EMIL KRÁLÍČEK - zapomenutý mistr secese a kubismu

Zejména ve své tvorbě z let 1905-10 uplatnil řadu principů, které znal ze svého darmstadtského pobytu. Vedle arch. Emanuela Josefa Margolda byl Králíček zřejmě jediným Čechem, který měl možnost spolupracovat s jedním z čelných představitelů evropské secese, opavským rodákem J. M. Olbrichem.Po svém návratu pracoval pro různé pražské stavitele, jimž navrhoval průčelí domů. Od 1904 se stal klíčovým projektantem známé stavební firmy Matěj Blecha, pro kterou pracoval do roku 1913, v posledních letech jako její šéfprojektant. Současně navrhoval stavby i pro jiné firmy. Králíček navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově, chorvatském Splitu nebo Bašce aj. Nejdříve projektoval fasády ve stylu vegetabilní secese ve spolupráci se sochařem prof. Celdou Kloučkem (např. vlastní dům Matěje Blechy na vltavském nábřeží, domy na Senovážném náměstí ad.), poté přešel ke geometrické secesi a moderně (vily Na Zátorce, domy v Karlíně, sokolovna a kostelík v Libni, hotel Zlatá husa, Adamova lékárna, Šupichovy domy na rohu Václavského nám. a Štěpánské ulice ad.). Nejzajímavější je Králíčkovo kubistické období 1912-3. V této době projektoval např. dům v Karmelitské ulici, dům Diamant v ul. Spálené, kubistickou lampu na Jungmannově náměstí (dříve mylně připisovanou V. Hofmanovi), interiér husitské kaple na Žižkově, vilu v Lysé nad Labem v nebo hrobku v Mnichově Hradišti a další stavby a detaily. V počtu kubistických realizací nemá u nás Králíček konkurenci. Ve 20. letech založil Králíček spolu s ing. R. Šolcem vlastní projekční atelier. Projektoval pozoruhodný areál hydroelektrárny ve Spálově, školní budovu v Dušní ulici a další objekty. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Jeho tvorba zůstala po desetiletí neznámá, protože u nás prakticky nepublikoval a nepatřil do žádné známé výtvarné skupiny. Rovněž jeho podpis většinou na plánech chybí (dříve plány signovali jen odpovědní stavitelé). Jeho dílem se začal podrobněji zabývat až v osmdesátých letech navrhovatel, který o EK publikoval několik článků v časopise Umění, Architektura a Zlatý řez (některé ve spolupráci s Janem Svobodou) a v katalogu Český kubismus (ed. Švestka, Vlček). Na FAMU pak zadal dokumentaci některých staveb EK tehdejší studentce a dnes známé fotografce Ester Havlové, která vytvořila vnikající sérii celků a detailů jeho staveb. Výstava se bude opírat především o černobílé fotografie E. Havlové, o několik originálních K. plánů, které dokazují jeho nevšední kreslířské mistrovství, a o několik nově vyrobených modelů + různé orig. detaily z jeho staveb.Životopis:1877 11. října narozen v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě1892-6? Studium na reálném gymnáziu v Táboře a na průmyslové škole v Praze1897-1900 Praxe v atelieru prof. Antonína Balšánka v Praze1900-1903 Praxe v atelieru Josefa Marii Olbricha v Darmstadtu, Hesensko1904 Nastupuje jako kreslič k firmě stavitele Matěje Blechy v Praze-Karlíně1904 - 6 Spolupráce s prof. Celdou Kloučkem na projektech a výzdobě domovních průčelí a vestibulů pro firmu M. Blechy1907-13 hlavní projektant firmy M. Blecha; spolupráce se sochaři A. Waigantem, K.Pavlíkem a A.Odehnalem; projekty významných staveb ve stylu geometrické secese, moderny a kubismu1911Publikuje řadu svých a Blechových staveb ve sborníku Pražské novostavby II, který vydává A. Schroll ve Vídni1912 Svatba s Emilií Kindlovou v Týnském chrámu v Praze1913 Odchod z Blechovy firmy; práce pro různé stavitele1914 Povolán do vojenské služby v St. Pölten, později přeložen do Prahy na voj. velitelství1918-19 Pracuje pro firmu Řehák a Nejedlýpo 1920 Zakládá vlastní projekční atelier a stavební firmu s ing. Rudolfem Šolcem1922 Stavba areálu hydroelektrárny ve Spálově1930 Spáchal v Praze sebevraždu1948 /1949 Firma Králíček- Šolc zestátněna1984 V časopise Umění vychází první článek o architektonickém díle E. Králíčka2005 Výstava E. Králíčka v pražské Galerii Jaroslava Fragnera

Informace o výstavěGalerie Jaroslava Fragnera21. prosince 2004 - 13. února 2005Betlémské náměstí 5a, Praha 1Úterý - Neděle10:00 - 18:00 www.gjf.cz