Na místě někdejší venkovní restaurace  vznikly dva bytové domy se šedesátkou nových bytů.  Navrhlo je studio Kuba & Pilař architekti. V menším z nich je šestnáct bytů. Má tvar vlnovky a kopíruje terén.
Na místě někdejší venkovní restaurace vznikly dva bytové domy se šedesátkou nových bytů. Navrhlo je studio Kuba & Pilař architekti. V menším z nich je šestnáct bytů. Má tvar vlnovky a kopíruje terén.
Architektura / občanské stavby

Podívejte se na Barrandovské terasy v novém. Už to nebude cíl výletů, vznikly tu luxusní byty

"Češi si pod širým nebem postavili nejkrásnější restauraci v Evropě," napsal australský novinář Sydney Morrell o Barrandovských terasách v roce 1938. Pražané tu tehdy sedávali na funkcionalistických židlích a shlíželi na betonový bazén pod ostrohem. V 90. letech terasy chátraly, v roce 2003 je koupil český podnikatel řeckého původu Michalis Dzikos. Zpočátku měl plán vybudovat tu hotel a zdálo se, že terasy nad řekou třeba zase aspoň nějak ožijí. Vznikly tu ale soukromé byty. Těsně před dokončením měli novináři možnost je navštívit - na podzim se sem už budou stěhovat obyvatelé.

Na místě někdejší venkovní restaurace  vznikly dva bytové domy se šedesátkou nových bytů.  Navrhlo je studio Kuba & Pilař architekti. V menším z nich je šestnáct bytů. Má tvar vlnovky a kopíruje terén.
Na místě někdejší venkovní restaurace vznikly dva bytové domy se šedesátkou nových bytů. Navrhlo je studio Kuba & Pilař architekti. V menším z nich je šestnáct bytů. Má tvar vlnovky a kopíruje terén.
Větší dům má čtyřicet pět bytů, má tmavou kovovou fasádu a půdorys lichoběžníku. Podle architektů má kontrastovat s oblou bílou vlnovkou.
Větší dům má čtyřicet pět bytů, má tmavou kovovou fasádu a půdorys lichoběžníku. Podle architektů má kontrastovat s oblou bílou vlnovkou.
Ze staré slávy teras zbyla restaurační budova s patnáctimetrovou vyhlídková věž. Tady byla restaurace, pod střechou kavárna a nahoře svítilo světlo majáku. Navrhl ji v roce 1928 Max Urban, autor urbanismu celé nové čtvrti na barrandovských svazích. Stavba trvala rok a půl, v roce 1929 se už otevíralo. První den přišlo údajně 50 tisíc lidí.
Ze staré slávy teras zbyla restaurační budova s patnáctimetrovou vyhlídková věž. Tady byla restaurace, pod střechou kavárna a nahoře svítilo světlo majáku. Navrhl ji v roce 1928 Max Urban, autor urbanismu celé nové čtvrti na barrandovských svazích. Stavba trvala rok a půl, v roce 1929 se už otevíralo. První den přišlo údajně 50 tisíc lidí.
Při rekonstrukci je snaha se co nejvíc přiblížit původní podobě – dbalo se na zachování barevnosti fasády i subtilních profilů okenních rámů, které výraz funkcionalistické stavby do velké míry určují. Autorem projektu rekonstrukce je architekt Ondřej Kukral. Je tu také rozměrné parkoviště; za první republiky bylo mnohem menší, hosté tu pouze vystoupili a šoféři odvezli odstavit automobil na vzdálenější parking.
Při rekonstrukci je snaha se co nejvíc přiblížit původní podobě – dbalo se na zachování barevnosti fasády i subtilních profilů okenních rámů, které výraz funkcionalistické stavby do velké míry určují. Autorem projektu rekonstrukce je architekt Ondřej Kukral. Je tu také rozměrné parkoviště; za první republiky bylo mnohem menší, hosté tu pouze vystoupili a šoféři odvezli odstavit automobil na vzdálenější parking. Foto: Matěj Beránek
Někdejší restaurace. Sem se snad vrátí restaurační provoz a doufejme také funkcionalistický interiér. A možná přijde i Hugo Haas.
Někdejší restaurace. Sem se snad vrátí restaurační provoz a doufejme také funkcionalistický interiér. A možná přijde i Hugo Haas. Foto: Matěj Beránek
Nový bytový dům – ten s tmavou fasádou – má uvnitř atrium, byty jsou přístupné z pavlače.
Nový bytový dům – ten s tmavou fasádou – má uvnitř atrium, byty jsou přístupné z pavlače. Foto: Matěj Beránek
Lodžie černého domu. Výhled je tu na skály a Vltavu, ale také na Barrandovský most, po němž projede 140 tisíc aut denně. Hluk byl podle architektů  problém, řešili ho trojitým zasklením oken.
Lodžie černého domu. Výhled je tu na skály a Vltavu, ale také na Barrandovský most, po němž projede 140 tisíc aut denně. Hluk byl podle architektů problém, řešili ho trojitým zasklením oken. Foto: Matěj Beránek
Apartmán v bílé vlnovce. Byty budou mít předzahrádky právě na místě někdejších teras.
Apartmán v bílé vlnovce. Byty budou mít předzahrádky právě na místě někdejších teras. Foto: Matěj Beránek
Majitel Barrandovských teras Michalis Dzikos vlastní několik budov z předválečné doby, kterým vrátil život a lesk. Cyrilometodějskou záložnu v Brně přetvořil na hotel Grandezza, vilu v Ratboři na hotel Chateau Kotěra, nyní v jeho režii probíhá rekonstrukce obchodního domu Ostravica v Ostravě.
Majitel Barrandovských teras Michalis Dzikos vlastní několik budov z předválečné doby, kterým vrátil život a lesk. Cyrilometodějskou záložnu v Brně přetvořil na hotel Grandezza, vilu v Ratboři na hotel Chateau Kotěra, nyní v jeho režii probíhá rekonstrukce obchodního domu Ostravica v Ostravě.
Také budova Barrandovských teras prochází citlivou rekonstrukcí. Jejich venkovní část ale už přístupná nebude. Bylo to přitom oblíbené výletní místo,  u venkovních stolů se mohlo posadit až pět set hostů a z Václavského náměstí sem jezdila autobusové linka. Tyhle časy jsou však zřejmě jednou pro vždy pryč.
Také budova Barrandovských teras prochází citlivou rekonstrukcí. Jejich venkovní část ale už přístupná nebude. Bylo to přitom oblíbené výletní místo, u venkovních stolů se mohlo posadit až pět set hostů a z Václavského náměstí sem jezdila autobusové linka. Tyhle časy jsou však zřejmě jednou pro vždy pryč.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři