Student UMPRUM chce pomocí transformace Tyršova domu v Praze podpořit činnost Sokola

Středa, 7. Listopad 2018 - 15:12
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Letos si připomínáme několik významných historických událostí včetně založení Československé republiky. Oslavě české státnosti se věnoval také absolvent pražské UMPRUM Jakub Herza, který se pod vedením architekta Jana Šépky ve své diplomové práci snažil o "resuscitaci" celého areálu Tyršova domu v centru Prahy. Původně barokní palác slouží od 20. let minulého století jako sídlo tělocvičného spolu Sokol, který je s historií Československé republiky neodmyslitelně spojen. Diplomovou práci Jakuba Herzy ocenila Česká komora architektů v rámci soutěžní Přehlídky diplomových prací 2018 třetím místem, o které se dělí společně s prací absolventky Fakulty architektury ČVUT Kláry Jeníkové (vítěznou práci Igora Machaty si můžete prohlédnout zde). Rekonstrukce sokolského areálu má být zároveň impulsem k většímu oživení aktivit celého spolku. 

Resuscitace areálu České obce sokolské na Malé Straně, vizualizace, Jakub Herza
Fotoalbum: 

100 let naší demokracie si připomíná i Sokol, telocviční spolek, který stál u všech důležitých mílníků naší státnosti. Sokol je stále jednou z největších volnočasových organizací, která provozuje na 800 sportovišť a sokoloven po celé České republice.

Předmětem této diplomové práce je hlavní sídlo České obce sokolské v Praze na Malé Straně. Areál Tyršova domu, který si Sokol přestavěl v roce 1925 a do dnešních dnů se v podstatě nezměnil. Záměrem práce je nalézt strategii jak “resuscitovat” a rozhýbat ztuhlý organizmus areálu a přizpůsobit ho dnešním potřebám. Postupně ho zpřístupnit veřejnosti stejně jako činnost Sokola. Redefinice prostoru a jeho užití jako pobídka k redefinici programu a činnosti Sokola samého.

Za klíčový nástroj si volím aktivitu a pohyb, Sokolskou činnost, která směřuje k veřejnému. Největší slabinou, ale také potenciálem dnešního Sokola je jeho (ne)schopnost komunikace směrem ven. Hlavní sídlo Sokola je na unikátním místě, které je součástí veřejného parku, ale ve struktuře Malé Strany je pomlkou, bílým místem.

Strategií mého návrhu je zaměřit se na fungující části areálu a posilnit je. V druhé řadě na části, které dnes nefungují, ale skrývají největší potenciál vzhledem k veřejnému. Mou snahou není transformovat celý organismus, ale pomocí několika klíčových změn výrazně podpořit sokolskou činnost, která je to nejpodstatnější.

Míra pohybu, aktivita a nebo strnulost je obrazem o stavu Sokola samého. Jak moc dokáže být aktivní, pohyblivý, jak moc dokáže místo využít a nebo nedokáže. Proměna prostoru a jeho fyzické podoby je pouze impulsem, nástrojem, pobídkou k využití. Neřeší problém samotný protože ani nemůže.

Jaké by tedy mělo být nové sídlo České obce sokolské? Zhruba takové jaké si ho udělají a jaké ho budou v každodenní činnosti obhajovat.

HODNOCENÍ POROTY

Porota se rozhodla udělit dvě třetí místa projektům s podobným rozsahem, ale odlišným přístupem.

Oceněný projekt otevírá zajímavý pohled na organizaci Sokola a jejího hlavního sídla v centru Prahy. Skrz transformaci areálu předkládá „nabídku“ k podpoře sokolské činnosti a oživení dnes nefunkční základny.

Zdatnost: tělesná, duševní, sociální. Přesně s těmito atributy se pracuje v kontextu celého areálu. Návrh velmi citlivě pracuje s historickými objekty a nenásilně do nich začleňuje tolik potřebné funkce. Nový, výrazově silný a sjednocující „koberec“ pak v exteriéru obepíná budovy a přivádí do nich a jejich bezprostřední blízkosti potřebný život.