Výstavba pavilonu P v areálu Veletrhy Brno, a.s.

Sobota, 11. Červenec 2009 - 2:00
| Napsal:
Stavba roku 2009 [12/55] | Nový pavilon oživuje západní část areálu výstaviště a umožňuje otevřít třetí vstup do areálu. Vlastní pavilon díky své mimořádné velikosti bude sloužit jako víceúčelová stavba pro kulturní, sportovní, ale především výstavní účely.

Brněnský výstavní areál zaujímá významné místo v historii české architektury, zejména z období funkcionalismu. Proto je také předmětem ochrany státní památkové péče.

Každá nová stavba se logicky stává jeho součástí a v tomto směru je jí třeba věnovat mimořádnou péči. Kromě pohledu ekonomicko-funkčního je tedy třeba se na nový pavilon P dívat i z pohledu kulturně-společenského. 

POPIS STAVBY

Význam areálu Veletrhů Brno je pro každého obyvatele města Brna mimořádný – je to fenomén, na který jsou občané pyšní a který pomáhá pozvedávat jejich sebevědomí. V kontextu české architektury podtrhuje jeho postavení vyhlášení areálu stavbou století v roce 2000. Jakákoliv nová stavba v areálu je tedy mimořádnou architektonickou příležitostí. Takto jsme také k práci na projektu nového pavilonu již od vyzvané architektonické soutěže přistupovali.

Urbanistické řešení pavilonu P

Požadavky na urbanistické a architektonické řešení nového pavilonu P byly determinovány potřebou aktivace západní části areálu a nutností orientovat sem třetí vstup do areálu jako důsledek rostoucího významu automobilové dopravy a parkovacích ploch navazujících na výjezd z tunelu dálničního přivaděče od dálnice D1 a velkého městského okruhu.

Právě integrace nového vstupního prostoru do výstavní haly a zdůraznění exponovaného západního průčelí, tvořícího novou výkladní skříň výstaviště, bylo hlavním cílem architektonického a urbanistického návrhu. Vstupní hala do areálu je situována podél proskleného západního průčelí. Do ní je také orientován hlavní vchod návštěvníků, kteří se uvnitř haly rozhodují, zda budou pokračovat přímo do areálu a projdou vstupní halou směrem k pavilonu Z, nebo zda projdou širokým průchodem do výstavní části pavilonu P. Na západní vstupní halu navazují venkovní pěší rozptylné plochy doplněné alejemi podél komunikací, relaxačními plochami a mobiliářem – lavičkami, vodními prvky, odpadkovými koši a prvky informačního a orientačního systému.

Vedle uvedených urbanistických tezí musel návrh pavilonu zohledňovat také požadavky soudobého výstavnictví – možnost celoročního provozu a víceúčelového využívání objektu, variabilitu plochy a možnost jejího dělení na více celků, zastínění a zatemnění interiéru, ekonomické zabezpečení vytápění a zejména chlazení a snadnou dopravní obsluhu výstavních ploch.

Architektonické řešení

Nejsložitějším úkolem architektonického návrhu bylo hledání takového architektonického řešení, které by jednak zvládlo mimořádnou velikost stavby o více než 20 000 m2 zastavěné plochy, jednak by sloučilo obě funkce – výstavní halu a novou vstupní halu do areálu do jednoho integrovaného celku. Pavilon P je navržen jako kompaktní, do sebe se uzavírající hmota s plochou jižní stěnou přecházející do pultové střechy, která stoupá směrem dovnitř areálu k pavilonu Z. Charakteristický prvek pultové střechy je zdůrazněn výrazným přesahem nad severní fasádou. V západním průčelí stavby se tento prvek uplatňuje v kontrastu s prosklenou plochou vstupní haly a vytváří tak „skořápku“ otevírající se do výstavního areálu.

Jižní průčelí je prolomeno pouze portály vrat a nadsvětlíků, které přechází plynule do střešních světlíků. Jižní fasáda je řešena v systému hliníkových sendvičových panelů Trimo s vertikálně osazenými panely navazujícími na portály vrat.

Severní a východní fasáda jsou uzavřeny kontinuálním pláštěm z kovových panelů s negativní spárou v pravidelném rastru. Velká délka severní fasády je členěna portály, které lemují vchodová vrata. V těchto portálech jsou vratové nadsvětlíky, které zajišťují minimální provozní prosvětlení haly v době mimo výstavy.

Kontrastně k uzavřenosti výstavní části pavilonu působí celoplošně prosklená západní i severní část západní vstupní haly. Západní vstup slouží nejenom jako funkční vstupní objekt, ale i jako signální označení nového vstupu do areálu výstaviště při příjezdu od západního přivaděče dálnice D1. Za prosklenou vnější stěnou se otevírá pohled do interiéru s vnitřními galeriemi a průhledy do výstavního prostoru, odkud lze tušit atmosféru výstavní haly. Řešení tak podporuje snahu oživit a zatraktivnit západní část výstaviště a umístit sem nový vstup do areálu. Výsledné architektonické řešení pavilonu bylo do značné míry ovlivněno nepříznivým vývojem ceny stavebních materiálů a prací v průběhu projektových prací v roce 2007 a zejména 2008. Nutnost dodržet investiční limit se promítla zejména do návrhu opláštění pavilonu, kde se architekti museli vzdát ambiciózního návrhu na řešení více než 200 m dlouhé severní a východní bezokenní fasády jako dynamického výtvarného díla, který by eliminoval působení obrovské hmoty stavby. V průběhu stavby pak došlo k redukci řady náročnějších povrchových úprav v interiérech. Tyto úpravy sice neovlivnily užitkovou kvalitu stavby, poznamenaly ale úroveň architektonického řešení. Věříme, že alespoň interiérové prvky bude možné v průběhu krátké doby dokončit. Nejnovější a největší stavební počin na brněnském výstavišti tak po architektonické stránce nesplnil zcela očekávání svých autorů.


Zobrazit místo STAVBA ROKU 2009 na větší mapě

Dispoziční řešení

Hmota pavilonu je uzavřená a vytváří jeden kompaktní celek, integrující do sebe tří základní části – západní vstup, východní vstup a mezi ně vloženou víceúčelovou výstavní halu. Dispozice a účel těchto vestavků se liší. Západní vestavek tvoří vstupní halu a reprezentativní prostor, zatímco ve východním vestavku se nacházejí především sklady, hygienické a technické zázemí pavilonu.

Pro architektonické i prostorové řešení je významná návaznost vstupního prostoru na výstavní prostor a jejich vzájemné prolínání – výstavní halou v části restaurace, foyer konferenčního sálu a vstupní haly. V případě potřeby (samostatná akce ve vstupním objektu) mohou být prostory odděleny sekční dělicí stěnou nebo roletou spouštěnou z podhledu stropní konstrukce. Výstavní část pavilonu P je navržena jako dvoulodní jednopodlažní hala o půdorysné ploše výstavní plochy 87x176,9 m s možností rozdělení na dvě až čtyři samostatné části pomocí mobilní nafukovací dělící stěny. Dispoziční řešení výstavní plochy respektuje princip rastru vystavovatelské plochy s modulem 6,0 m s vedením podzemní technické chodby v hlavní ose a s příčnými kanály se shodným modulem 6,0 m. Vjezdy pro obsluhu jsou navrženy v požadovaných rozměrech vždy v párech proti sobě. Navržené řešení počítá se třemi sloupy uvnitř dispozice ve 2/5 rozpětí. Výstavní hala je navržena prioritně pro výstavní účely, ale je možné ji využívat i pro jiné, například společenské nebo sportovní účely, a to buď v celé ploše, nebo v oddělených sekcích.

Architektonický výraz interiéru obou částí – vstupní haly a výstavní haly, je zcela odlišný. Vstupní hala je pojata jako vzdušný velkorysý prostor s dominující bílou barvou stěn, černou barvou podlahy a oranžovými akcenty interiéru. Hala se snaží být exponátem sama o sobě. Naopak výstavní hala ja navržena přísně účelově v monochromatickém barevném řešení pracujícím s několika odstíny šedé barvy tak, aby vytvořila neutrální pozadí expozicím a exponátům a sama se výrazně neprosazovala.

Zásady konstrukčního řešení

Nosná konstrukce pavilonu je navržena jako ocelový skelet. Hlavní nosná konstrukce střechy výstavní haly v příčném směru je tvořena příhradovými vazníky proměnné výšky o dvou polích celkové délky 86,2 m s převislým koncem 4,5 m v modulu cca 8,5 m a 9,9 m (19 polí, celkem 177,4 m). Vazníky jsou podepřeny trubkovými sloupy na straně severní a příhradovými sloupy (v oblasti portálů) nebo trubkovým sloupem (v mezipoloze) na straně jižní. Příhradové sloupy tvoří zároveň nosnou konstrukci vratových portálů. Vazníky jsou podepřeny příhradovým průvlakem ve směru podélné osy objektu, který je situován ve 4/5 šířkového rozměru objektu. Průvlak je podporován sloupy s trubkovými rozsochami. Světlá výška haly je 12,0 m po spodní líc nosné konstrukce.

Nosná konstrukce vestavků je řešena jako ocelová rámová konstrukce s přibližným modulem 6,0x6,0 m v západním vestavku (celkem 85,95x25,78 m) a 6,0x9,95 m ve východním vestavku (celkem 9,95x86,2 m).

Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy jako železo-betonové desky lité do trapézového plechu, který slouží jako ztracené bednění.

Zastřešení pavilonu je řešeno plochou střechou ve spádu 4 % k jižní hraně pavilonu. Ve střeše jsou navrženy nad komunikačními trasami v hale pásy světlíků, orientované ve směru spádu střešní konstrukce. Krytina střechy je navržena z folie PVC.

Drátkobetonová podlahová deska je dimenzována na zatížení 10 000 kg/m2 a je vybavena sítí kanálů zajištujících připojení expozic na všechna media v rastru 6x6 m.

Hlavní architekt: Jaroslav Dokoupil
Hlavní inženýr projektu: Igor Sedlák, Radim Fišer
Spolupráce: Jitka Hývnarová, Jaroslava Milotová, Iveta Popelková, Miloš Ryšavý, Marek Vrba, Jan Peleška

 12 / 55  Přihlášená stavba
 Název:  Výstavba pavilonu P v areálu Veletrhy Brno, a.s
 Místo:  lokalita "Pod Vlachovým", Olomouc - Slavonín
 Typologický druh:  Objekty pro kulturu a osvětu
 Typ stavby:  Novostavba
 Autor:  ARCH.DESIGN, s.r.o.
 Dodavatel:  PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.
 Přihlašovatel:  PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.
 Investor:  Veletrhy Brno, a.s.