Knihovní osvěžení na FA ČVUT
Knihovna je vývěsním štítem každé vysoké školy. Pražská fakulta architektury nemá vlastní fakultní knihovnu, sdílí ji stejně jako budovu s fakultou stavební, a tak jako by se neměla v této oblasti čím chlubit. Přesto nebo možná právě proto se v jejích zdech nenápadně vyloupla značně nadstandardní knihovna ústavní, kterou se škola pyšnit může. Řeč bude o knihovně sloužící ústavům dějin architektury a umění, teorie architektury a společenských věd a památkové péče a renovací. Tato knihovna má překvapivě dlouhou a pohnutou historii a bohaté historické i současné fondy. Najít ji můžete v suterénu vstupní budovy školy. >>>
EARCH.CZ , 28. 1. 2003
>>> Historie Základy dnešní knihovny byly položeny již v roce 1864, kdy byla na pražském polytechnickém ústavu ustanovena samostatná profesura architektury a kdy tedy v Praze začalo vyučování této disciplíny. Prvním profesorem, jehož úkolem bylo vybudování tohoto oboru na polytechnice, byl architekt Zítek, mimo jiné autor Národního divadla. S jeho jménem jsou spojeny i počátky knihovny, jak dokazují nejen archívní dokumenty, ale i samotné knihy dodnes zde uložené. Zítek byl při budování této knihovny velmi velkorysý a důsledný ve výběru titulů. Knihy například jezdil nakupovat osobně do Paříže.V roce 1868, kdy došlo k rozdělení polytechniky na dva samostatné ústavy - český a německý, přešla Zítkova knihovna jako celek na ústav německý. Na českém ústavu byla knihovna budována od základů znova. Složena byla především z odkazů pánů profesorů zde vyučujících. Proto zde můžeme nalézt knihy, které mají ex libris architektů Josefa Schulze či Jana Kouly. Paralelně se obě knihovny vyvíjely až do roku 1945, kdy byla německá technika zrušena a kdy knihovna ústavu dějin a architektury německé techniky přešla jako celek na ústav český. Skutečnost, že se vůbec nezachovaly původní katalogy ani rejstříky z německé techniky, dokládá velmi špatné zacházení s knihovnou německého ústavu po roce 1945. Po únoru 1948 se součástí nově sloučené knihovny staly přírůstky ze zlikvidovaných knihoven šlechtických rodů a církevních řádů. Tyto zkonfiskované knihy nesou označení "deponát Národní kulturní komise" a jsou přírůstky na dlouhou dobu posledními. Od počátku padesátých let se do této knihovny už knihy nekupovaly. Éru komunismu přečkala historická část knihovny jako zázrakem, ovšem za cenu, že se z ní stal v podstatě zapomenutý mrtvý sklad knih.Historický fond nebyl nijak zpracován, teprve v roce 1995 se na Ústavu dějin architektury přistoupilo k jeho evidenci. Po jeho zmapování vyšlo najevo, že se jedná o cenný kulturní statek svým významem značně přesahující rámec fakulty, na veřejnosti bohužel doposud prakticky neprezentovaný. >>> Fond knihovnyCo všechno knihovna obsahuje? Mezi téměř deseti tisíci svazky tématicky pečlivě profilovaných knih o architektuře a umění je zhruba pět tisíc titulů z 18. až z první poloviny 20. století a 76 vzácných starých tisků z 16. až 18. století. Nejstarší tisk je datován rokem 1557. Tyto knihy, převážně v německém jazyce, jsou většinou ilustrované, často obsahují překrásně zpracované plány a jejich grafická a knihařská úroveň z nich činí nejen hodnotu historickou, dokumentární a faktografickou, ale i estetickou a uměleckou. Dále je zde zhruba 1 600 titulů z období 1950-1989, nakoupených Ústřední knihovnou fakulty stavební a fakulty architektury a více než dva tisíce nových knih nakoupených třemi ústavy, jimž knihovna nyní slouží. K tomu přistupuje bohatá sbírka časopisů domácích i zahraničních.>>> SoučasnostV roce 2000 se po dlouhém období provizoria podařilo realizovat léta připravované přestěhování knihovny z archivu do důstojných místností v suterénu budovy C. Došlo tím ke kvalitativnímu skoku. Knihovna získala velký úložný prostor a příjemnou studovnu, obsahující kopírku a výkonný počítač, umožňující využívat všechny informační zdroje včetně zahraničních dokumentografických a fulltextových databází, které jsou v rámci ČVUT zdarma. O uznání výjimečnosti fondu knihovny svědčí to, že vybudování nových prostor a jejich zařízení bylo financováno z prostředků Fakulty architektury. Nákup přírůstků je pak financován jednotlivými ústavy. Finance plynoucí zejména z grantů ústavů umožnily nebývale rozsáhlý nákup velmi aktuální a hodnotné literatury a vybudování kvalitní příručky ve studovně. Knihovna funguje pět dnů v týdnu jako prezenční studovna pro studenty, pedagogy i širší veřejnost. Její katalog je vystaven na webových stránkách http://web.cvut.cz/fa/u513/knihovna, nově nakupované tituly jsou evidovány zároveň Ústřední knihovnou fakulty stavební a fakulty architektury a jsou zahrnuty do jejího on-line katalogu na adrese http://platan.vc.cvut.cz/knihovna/stavebni.phtml.cz.Knihovna ústavů vyučujících humanitní předměty je se svým velmi specifickým fondem osvěžující humanitní oázou uprostřed převažujícího technokratického prostředí ČVUT.Blanka Kynčlová