Internetové domény I.

Vzhledem k tomu, že téma je poněkud rozsáhlejší, bude rozděleno do pěti dílů, ve kterých si vysvětlíme jak to celé asi tak funguje a jak na to, chceme-li si sami zaregistrovat vlastní internetovou doménu na českém internetu. Ušetříme tak nějaký ten peníz, registrace bude trvat kratší dobu než přes prostředníka a nad svou doménou získáme největší možnou kontrolu.Popis včetně názorných příkladů bude uveden podle posledních pravidel českého národního registrátora CZ.NIC, z.s.p.o., platných od 1.3.2002 a pro současný stav registračního systému aktuální ke dni 9.2.2003. V obojím samozřejmě může v budoucnu dojít k určitým změnám.Co je to internetová doménaK čemu je dobrá vlastní adresaChcete-li se profesionálně prezentovat na internetu, neobejdou se vaše webové stránky a e-mailové schránky bez vlastní, vhodně zvolené, internetové adresy. Adresa kterou můžete získat zdarma u poskytovatelů bezplatného webového prostoru by zněla většinou nějak jakowww.poskytovatel.cz/kategorie/podkategorie/~vase-nebohe-stranky/nebo v lepším případě alespoňwww.vase-stranky.poskytovatel.cza dostali byste k ní jednu jedinou emailovou adresuvasefirma [at] poskytovatel.cz">vase firma@poskytovatel.czcož je velmi nepraktické, nepřehledné a nereprezentativní, a to zvláště ve chvíli, kdy vám Poskytovatel začne na vaše stránky a na konec vašich e-mailů vkládat svou reklamu, protože on konec konců musí též být z něčeho živ. Bezchybný provoz takových služeb vám samozřejmě také nikdo nezaručí (vždyť je to zdarma, že) a pokud se budete chtít přestěhovat jinam (budete nespokojeni či Poskytovatel zanikne), přijdete nenávratně o svou původní adresu.Je proto lépe, když už investujete do designu stránek, investovat nějaké peníze a čas také do registrace vlastní internetové domény a do profesionálních služeb zajišťujících její provoz. Adresy vašich stránek www.vase_firma.cz i vašich e-mailových schránek pracovnik [at] vase_firma.cz">pracovník@ vase_firma.cz si pak můžete stěhovat třeba několikrát ročně, vždy k tomu poskytovateli, který vám v dané chvíli nabídne nejlepší služby, aniž byste se za své adresy museli stydět a nebo každou chvíli předělávat všechny vizitky a reklamní materiály. Kéž by něco podobného šlo bez problémů i s adresou sídla firmy, že.Jak to celé fungujePočítače mezi sebou komunikují v dvojkové soustavě, prostřednictvím jedniček a nul, a tak nepřekvapí, že i adresy identifikující jednotlivé počítače v síti (tzv. IP adresy) jsou binární čísla. Taková IP adresa je v podstatě čtyřbajtové binární číslo a v desítkové soustavě se zapisuje jako čtveřice čísel od 0 do 255 oddělených tečkami. Například IP adresa serveru e-ARCHITEKT je 212.24.129.58 což, jak jistě uznáte, se opravdu velmi špatně pamatuje.Proto byly zavedeny tzv. jmenné adresy serverů, které se mnohem snáze pamatují, používají ale také třídí. Počítači pak zadáte adresu ve jmenné podobě a on už si ji (prostřednictvím služby DNS - Domain Name Service) přeloží do své řeči čísel. Umístění jedné konkrétní informace (třeba webové stránky) na internetu se pak zapisuje jedním všeobjímajícím, jednoznačným a jednoduchým zápisem zvaným URL (Uniform Resource Locator). Jak takové URL vypadá? Například takto:http:// www.server.cz /adresar/podadresar/dokument.html<-1-> <- 2 -> <-    3    -> 1: schéma služby, jejímž prostřednictvím lze informaci získat (zde Hypertext Transfer Protokol používaný pro přenos webových stránek)2: jméno serveru který informaci poskytne (zde webový server v zóně cz)3: cesta k informaci v rámci serveru (zde dvě úrovně adresářů a jméno souboru)Toto je pouze základní forma. URL může být i podstatně složitější, může obsahovat více informací, nemusí ukazovat na soubor ale na informace v jiné formě atp. To už ale přenechme raději informatikům. Nás bude dále zajímat jen jméno serveru.Domény 1., 2. a 3. řádu a kdo je jejich pánemJak jste si jistě všimli, název serveru je rozdělen tečkami na několikčástí. Každá z těchto částí určuje název tzv. doménové úrovně (řádu). Domény serverů tvoří hierarchickou posloupnost, přičemž ve jméně serveru je nejvyšší úroveň zapsána vpravo. Například Fakulta stavební na pražském ČVUT má webové stránky na serveru s adresou web.fsv.cvut.cz. Je to server umístěný v doméně "cz", což je doména prvního řádu. Uvnitř této domény leží podřízená doména s názvem "cvut.cz", což je doména druhého řádu. Nu a v této doméně leží subdoména s názvem "fsv.cvut.cz", což je doména třetího řádu. Celá adresa "web.fsv.cvut.cz" pak udává stroj sloužící k provozu webových stránek Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (místo slova "web" se dnes častěji setkáme se zkratkou "www", značící World Wide Web). Vedle stroje "web.fsv.cvut.cz" může ve stejné doméně ležet třeba stroj "smtp.fsv.cvut.cz", který by sloužil k odesílání elektronické pošty, či stroj "pop3.fsv.cvut.cz", který by sloužil k přijímání elektronické pošty, vedle nich může být i mnoho dalších.Doménu "fsv.cvut.cz" vlastní a spravuje Fakulta stavební a její síťovíadministrátoři se starají o provoz v této doméně a pojmenování strojů zde ležících. Jejich moc ale končí na hranicích této úrovně a na nadřízené doménové úrovni "cvut.cz" již jsou právoplatnými pány administrátoři sítě ČVUT. O pořádek v české národní doméně "cz" se zas stará CZ.NIC, což je zájmové sdružení právnických osob, jehož členem se může stát každý, kdo splní podmínky určené ve stanovách sdružení. Více o něm a o registračním systému v příštím pokračování.