Bytovka z červeného betonu od David Chipperfield Architects Foto: James Ewing/JBSA, výřez z fotografie
Architektura / bytové domy

David Chipperfield navrhl kontextuálně řešenou bytovku z cihel a červeného betonu

Na místě parkovacího domu z dvacátých let minulého století navrhl uznávaný britský architekt David Chipperfield nový bytový dům, který svou podobou přirozeně navazuje na své okolí. Při procházce newyorskou Jane Street byste tak skoro nepoznali, že místo sto let staré stavby míjíte současnou architekturu.

Tereza Hůrská , 6. 11. 2022

V New Yorku vyrostla nová stavba podle návrhu britského architekta Davida Chipperfielda. Řeč však nebude o projektu věžového domu The Byrant na rohu stejnojmenného manhattanského parku ani o sídle značky Rolex na 5. Avenue, které architekt letos rovněž dokončil, ale o –⁠ ve srovnání s těmito poměrně nenápadném –⁠ bytovém domě na Jane Street. Do stromy lemované ulice ve čtvrti Greenwich Village, jež disponuje širokou nabídkou vyhledávaných barů a restaurací, Chipperfield vstoupil projektem šestipodlažního bytového domu, který navrhl s respektem k místním architektonickým zvyklostem.

S úctou k místu

Nejen Jane Street, ale i celý Manhattan je tvořen především zástavbou z devatenáctého a dvacátého století. Domy, jinak tvarově jednoduché, zde vykazují shodné architektonické prvky, jako jsou historizující římsy, schodiště ve vstupní části či bohatě zdobené zábradlí u požárních schodišť, díky čemuž prostředí působí kompaktně a dýchá příjemnou atmosférou. I na místě, kde nyní stojí Chipperfieldova bytovka, se dříve nacházel objekt (konkrétně dvoupodlažní garáže), jehož původ se datoval do dvacátých let minulého století. Není se však třeba obávat, že by jeho ztrátou a výměnou za produkt současné architektury prostředí nějak utrpělo. Ba naopak.

Britský architekt novostavbu navrhl v duchu místní stavební tradice, přičemž v jejím řešení uplatnil několik detailů a principů z okolního prostředí. Stejně jako u starších staveb v sousedství tak i fasáda nového bytového domu pracuje s prvkem jakési „hierarchie pater“, kdy je parter domu svým designem jasně odlišitelný od středové části a ta zas od části nejvyšší –⁠ zde zastoupené uskočeným penthousem.

Foto: Fasáda dodržuje výškovou hierarchii, kdy jsou jasně odděleny nejvyšší, střední část a parter

Tohoto výškového rozčlenění architekt dosáhl pomocí kombinace materiálů, která je sice zcela minimalistická a vzájemně nijak kontrastní, ale přesto snadno rozpoznatelná. Parter domu je stejně jako nejvýše položený penthouse tvořen hladkým pohledovým betonem, zatímco středová část je obložena římskými cihlami. Hierarchii fasády podporují také okenní otvory, které se po výšce domu opět různí. K tradici stylu, v jehož duchu byly postaveny okolní domy, se novostavba obrací také zakomponováním prvku nadokenní římsy. I ta je však interpretována řečí současné architektury, a tak se jedná o prvek zcela minimalistický. Ozdobnou funkci zmiňované římsy v Chipperfieldově případě přejímá spíše nadokenní překlad, který postrádá jakýkoliv dekor, nikoliv však schopnost akcentovat okenní otvor. V členění fasády se nakonec uplatňují také betonové římsy nad přízemím a korunní římsa uzavírající páté podlaží.

Nejsou to ale pouze architektonické principy a fasádní detaily, jimiž dům navazuje na své okolí. Jasnou kontinuitu lze vidět i v jeho materiálovém řešení. Většina domů na Jane Street je totiž zahalena do pláště z režného cihelného zdiva a není tak divu, že se i studio britského architekta k tomuto fasádnímu řešení uchýlilo. Bytový dům proto opatřilo obkladem z římských cihel, které jsou typické svým podlouhlým a velmi úzkým profilem. Vedle samotné materiálové podstaty ladí dům se svým okolí i barevně – zdivo je klasicky červené, možná lehce narůžovělé. Ve stejném odstínu je proveden i pohledový beton v přízemí a okenní překlady, do nichž byl přidán červený pigment.

Foto: Stavba je obložena římskými cihlami typickými svým podlouhlým a velmi úzkým profilem

Šest místo dvou? Nevadí

Výraz bytového domu ve vztahu k podobě jeho okolí se tak může jevit jako zcela evidentní. Cihlový obklad do zdivem obalené ulice? Vždyť jiná varianta se snad ani nenabízela. Již o něco náročnější ale musel být návrh domu z hlediska jeho hmoty. Stávající uliční zástavba totiž nedrží jednotnou výšku, dvoupodlažní domy tu rychle střídá patnáctipodlažní „věžák“.

Co se týče fasád, jsou domy jednotné, různí se však svými rozměry. Ani zde ale David Chipperfield neudělal chybu, když původní dvoupodlažní garáže nahradil šestipodlažním objektem. Ten sice stejně jako jeho předchůdce nenavazuje na své nižší sousedy, proporčně však uliční frontu doplňuje zcela důstojně. Do ulice se navíc projevuje pouze prvních pět podlaží, neboť šesté je tvořeno penthousem, který oproti předchozím ustupuje a není z ulice patrný.

Foto: Francouzská okna značí mezonety, okna s dělícím sloupkem pak byty ,,klasické"

Celý objem plní čistě obytnou funkci, přičemž se v přízemí nacházejí dva mezonetové byty s vlastním vstupem při rozích objektu, v dalších podlažích jsou pak vždy situovány dva prostorné byty a celý objekt zakončuje penthouse, který se velkými okny otevírá do soukromé střešní zahrady. Typ bytů v daných podlažích lze snadno rozpoznat již z ulice, neboť je jednotlivým dispozicím přiřazen různý typ okenních otvorů. Zatímco mezonety se tak do ulice otevírají francouzskými okny, „klasickým“ bytům náleží okna s betonovým okenním překladem a dělicím sloupkem.

Bytový dům na Jane Street možná nepatří k nejzlomovějším nebo nejvýraznějším projektům oceňovaného britského architekta, je ale jasným důkazem toho, že je jeho věhlas oprávněný. Podobně jako jeho jiné stavby i tato čerpá ze svého prostředí to nejzásadnější a na oplátku jej vkusně doplňuje. Skoro jako by zde stála stejně dlouho jako její starší sousedi. Budiž tak Chipperfieldova citlivá práce s kontextem místa inspirací všem, kteří kdy budou mít příležitost svou tvorbou zasáhnout do „hotového“ prostředí městských center, kterým nelze upřít jedinečnou atmosféru.

Foto: Chipperfield u této realizace opět prokázal svoji schopnost citlivé práce s kontextem

Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře". 

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České a Slovenské republiky. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje sedmdesát nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001 a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti – vystupují pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton. 

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři