Pavla Melková
Ateliér MCA atelier s. r. o.
Spolupracovníci Peter Búš, Pavel Košťálek
Stavebník Městská část Praha 2
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha 2
Ulice, číslo Horská
Datum realizace 2011

Původní stav

Oblast barokního Bastionu XXXI je součástí středověkého opevnění Nového Města pražského, založeného roku 1348 císařem Karlem IV. Nedobytnost místa byla posílena přítomností chrámu Karla Velikého. Spolu s pevností Vyšehrad, významnou památkou fortifikace města, tvoří hradby obranný komplex, skrytý v nových vrstvách soudobé Prahy, památky UNESCO. Oblast zahrad před hradbami byla ve 14. století ponechána jako územní rezerva a zůstala nezastavěná i v době pozdějšího rozšiřování města. Zachovaná linie hradeb dosud jasně odděluje funkční územní celky „před“ hradbou: Nové město a kampus Karlovy Univerzity a „za“ hradbou: park Folimanka a část města pod Vyšehradem. Neprostupnost území způsobila vznik periferní, nepřístupné a nevyužité zeleně uvnitř centra města, místy až s charakterem „brownfields“. Postupná ztráta významu historických cest a cílů v území způsobila sice konzervaci místa, ale i lokální pauperizaci a související ohrožení historických památek.

Původní stav - místo uzavřené rozpadlou ohradou, nepřístupné, neviditelné.
Za ohradou - neprostupný vysoký plevel prorůstající hromady sutě.
Uprostřed torzo domu.
Periferie – uprostřed starého města. Ale také – oáza uprostřed města. Vyjmutá, vyzvednutá, vyklenutá nad údolí.
Místo levitující ve vlastní prostorové vrstvě. Prostor specifického světla, větru, obrazů horizontu.

Záměr

Stavba je součástí širší plánované koncepce propojení zelených částí a veřejných prostranství oblasti univerzitního kampusu Albertova, navazujících území Nového města pražského a Vinohrad. Součástí je také zpřístupnění doposud nevyužívaných a zanedbaných lokalit a vybudování nových veřejných venkovních prostor s odpovídajícím kulturním a užitným zázemím souvisejících objektů. Cílem byla úprava veřejného prostranství, dostavba objektu zahradní kavárny a galerie na místě zříceného nadzemního objektu z 19. století, propojení prostoru před a za středověkou hradební linií, oddělující území zahrad a univerzitního kampusu od dalších částí města. Záměrem bylo vytvoření atraktivního společného cíle pro obyvatele „před“ i „za“ hradbou a obnovení základních vlastností „ostrožny“, místa s širokou viditelnosti (vidícího i viděného), místa spojení obou stran města, místa pobytu, místa setrvání, místa k přemýšlení, místa odpočinku, místa akropole přístupné cestami ze všech stran. Místa cíle, místa setkání, místa schůzek, místa k zapamatování, místa koncentrace lidského umění, místa odpočinku na slunci, pikniku na trávě, posezení na lavici pod stromem, místa „opevnění“, místa bezpečí, „věčného“ místa v Praze, místa Bastionu u Božích muk.

Návrh

Revitalizace byla realizována na základě vítězného návrhu z veřejné architektonické soutěže, vypsané Městskou částí Praha 2 v roce 2007. Nový objekt zázemí byl navržen jako podzemní stavba, skrytá akropole, která láká svým obsahem a zpracováním, nikoli viditelností. Je koncipován jako samostatná pevná schránka lastury, vložená do souvrství archeologicky definovaných stratigrafických rovin barokního a nového terénu, bez narušení charakteru fortifikace a pohledové linie hradeb. Objekt nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti a provozu. Masivní posuvné stěny umožňují naprosté uzavření baru a ostatního zázemí kavárny a přeměnu na otevřený kulturní prostor. Otevřením prosklených stěn jak směrem do atria, tak směrem do volného prostranství bastionu lze kompletně propojit interiér s exteriérem a vytvořit jednotný neomezený prostor pro pořádání divadelních představení nebo koncertů. Upravená plocha bastionu umožňuje výstavu uměleckých děl v krajině. Exteriér se otevřenou čelní prosklenou posuvnou stěnou, obrácenou k panoramatu Vyšehradu, stává plnohodnotnou součástí interiéru. Obnovená pohledová komunikace mezi fortifikacemi navazuje na strategickou vzájemnost obou staveb v prostoru města. Propojení území skrze hradby je realizováno průchodem na rozhraní mezi středověkou a barokní zdí fortifikace v místě skrytých středověkých schodů. Nové točité schodiště spojuje Bastion s parkem Horská a novou brankou v hradbách dále s parkem Folimanka.
Součástí realizace je i rekonstrukce stěnové kaple z 18. století a doplnění soudobé skulptury Božích muk.

Revitalizace Bastionu je první realizovanou součástí rozsáhlého záměru, jejíž velký význam spočívá v nastartování procesu oživení širší oblasti, přivedení obyvatel do lokality, upoutání pozornosti veřejnosti umožňující realizovat pokračování dalších etap revitalizace. Vložení nové pobytové a kulturní funkce do struktury památkových objektů umožnilo jejich záchranu nikoli jako neživých muzeálních objektů, ale jako přirozené živoucí součásti města. Výsledná architektonická podoba je důkazem možnosti spojení památkového přístupu k obnově památkově cenných konstrukcí a přiměřeně sebevědomého současného výrazu nové kontextuální architektury. Stává se tak příkladem možného způsobu práce v oblastech podobného charakteru. Vytvořením současné skulptury Božích muk do obnovené kaple a jejím vysvěcením došlo k posílení Genia Loci a návratu obsahu jménu místa.

Kromě kontextuálního doplnění a vyzdvihnutí potenciálu stávajícího prostředí, přinášejí nové objekty také prožitek z architektury samotné. Tvarosloví novostavby je elementární, minimální a vychází z principů fortifikační architektury. Záměrem je elementárnost prvků a materiálů, nepřidávání ničeho „navíc“. Mnohovrstevnatosti vjemů bylo dosaženo nikoli kupením detailů, ale naopak ukládáním vrstev vjemů do samotné hmoty a prostoru, které akcentují, iniciují anebo pouze hostí jemné jevy prostředí - proměnlivou barevnost odrazů slunce, temnou hloubku stínů, šelest suchých listů, přechody světla a stínu od nejjemnější struktury k ostrým hranám kontrastu, pomalé stékání rzi po kamenné zdi – odměřující čas.

Téma "Beton v architektuře" vzniká za podpory Speciálních produktů.