Mastková kamna fungují jako baterie na teplo. Hřejí i po tom, co vyhasnou
Byla to výzva. V roce 2013 dostal Michal Šopík nabídku postavit třicet pasivních dřevostaveb v norské vesnici Hurdal. Právě tam viděl mastková kamna, která působila jako skála uprostřed obýváku.
VESPER HOMES , 5. 5. 2026 / Advertorial
Pro Michala Šopíka, tehdy už zkušeného stavitele nízkoenergetických domů, se to stalo životní zakázkou. A ne kvůli počtu domů. V Hurdalu se totiž poprvé setkal s něčím, co na první pohled působilo jako designový monolit uprostřed obyváku. Jen kamenná masa, která „obyčejně“ stojí v prostoru a vyzařuje teplo.
„Jediným zdrojem tepla v těch domech byla zvláštní kamenná kamna,“ vzpomíná Michal.
Mastek do té doby znal maximálně z učebnice – nejměkčí minerál na Mohsově stupnici tvrdosti. Nic, co by si investor dobrovolně dal do pokoje. Jenže tady se mastek ukázal v úplně jiné roli-jako dokonalý akumulátor tepla.
Mastková kamna, s nimiž se v Norsku setkal, fungovala úplně jinak, než na co jsme ve střední Evropě zvyklí. Topíte poměrně krátce a kamna do sebe akumulují teplo a pak ho desítky hodin rovnoměrně uvolňují do prostoru.
„Jakmile jsem ta fascinující akumulační kamna objevil, bylo jasné, že je nechci jen obdivovat v Norsku. Chtěl jsem je dostat do každé nízkoenergetické a pasivní stavby, kterou budeme stavět,“ říká dnes Michal Šopík, jednatel Vesper Homes a zakladatel značky Waff.
Když vám celý obor řekne „ne“
Cesta od nápadu k vlastní značce kamen byla celkem trnitá. Vedla přes dlouhou sérii zdvořilých odmítnutí. Hledali partnera, který by byl ochotný mastková kamna upravit na míru jejich moderním dřevostavbám.
„Měli jsme jasnou představu, jak mají kamna v pasivním domě fungovat. Ale všude jsme naráželi na to, že co je, to stačí. A a co není, neuděláme,“ popisuje Michal Šopík.
Dodavatelé zvyklí na tradiční trhy neviděli důvod inovovat kvůli pár „bláznům“ z Česka, kteří chtějí kamna, jež budou fungovat jako centrální zdroj tepla v extrémně úsporném domě. Z krátkých schůzek se staly slepé uličky. A v jednu chvíli bylo rozhodnutí vlastně jednoduché: Když vám celý obor řekne „nejde to“, máte dvě možnosti – vzdát to, nebo začít stavět něco vlastního.
Od stavební firmy k výrobci kamen
V tu chvíli vzniká zárodek toho, co dnes známe jako Waff – českou značku mastkových akumulačních kamen. Tým, který léta navrhoval a stavěl pasivní domy, začal dělat něco, co původně vůbec neměl v plánu, tedy vyvíjet vlastní kamna.
Nešlo jen o „pěkný designový objekt“. Šlo o celý systém: kamna, která unesou fyziku pasivního domu, konstrukci, která odpustí běžné uživatelské chyby. Sehnat materiál, který dokáže pojmout obrovské množství tepla a zároveň ho dávkovat tak, aby dům nepřetápěl. A nad tím vším visela jeden zásadní otázka-odkud vzít vlastně vzít kvalitní mastek?
Mastek: skvělý materiál, katastrofální dostupnost
Na papíře vypadá mastek ideálně. V reálném světě je ale jeden problém: kvalitního mastku je málo, těží se na omezeném počtu lokalit po světě, a i po sehnání dodavatele neznamená, že vám bude dodávat konzistentní kvalitu, správnou frakci a v objemech, které potřebujete.
První pokus byl logický, Evropa. Jenže realita ukázala, že kontinentální patriotismus je někdy luxus, který si průmyslový projekt dovolit nemůže.
„Evropa nás bohužel jako dodavatel zklamala,“ říká Šopík bez servítků.
Tlak na kvalitu, parametry a dlouhodobou stabilitu dodávek byl tak velký, že se firma rozhodla pro krok, který připomíná spíš příběhy z učebnic globálního podnikání než běžnou českou realitu. Vyrazila do daleké Indie.
Český lom v Indii
Indie se stala novým zdrojem mastku, ale nejen ve smyslu „máme kontakt na těžaře“. Postupem času se přístup změnil: pokud chcete garantovat kvalitu, musíte mít kontrolu. A tak se z české firmy, která stavěla dřevostavby, stal i spolutvůrce těžebního projektu v jedné z mála oblastí, kde lze získat mastek vhodný pro luxusní akumulační kamna.
Otevřít si vlastní lom v Indii kvůli kamnům do českých obýváků by ještě před pár lety znělo jako absurdní nápad. Dnes je to jeden z pilířů, které stojí za značkou. Mají stabilní zdroj kvalitního mastku, kontrolu nad složením a vlastnostmi horniny. A také možnost ladit parametry materiálu podle technologického vývoje kamen.
„Po počátečním nadšení přišly tvrdé lekce podnikání,“ přiznává Šopík. Jenže právě díky nim může firma dnes říkat větu, která se v tuzemském kontextu často neobjevuje: „Jsme jediný český výrobce, který nabízí mastková kamna světových parametrů – inspirovaná skutečným životem v pasivních domech.“
Ruční práce a český podpis
Příběh se neodehrává jen tisíce kilometrů daleko v indickém lomu, finální podoba kamen vzniká doma, tedy České republice. Bloky mastku putují v lodních kontejnerech do Česka, kde procházejí finální úpravou. Firma se stále hlásí k ruční práci: formátování, broušení a samozřejmě sestavení kamen.
„Stavba kamen je ruční práce. Ke klientům dovezeme více jak 1.tunu materiálu v jednotlivých přesně nařezaných dílech. A pak je to jako skládání kostiček Lega, které trvá minimálně 2 pracovní dny. “ doplňuje Michal Šopík.
Každý dovezený kus je vlastně originál, nikdy nelze garantovat jednotné šedivé zabarvení a strukturu kamene-jednoduše záleží na tom, na jakou žílu mastku zrovna těžaři narazí.
Teplo jako služba, ne jako produkt.
Dobrá kamna se nepoznají podle toho, jak vypadají na fotce, ale podle toho, jak se s nimi žije. Waff staví celý koncept na myšlence, že teplo má být předvídatelné, příjemné a dostupné bez neustálé obsluhy.
„S mastkovými kamny si kupujete také jednu velmi drahocennou věc a to je čas. Čas na rodinu, koníčky a chvíle pro sebe. A to je dnes to nejdůležitější.“ dodává Michal Šopík.
Pro člověka, který je zvyklý běhat ke krbu s polenem každé dvě hodiny, je to malá domácí revoluce. V případě pasivních a nízkoenergetických domů je to logický další krok – zdroj tepla, který se chová víc jako chytrá baterie než jako ohniště. Objekt se nepřehřívá, ale pozvolna vytápí a to až 40h po vyhasnutí topeniště.
Více k tématu
Z nápadu v Norsku k značce na obálku
Dnes se značka Waff objevuje v projektech moderních dřevostaveb i zděných domů, v katalozích i interiérových magazínech. Na první pohled prodává kamna. Ve skutečnosti prodává klid.
Klid, že se nebudete probouzet do studeného domu. Klid, že dřevo v kůlně není jen „palivo“, ale zdroj energie, který maximálně využijete. Klid, že teplo v domě neznamená kompromis mezi designem a funkčností.
A celé to začalo jednou zakázkou v norské vesnici, jedním setkáním s neznámým minerálem a jedním stavitelem, který si řekl, že mu nestačí jen stavět domy. Chtěl do nich dodat i srdce, které je bude skutečně vyhřívat.
Zbytek už je jen logický důsledek jedné jednoduché myšlenky: Když vám svět nenabídne kamna, jaká vaše domy potřebují, nezbývá, než je vyrobit sám.
