V divoké krajině na Kladensku navrhl Petr Hájek zvířecí krematorium ukryté za zrcadlovou stěnou

PODPOŘIT DIVOKOST

Kolemjdoucí si mohou nový objekt snadno splést s landartovým dílem. Krematorium na sebe totiž zvenčí upozorňuje pouze rozměrnou zrcadlovou plochou, ve které se odráží okolní divoká vegetace. Nachází se v podzemních prostorách sloužících dříve jako úkryt pro vojenskou techniku, konkrétně nákladní automobil s radiovysílačem.

Více k tématu

A Architektura

Jak na dům po rodičích? Dostal novou terasu, velká okna a omítku v barvě mechu

19. 4. 2024

A Architektura

Nejlepší stavby Evropy: knihovna Gabriela Garcíi Márqueze v Barceloně vypadá jako hromádka knížek

18. 4. 2024

Petra Hájka, Architekta roku 2018, už při první prohlídce místa velmi zaujala právě divokost nekultivované vegetace, která si časem podmanila celý bývalý areál protivzdušné ochrany zbudovaný u malé středočeské obce Drnov severozápadně od Prahy na konci 80. let. Záměrem architektonického návrhu bylo tento charakter místní krajiny ještě více umocnit.

„Do krajiny jsme postavili velké zrcadlo, které svými odrazy násobí přírodu. Výsledná kompozice připomíná více než architekturu instalaci uměleckého díla. Není to náhoda. Návrh je inspirovaný sochami, které vytvořil Anish Kapoor či Richard Serra,“ přiznávají autoři projektu ze studia Petr Hájek ARCHITEKTI.

TEKUTÁ STĚNA

U zrcadlové plochy dlouhé 11 a vysoké 6 metrů se architektům podařilo docílit působivého vizuálního efektu. Skládá se totiž ze sedmi tisíc malých zrcátek hexagonálního tvaru, které byly jedno po druhém ručně nalepeny na čelní stěnu objektu zasazeného do terénního valu. Každé zrcátko je tudíž upevněno pod trochu jiným úhlem a díky tomu plocha jako celek nevytváří věrný odraz svého okolí. „Obraz se jakoby chvěje. Máte pocit, že přicházíte k tekuté stěně. Je to surrealistický zážitek. Nedá se popsat. Musí se zažít,“ vysvětluje Hájek.

ODRAZ V MINULOSTI

Optika je ostatně pro tvorbu Petra Hájka velmi důležitým tématem. V několika svých projektech využil například periskopy (třeba u rekonstrukce vodárenské věže na pražské Letné). S nimi pracoval také během své nedávné výstavy v českobudějovickém Domě umění, kde periskopy ve formě intervence do veřejného prostoru umožňovaly kolemjdoucím nahlédnout do expozic galerie přímo z ulice.

V případě zvířecího krematoria Věčná loviště pracoval Hájek se zrcadlem také v symbolické rovině – s ohledem na specifickou funkci objektu. „Příchozí, který se dívá do zrcadla, se ve skutečnosti nevidí v přítomnosti, ale hledí na svůj odraz v minulosti. Dívá se zpět, vzpomíná… Může za to konečná rychlost světla. Tuto skutečnost nelze lidskými smysly vnímat, ale dává místu symbolický význam. Zrcadlo je samo o sobě v krajině mystické. Odráží a vtahuje do sebe vše kolem sebe,“ přibližuje autor svůj architektonický záměr.

ODLIŠIT SE

Studio Petra Hájka oslovili investoři na doporučení Adama Gebriana, který pro jejich záměr vytipoval několik vhodných architektů. Spolupráce se schopným architektem byla pro ně velmi důležitá – investoři Michal Šeba a Martin Chum totiž působí jako profesionální fotografové a z toho důvodů mají k vizuální a estetické stránce věci velmi blízko. Ostatně propracovaná architektura krematoria byla pro investory od začátku jedna z cest, jak se odlišit od konkurence. Podobná zařízení u nás totiž vypadají většinou jako tuctové administrativní prostory s všudypřítomnými grafickými motivy srdíček a tlapek.

Do objektu se vstupuje dveřmi zasazenými do betonové opěrné zdi. Provoz krematoria využívá původní železobetonové konstrukce, jejichž povrch byl sjednocen do bílé barvy. Přibyly pouze nové vyzdívané stěny pro vhodné rozčlenění dispozice, k bourání se přistoupilo jen v případě nutných proražení nových otvorů.

Veřejně přístupná část zahrnuje příjímací halu s dřevěnou lavicí, předsálí a samostatnou rozlučkovou místnost, do které se vstupuje vysokými dveřmi. Slunce vstupuje do objektu pouze světlíkem v předsálí, takže prostor získává až spirituální atmosféru. Technický provoz krematoria s dvoukomorovou plynovou pecí je návštěvníkům skryt v útrobách podzemního objektu, ze kterého vystupuje pouze komín. Vše je řešeno velmi jednoduše a prakticky, lavice jsou vyrobeny z dřevěných fošen, nábytek ze světlé překližky.

Areál bývalé vojenské základny Drnov je pro veřejnost přístupný v rámci návštěvních hodin Muzea protivzdušné obrany, který se nachází v hlavním bunkru.