Architekti CZ: Paneláky - 2. díl - Šrámková

Středa, 16. Září 2015 - 0:00
| Napsal:

Podle Aleny Šrámkové je šeď paneláků mravným usazujícím základem, který je nutný pro vytvoření prostředí pro vzácně se vyskytující silné domy.

Architekti CZ: Paneláky - Alena Šrámková

Protikladem skvělých domů jsou paneláky. Vznikly tím, že se architektura začala šidit? A pokračuje to dnes tím, že vznikají bezduché administrativní budovy?

Paneláky nejsou ošizené. A administračky se dnes naopak až příliš o cosi snaží. S tím paneláky nesouvisí. To souvisí s tím, že hodně domů vytváří prostředí a v něm je potřeba mít i ty šedivé. Tam jsou ty paneláky zapotřebí, aby bylo od čeho se odpíchnout. To je takový mravný usazující prvek. Ono má svůj důvod i to, proč jsou všechny domy na Vinohradech stejné, podobně jako je stejné to panelové sídliště. Jsou z nějaké doby, definují ji a dělají základ toho prostředí. A pak do toho přijde jeden silný dům, který má vlastní charakter a přináší nové morální myšlenky a ten je zapotřebí kvůli tomu posunu. A obojí je tvorba architektury, tvorba prostředí. Vybudovat prostředí pro lidi, kteří tudy projdou, nebo jdou okolo, nebo tam bydlí. Ta kombinace je nutná, protože kdyby tu byly jen samé skvělé domy, tak by to byl kostel vedle kostela a to by nešlo dohromady. Je zapotřebí tmel, který to vše propojí.

Také záleží na funkci stavby. Stanice metra nemůže být zdobená jako divadlo.

Víte jak byly úžasné veřejné záchody na Vinohradech na Žitné ulici? To vy už nepamatujete. To bylo jako v Národním divadle. Takže to nehraje roli. Roli hraje, když to člověk chce zrovna té konkrétní stavbě dát. Třeba když dostane za úkol udělat Národní divadlo, cítí, že by mu to měl dát. V tomto případě ano, ale jinak to být nemusí. Příkladem toho je ‚Skleňák‘. To je moc důležitý dům pro Dejvice. Tam bydleli Novotní. Jiří Novotný. Tomáš Novotný tam bydlel ještě jako malý kluk. Ten dům byl v té době správný a pravdivý.

Takže tou funkcí to není. Poloha tomu dává hodně, některé místo to potřebuje. Teď jsme dělali ve škole téma Kulaťáku (Vítězné náměstí) v Dejvicích a uprostřed něj si myslím, že by ty domy měly mít nějaký smysl. Ale přesto musím neustále myslet na to, že stavím jedno město.

Text byl převzat z knihy Architekti CZ / 20 rozhovorů, jejíž vznik byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT v Praze (č. SGS14/085/OHK1/1T/15 - Principy tvůrčí práce současných českých architektů).