Ženy Bauhausu (Susanne Radelhof, 2019) Foto: UrsulaKirsten-Collein, Bauhausarchiv Berlin
Novinky a názory / názory a komentáře

Jaké je to mít matku architektku? Tipy na filmy s ženskou perspektivou od EARCH.cz

Festival Film a architektura letos otevírá téma žen v architektuře. Od 1. do 6. října 2025 uvede snímky, které sledují jejich profesní i osobní osudy. Vedle nich ale nabídne také filmy s pohledem do budoucnosti – ty už tradičně patří k programu festivalu.

Adéla Vaculíková , 26. 9. 2025

Ada – My Mother the Architect (režie Yael Melamede, 2024)

Myslela si, že architektura je svět vyhrazený mužům. Když ji sama začala praktikovat, utvrdila se v tom, že je to tvrdá dřina. Ada Karmi-Melamede je známá architektka izraelského původu, autorka řady velkých staveb, například budovy Nejvyššího soudu Izraele. Lze ji tedy považovat za ženu, která v oboru prorazila navzdory genderovým překážkám. Film Ada – My Mother the Architect (česky Ada – má matka architektka) ale ukazuje i druhou stranu její kariéry, kvůli které trávila málo času se svými dětmi – a právě vztah matky a dcery, režisérky Yael Melamede, je ústředním tématem snímku.

Režisérka Yael Melamede film osobně uvede na projekci v Praze v Edison Filmhubu 5. října 2025. „Snímek je zároveň rodinnou terapií,“ říká.

Is this an architectural documentary? (režie Irushi Tennekoon, Kelegama, Sumudu Athukorala, 2023)

Máte rádi animovaný film? Tak zamiřte na Is this an architectural documentary? (česky Je tohle vůbec dokument o architektuře?). Dva umělci a jedna umělkyně se v něm vydávají po stopách srílanské architektky Minette de Silva. Dějiny architektury o ní obvykle mluví hlavně jako o první architektce z Asie, která prorazila i na „Západě“ – zastupovala Srí Lanku na kongresech CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury). Jenže zajímavé je toho na Minette de Silva mnohem víc. Ve své práci usilovala o to, aby stavby odpovídaly nárokům klimatu a byly zároveň sociálně odpovědné. Film připomíná její bytový komplex Watapuluwa, jeden z průkopnických projektů sociálního bydlení na Srí Lance.

Foto: Is this an architectural documentary? (režie Irushi Tennekoon, Kelegama, Sumudu Athukorala, 2023)

Jiskrovka (režie Barbora Šimonová, Markéta Mráčková, 2024)

Helena Jiskrová je česká architektka, která velkou část života prožila v Nizozemsku. Poprvé tam odjela už v 60. letech na stáž, o desetiletí později do země emigrovala – se dvěma dětmi a tehdejším manželem, architektem Zdeňkem Zavřelem. Společně tvořili až do počátku 90. let, pak se jejich cesty rozešly. Jiskrová však ve své profesní dráze pokračovala a učila dokonce na řadě prestižních architektonických škol. Bezpochyby tak patří mezi výrazné české architektky, které se prosadily v zahraničí – třeba podobně jako Eva Jiřičná. Ve veřejném povědomí ovšem zůstala spíše v pozadí. Změnit to teď může nový film Jiskrovka Markéty Mráčkové a Barbory Šimonové z kulturního družstva cosa.cz.

Po pražském promítání filmu 4. října 2025 v Edison Filmhubu proběhne debata s režisérkami i s Helenou Jiskrovou.

Foto: Jiskrovka (režie Barbora Šimonová, Markéta Mráčková, 2024)

Vtáčnik (režie Eva Křižková, 2024)

Vtáčnik je lokalita na severu Bratislavy v městské části Nové Mesto. Donedávna tu stálo jen pár domků, místo mělo přírodní charakter a domov tu nacházely různé druhy ptáků. Dnes se ale všechno mění – Bratislava se, podobně jako jiné metropole ve střední a východní Evropě, rozrůstá. Na Vtáčniku vznikají nové developerské projekty a příroda ustupuje stavebním jeřábům.

Režisérka filmu Eva Křižková v této čtvrti vyrostla a proměnu místa prožívá osobně. Natočit o tom film je pro ni způsob, jak se se situací vyrovnat.

Eva Křižková se osobně zúčastní projekcí v Praze (Edison Filmhub, 2. října 2025) i v Brně (Scalka, 1. října 2025).

Ženy Bauhausu (Susanne Radelhof, 2019)

Bauhaus je bezpochyby nejznámější škola designu a architektury meziválečné éry. Do dějin se zapsala společně s ikonickými jmény – Waltera Gropia, Miese van der Rohe či Marcela Breuera zná každý zájemce o architekturu a design. Ale co třeba Gunta Stölzl, Anni Albers nebo Marianne Brandt? Na ocenění žen se dlouho zapomínalo.

A přitom právě jejich přítomnost byla pro Bauhaus klíčová. Gunta Stölzl dlouhá léta vedla textilní ateliér, který po ní poté přebrala Anni Albers. Marianne Brandt se zase dokázala prosadit i v kovoobráběcí dílně – tedy v prostředí, které bylo tehdy téměř výhradně mužské. A co se studujících týče, mezi nimi tvořily ženy dokonce jednu třetinu, tedy nezanedbatelnou část. Dokument Ženy Bauhausu (z německého originálu Bauhausfrauen)  jim vrací hlas a připomíná, že slavná škola nestála jen na kultu mužských osobností.

Film Ženy Bauhausu bude jedním z nejpromítanějších snímků letošního ročníku festivalu, podívejte se do programu, zda se nehraje také ve vašem městě.

Režisérka Susanne Radelhof film osobně uvede v pražském Kině Světozor 1. října 2025.

Detailní program festivalu Film a architektura 2025 je k dispozici na jeho webových stránkách.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři