BUDOUCNOST KONGRESOVÉHO CENTRA V PRAZE

Související články: >>Okolí Kongresového centra Praha změní tvář " target="_blank">>> Kongresové centrum Praha má nového ředitele Něco málo z historie...Palác kultury, což je původní název KCP, byl postaven na přelomu 70. a 80. let minulého století. Provoz byl slavnostně zahájen v roce 1981 XVI. sjezdem KSČ. Konaly se zde sjezdy JZD či setkání ROH. Na svou dobu se jednalo o jednu z nejmodernějších a největších staveb svého druhu v Evropě. Není proto překvapením, že tento kolos patřil k turistickým atrakcím města, i když je zjevné, že nejen kvůli svým technickým parametrům. Jak název napovídá, stal se palác také jedním z center pražské kultury (Semafor zde v roce 1988 přestavil svoji retrospektivu, Laterna Magika uvedla Odyssea, konal se zde Rockfest). Předlistopadovou událostí číslo jedna však nejspíš byla v roce 1985 návštěva Michaila Gorbačova, který na setkání s čelnými představiteli socialistických stran informoval o výsledcích sovětsko-amerického jednání.Koncem roku 1989 byl tehdy ještě Palác kultury svědkem jednání představitelů OF vedených Václavem Havlem se špičkami komunistickho režimu. Výsledkem těchto jednání byl vznik první polistopadové vlády.V roce 1995 se příspěvková organizace Palác kultury mění na akciovou společnost s názvem Kongresové centrum Praha. Jejím stoprocentním vlastníkem se stává hlavní město Praha.Rozsáhlé úpravy proběhly v letech 1998-2000, kdy byla budova značně modernizována a dočkala se také přístavby, která slouží jako kanceláře a hotel. Přestavba Kongresového sálu, kde dnes směle může koncertovat filharmonický orchestr pro posluchačsky náročné diváky, patří k fenomenálním technickým úspěchům akustiky. Přesto, že původní stav akustickými parametry nějak neoslňoval, stal se po úpravách Kongresový sál světovou špičkou, která může směle konkurovat např. londýnské Royal Albert Hall (údajně se z hlediska akustiky jedná o třináctý nejlépe vyřešený prostor na světě).Hlavním důvodem pro rekonstrukci a dostavbu bylo konání Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v září roku 2000 právě v pražském Kongresovém centru. Tato událost získala Praze renomé města, se kterým je na kongresové mapě nadále nutné počítat. Další křest ohněm zažilo KCP o dva roky později, když hostilo Summit Severoatlantické aliance...a plány do budoucnaNovým generálním ředitelem se od 1. listopadu stane ing. Michal Kárník (1958). Představenstvo jej vybralo na základě jím předloženého plánu řešení budoucnosti KCP. Nahradí tak současného generálního ředitele, ing. Františka Duška, který odchází na vlastní žádost. Nový ředitel byl vybrán představenstvem na základě jím předloženého plánu budoucího rozvoje a fungování Kongresového centra. „Před Kongresovým centrem stojí v současnosti dva úkoly. Vyřešit problematiku oddlužení společnosti, a připravit společnost na vstup strategicklého partnera,“ poukazuje na hlavní body nastupující ředitel. Ten ve svém plánu poukazuje na několik základních okruhů, které budou pro budoucnost centra klíčové. Mezi jinými je to i zvýšení image společnosti a využití okolních volných pozemků, které ze dvou třetin patří KCP a z jedné třetiny městu a jiným vlastníkům.Předseda představenstva KCP a náměstek primátora hl. m. Prahy, Jan Bürgermeister dodává: „Naším společným cílem je připravit centrum na příchod kvalitního strategického partnera a zařadit Prahu mezi úspěšná mezinárodní centra kongresové turistiky.“Ač se může zdát, že Kongresové centrum nabízí po přestavbách z let 1998-2000 dostatečné zázemí pro konání nejprestižnějších akcí, není tomu tak. Během posledních let muselo centrum odmítnout několik prestižních kongresů, neboť nebylo schopné dostát předloženým požadavkům.Praha je přitom jako město nesmírně atraktivní a kongresová turistika generuje nemalé peníze i mimo vlastní kongres, uvědomíme-li si, že průměrný účastník kongresu v Praze utratí denně kolem 7.500 Kč. Při počtu akreditací se příspěvek do městské pokladny počítá ve stamilionech. Že další investice do Kongresového centra mají smysl, ukazuje i následující statistika: Na světě je přibližně 120 kongresových center a Praze přísluší z hlediska počtu účastníků 15. místo. Přitom trh s kongresy je značný, ročně se jich, podle ing. Procházky, který je jedním ze spolumajitelů firmy Garant, uskuteční přibližně 25.000. Zájmem každého centra je z tohoto koláče ukrojit co nejlukrativnější část.ADNS architektiDůvodem, proč centrum oslovilo renomovaný atelier ADNS architekti, bylo získání urbanisticko-architektonické studie, která by ukázala možnosti rozvoje. Podle akad.arch. Martina Němece, který studii představil, se počítá s dostavbou ve dvou přilehlých lokalitách, jednak na jižním, jednak na severním předpolí Kongresového centra.Cateringová hala, která může sloužit i jako výstavní pavilon, by měla být představena ke Kongresovému centru na severní straně a s vlastním komplexem propojena krytou prosklenou pasáží a několika spojovacími můstky. Pasáž odstíní nepříjemné větry, kterými je Pankrácká pláň proslulá, a nabídne procházejícím kavárny, drobné prodejny a provozovny. Mělo by se jednat o konstrukčně odvážnou stavbu, která by se vznášela na hraně svahu a mírně ji překračovala. Luxusní výhled na historický střed města a Hrad je jistě atraktivním prvkem, který jiná centra nemohou nabídnout, vedle toho dojde ke zjemění panoramatu Pankráce směrem od Hradu. Cena tohoto pavilonu je odhadována na 120 až 180 milionů korun v závislosti na konstrukčním řešení a použitých materiálech. Současné cateringové zázemí KC totiž nedostačuje a na jednotlivé akce je třeba pronajímat velkokapacitní stany. Přitom jejich pronájem se podle rozsahu pohybuje v milionech až desítkách milionů na akci. V ideálních představách by měl být pavilon dokončen v březnu 2006, zda se jedná o termín realistický, prokáže až projednání konkrétního řešení a po schválení rozpočtu na rok 2005.La Defance jako inspiracePraha patří mezi ta města, jejchž středem je de facto vedena dálnice. Rychlostní a vysokokapacitní trasy ovšem vyžadují nájezdy s odpovídajícími poloměry a dalšími parametry, což je přesně případ jižního předpolí Kongresového centra. Dopravně je území ošetřeno relativně solidně, pro pěší však toto řešení představuje značnou bariéru.Kdyby se měnilo dopravní řešení této oblasti, bylo by třeba žádat o změnu územního plánu a také investice na přebudování komunikací by byly značné. Proto atelier ADNS navrhuje „přestřešení“ dopravy. Komunikace by fungovaly dál, ovšem místo změny ÚP by stačila jeho úprava formou navýšení koeficientu zastavěnosti v místě. Takové řešení notně připomíná zmenšeninu slavné pařížské čtvrti La Defance, kde je dopravní infrastruktura překryta „druhým patrem“ samotného města. Pěší se volně pohybují mezi domy a nepotkají přitom jediné auto. Pankrácké řešení počítá s novými stavbami, zvětšením kapacity parkovišť Kongresového centra a ulicemi pro pěší, přitom však zachová stávající dopravní řešení.Cílem architektonicko-urbanistické studie jižního předpolí je zjištění hodnoty pozemků a možností jejich využití. Potenciální hodnota pozemků je jedním z klíčových ukazatelů při hledání strategického partnera, neboť má značný vliv na cenu akcií a na atraktivnosti Kongresového centra.