Vítězný návrh studia Projektil architekti pojímá autobusový terminál ve Vodňanech jako organické pavilony

Úterý, 12. Listopad 2019 - 14:40
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Jihočeské město Vodňany ve spolupráci s Miroslavem Vodákem ze společnosti CBArchitektura uspořádalo vyzvanou architektonickou soutěž na řešení nového autobusového terminálu. V konkurenci studií Mjölk architekti a CHYBIK+KRISTOF zvítězil návrh architektonické kanceláře Projektil architekti. Součástí zadání bylo navrhnout celkem devět autobusových stání, zázemí pro cestující a řidiče a zároveň úpravy okolí Zeyerových sadů. Studio Projektil architekti navrhlo autobusový terminál jako poetické prodloužení sousedního parku s organicky tvarovaným lehkým pavilonem zázemí a střechami nástupišť. Úpravy veřejného prostoru pak mají zdůraznit význam místa a lépe jej napojit na okolní město. Náklady na realizaci projektu jsou vyčísleny na přibližně 25 milionů korun bez DPH.

Autobusový terminál ve Vodňanech, 1. cena v architektonické soutěži, Projektil architekti. Vizualizace: Jiří Drška
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Adam Halíř, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek
Ateliér Projektil architekti
Spolupracovníci Ondřej Havlín
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Vodňany
Datum projektu 2019
Poznámka

Zahradní architekt: Steiner Malíková krajinářští architekti

Dopravní inženýr: Ing. Miroslav Vondřich

Statika: NĚMEC POLÁK spol. s.r.o.

Grafický design: Very Popular Office

Motto

Po dlouhém čase vyšel jsem si opět jednou na boulevardy — zatoužilť jsem zase po společnosti lidské (Julius Zeyer: Fantastické povídky, Na pomezí cizích světů)

Místo

Autobusové nádraží a jeho okolí je jedním z nejživějších a nejrušnějších míst Vodňan. Výrazný charakter místa je definován jeho specifickou polohou v rámci struktury města. Propisuje se zde historická stopa původních městských hradeb, kterou kopíruje rušná Zeyerova ulice. Protiváhu historickému centru na jedné straně hradebního okruhu vytváří zelený pás Zeyerových sadů s kulturním domem, obytným blokem řadových domů na předměstí a domem seniorů.

Koncept

Specifikum prostředí nás přirozeně navedlo k řešení, ke kterému přistupujeme jak z makropohledu struktury celého města, tak z mikropohledu uživatele. Snažíme se potvrdit a posílit charaktery jednotlivých prvků struktury města (centrum za hradbou, ulice-bulvár, park, bloková zástavba předměstí). Zeyerovu ulici vidíme jako městský zelený bulvár, který má na hradební straně velké stromořadí a na straně opačné městský park. Podporujeme a zobytňujeme pěší promenádu dotažením až ke hradební zdi, kvetoucí popínavou zelení a lavičkami u historické zdi, místy vyhřáté a místy stíněné alejí. Doplňujeme jej o cyklostezku, která na městský bulvár patří. Vkládáme ji do prostoru mezi vozovku a zelený pás lemující pěší promenádu s cílem vytvořit pro pěší příjemnější místo.

Na druhé straně bulváru doplňujeme stromy do plochy autobusového nádraží a tím propojujeme Zeyerovy sady s parčíkem u pomníku Jana Žižky. Vzniká tak zelený pás, který je zároveň autobusovým nádražím. Záměrem je vytvořit atmosféru pavilonů roztroušených v parku. Místo, které na první pohled je nejenom autobusovým nádražím, ale také místem, kde chci trávit čas. Parkovou kavárnou s pavilonem. V celém prostoru je zregulována doprava tak, aby bylo prostředí prostupné a bezpečné pro pěší. Propojeným parkem se dá projít rychle i pomalu, je možné cestou posedět a sledovat ruch, občerstvit se i si pohrát. Pro domy podél Elektrárenské ulice rozšiřujeme chodník a doplňujeme jej alejí. Průjezd aut je zachován přirozeně podél domů, ale je ve větším odstupu, aby méně rušil rezidenty. Tam, kde je předporostor stávajících domů dostatečný, vkládáme mezi chodník a fasádu domů předzahrádky s květinovými záhony. Vstup do Parku Jana Pavla II. se zachovalou pumpou, je doplněn posezením pod lípami s mlatovou plochou a květinovým záhonem. Na místě současného parkoviště tvoříme nový důstojnější předprostor Domu seniorů s lavičkami, případně i herními prvky.


Autobusový terminál ve Vodňanech, 1. cena v architektonické soutěži, Projektil architekti. Vizualizace: Jiří Drška

Objekty autobusového nádraží

Geometrie střech a altánu zázemí přebírá genetiku sousedícího parku, se kterým se prolíná. Kružnice střech stejně jako koruny stromů srůstají do třech samostatných skupin. Altán podobné geometrie je tvořen dvojicí kružnic srostlých do jedné stopy. Průhledná část s kavárnou a čekárnou a neprůhledná se sociálním zázemím jsou propojené krčkem se zádveřím, které umožňuje nezávislé fungování jednotlivých funkcí. Prostory čekárny a občerstvení je zároveň možné propojit či velikostně upravit. Zázemí řidičů je ukryté v obslužné části a je provozně nezávislé. Jemné křivky přibližují objekt parkovým altánům a občerstvení s možností letního venkovního sezení působí jako kavárna v parku. Zastřešení zastávek je navrženo z pohledového železobetonu (desky) a oceli (sloupy). Altán je lehký, tvořený kombinací železobetonové desky vynášené ocelovými sloupky fasády v kombinaci s betonovými/zděnými stěnkami pro zavětrování. Obvodový plášť je v prosklené části z ocelových zasklených profilů a v neprůhledné části sendvičového typu s plechovým matně zrcadlovým povrchem. Neprůhledná fasáda je vnímána jako nosič informací, čemuž nahrává i zaoblení a dobrá viditelnost z téměř všech ploch nádraží. Lavičky stejně jako mlatové plochy a retenční jezírko s vegetací respektují kruhové schéma, které přináší dobrou prostupnost celým prostorem a nabízí množství různých míst s různými výhledy, stupni intimity a odlišným charakterem.

Vegetace a voda

Zachováváme stávající platan a doplňujeme stromy do prostoru nádraží a před Dům seniorů, aby se nádraží vizuálně propojilo s okolím. Vytváříme pravidelnou alej podél hradeb a alej z menších stromů v ulici Elektrárenské. Nabízíme květinovou předzahrádku u dvou domů a kultivujeme květinami a popínavkami zeď Domu seniorů. Střechu altánu pokrýváme extenzivní zelení. Dešťové srážky předpokládáme přednostně vsakovat. Ze zastřešení autobusových stání svádíme vodu na střechu zázemí, do okrasné retenční nádrže s vegetací a do vsakovacích košů u stromů. Extrémní přebytky půjdou přepadem do retenční a vsakovací nádrže a případně do stávající kanalizace. Plochy pojížděné autobusy doporučujeme odkanalizovat do retenčně vsakovací nádrže. Dešťovou vodu z chodníku a cyklostezky podél bulváru navrhujeme vsakovat v dělícím zeleném pásu s průlehy. Zpevněné plochy přilehlé k travnatým plochám a předzahrádkám pak do průlehů v nich. 

Materiály

Kromě skla, železobetonu a oceli nadzemních objektů navrhujeme pro zpevněné plochy žulovou dlažbu s odlišením velikosti a skladby. Chodníky jsou dlážděny drobnější kostkou s řádkovou skladbou, vozovka Elektrárenské ulice používá původní kostky s vějířovou vazbou. Vlastní prostor nádraží je odlišen od svého okolí dlažbou, která rozvíjí geometrii do pomyslných kruhů na hladině. Dlažba má svou strukturou působit klidným dojmem. Materiálové odlišení prostoru nádraží (žulová kostka s teple narůžovělým, či okrovým tónem) by mělo podpořit výjimečnost tohoto prostoru, ale nemělo by působit kontrastně či násilně. Kamenný koberec je místy změkčen mlatovým povrchem a kruhovým záhonem s valouny a vlhkomilnou vegetací.


Autobusový terminál ve Vodňanech, 1. cena v architektonické soutěži, Projektil architekti. Vizualizace: Jiří Drška

Projekt vznikl s využitím ARCHICADu.