Rozhovor s Jaromírem Kročákem

Středa, 25. Květen 2011 - 2:01

Jaromír Kročák má sídlo svého ateliéru v Českých Budějovicích a místo kolem hradu v Soběslavi zná dokonale. Jeho rekonstrukce Knihovny Hradu v Soběslavi zaujala mezinárodní porotu GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2011, tak, že Jaromíru Kročákovi udělila cenu. Pro architekta Kročáka byla rekonstrukce knihovny na Hradě Soběslav srdeční záležitostí a proto jsem mu položili pár otázek.

Co pro vás znamená ocenění v Grand Prix?

Jedná se především o prestižní ocenění. Navíc zde byla jmenována nezávislá porota tvořená zahraničními architekty. O to víc mě těší názor, že si cenu zasloužíme.

Myslíte, že oceněný projektu patří ve Vaší dosavadní práci k těm nejzdařilejším? Pokud ne, kterého projektu si sám ceníte nejvýše?

Knihovna v Soběslavi má pro mě zvláštní význam. Na toto místo středověkého soběslavského hradu jsem se velkým obloukem vrátil zhruba po čtyřiceti letech. Asi padesát metrů od hradu jsem se narodil a prožil zde báječné dětství. Pak jsem se na dlouhou dobu ztratil do světa, abych se před více než deseti lety objevil zpátky v Soběslavi a zúčastnil se soutěže na vyhledání architekta na rekonstrukci a přestavbu tohoto hradu. Tenkrát jsme v soutěži s ateliérem uspěli, ale nebylo zdaleka vyhráno. Pak totiž následovala trnitá cesta k prosazení a realizaci myšlenky na vestavbu knihovny do hradního objektu, která trvala deset let.

Očekáváte díky ocenění v Grand Prix nějakou změnu ve Vaší kariéře?

Moje kariéra se vyvíjí postupnými kroky od zakázky k zakázce a ocenění jako je Grand Prix jsou ta zářivá světýlka podpory na klikaté cestě. Neustále se dějí nějaké změny a občas velice překvapivé. Pokud přijde změna a ještě k tomu změna k lepšímu, tím lépe. Například, že přijdou peníze od neplatičů.

 

Jaká byla práce na oceněném projektu, kdo Vás oslovil a jaká byla komunikace s investorem?

Jak jsem předeslal, mám k danému místu ještě jiný vztah, než pracovní. Práce na knihovně byla velkým dobrodružstvím a chvílemi se během těch deseti let zdálo, že je tento záměr neuskutečnitelný. Zvláště počáteční diskuze nad náčrtem základní myšlenky. Vytrvalost, trpělivost a víra v nosnost hlavního nápadu nakonec slavily úspěch. Velkou oporou byl přístup investora, především pana starosty, který našel na počátku odvahu pustit se do tak atypické akce a posléze peníze na dokončení díla.

Na čem pracujete v současné době? Další oceněný projekt Grand Prix 2012?

Nyní probíhá realizace generální přestavby hotelu Gomel v Českých Budějovicích na hotelový a kongresový komplex „Clarion“, dokončili jsme projekt obchodně společenského centra Černý pelikán a máme rozpracované drobnější atypické akce, ze kterých mám radost a doufám, že se z nich něco vyklube. Zda se přihlásíme opět do Grand Prix odvisí nejenom od toho, zda budeme mít něco zajímavého, co by mohlo stát za povšimnutí, ale i od složení poroty. Letos jsem byl spokojený, proto jsem knihovnu přihlásil.

Mohl byste popsat největší úskalí a největší pozitivní momenty v tvorbě na projektu oceněném Grand Prix?

Největší problém bylo záměr prosadit. Zpočátku přesvědčit investora a postupně vyšlapávat cestu ve zprvu nepřekonatelné bariéře odporu dotčených státních orgánů. Největší pozitivní zážitek mám z toho, jak byla knihovna přijata lidmi ze Soběslavi a okolí, z toho, že se v knihovně líbí paním knihovnicím, že se několikanásobně zvýšil počet čtenářů, že jsem měl možnost přispět k záchraně starého rožmberského hradu a že jsme alespoň trochou přispěli k naplnění odkazu posledního hradního pána Petra Voka z Rožmberku, který si v závěti přesně před čtyřmi sty lety přál do hradu umístit knihovnu. Snad jsme ho tímto naším přispěním potěšili.