Shigeru Ban: globální architekt
4. května 2009 | Annamaria Bohuniczky
Shigeru Ban je globálním architektem – myslí, cestuje a pracuje bez hranic. Má jedinečnou schopnost spojit dění ve světe se svým osobním přesvědčením. 3
Shigeru Ban vyjadřuje celým svým životním dílem určitý postoj, který je mezi architekty poměrně nový, nechce veřejnost ohromovat nekonečnou životností ušlechtilých materiálů, jeho stavby nejsou určeny k tomu, aby vyzařovaly všemocnost ekonomického potenciálu.4
zdroj foto: Keio University, Faculty of Environmental Information
shigeru ban | japan
seminární práce
sat 1 | soudobá architektonická tvorba
FA ČVUT v Praze
Annamaria Bohuniczky | šk.rok 2006/2007
odborný garant předmětu | Ing. arch. Petr Vorlík PhD.
Úvod
Shigeru Ban se narodil v japonském Tokiu v roce 1957, a je mezinárodně uznávaným japonským architektem proslulým především pro svůj pokrokový přístup k netradičním materiálům jakým jsou zejména papírové tubusy s recyklovaného kartónu, vytvářejíc domy a nouzová obydlí pro oběti přírodných katastrof.
Studoval na Institutu Architektury v Jižní Kalifornii a později na Cooper Union’s School of Architecture, kde pracoval u Johna Hejduka získaje diplom v roce 1984. U Heyduka, který byl členem skupiny New York Five, se Ban naučil nejen základní principy architektury, ale rovněž se začal zajímat o “poetiku architektury” vytváření třírozměrné poezie. Hejduk, nejexperimentálnější z členů, měl zásadný vliv na Bana, kterého v práci nadálé přetrvává zkoumání základních geometrických prvků. Hledání tvarů pomocí základních stavebních materiálů ho nakonec dovedlo k jedinečným konstrukčním řešením.6
"Nemyslím si, že jsem převratný architekt... Používám pouze stávající technologii a materiály odlišným spůsobem...1 Kdykoliv vynaleznu nový materiál, vznikne nová architektura..."2
Koncept
Ačkoliv se stal ikonou pro zastánce “zelené” a “ekologické” architektury, původní záměr jeho prací je poněkud odlišný. Je to spíše ideologie proti plýtvání. Je to o invenci, zvědavosti, objevování, řešení problému se smyslem pro humor. Všechny jeho práce jsou prostoupený citem pro japonské architektonické dějiny, které promítl do soudobého způsobu vnímání exitujících přírodních materiálů, přeměňujíc všední materiály ve honosné konstrukční prvky. 7
Pro Bana se jedním z nejdůležitějších principů stala myšlenka “neviditelných konstrukcí” kde není kladen důraz na konstrukci - stává se součástí dizajnu. Jeho práce nekončí ani nezačíná v pouhém aplikování nejnovějších materiálů a technologií, daleko důležitější se pro něho stává vyjádření konceptu návrhu pomoci konstrukce a materiálu. 8
Shigeru Ban zdůrazňuje, jak se role architekta změnila v posledních 3 stoletích. Vyjádřil své pochyby o přínosu architektů společnosti v uplynulých staletích, kde byli zaměstnáváni zejména pro to, aby stavěli pomníky pro privilegované členy společnosti, včetně náboženských skupin, vlády a soukromých sdružení. A zatímco tohle tvrzení platí víceméně dodnes, od začátku 19.ho století plynule roste poptávka pro „sociálné bydlení“.
A to byl okamžik, kdy architekti začali pracovat pro širokou veřejnost, a téma sociálně odpovědné architektury bylo živě probíráno ve všech moderních avantgardních hnutích. Dnes, podle Bana, společenská odpovědnost architekta je svázaná s rozšířením celosvětových přírodních a lidmi způsobených katastrof. 9
Tvorba
Pro rozčleňení jeho tvorby si dovoluji použít obdobnou strukturu, jakou spisovatelka Matily McQuaid ve své knize. Z části pro to, že bych sama lepší nevymyslela, hlavním důvodem je ale fakt, že ji navrhl sám architekt.
Jak sama spisovatelka zjišťuje – prvotné, elegantní rozčlenění nereflektuje přesně přístup architekta – i po několika desítkách rozhovoru Ban ukazoval své práce a vysvětloval postup navrhování který byl pokaždé stejný. Materiál nikdy nebyl primárním – stal se pouze řešením daného konstrukčního problému. Jak sám říká “ Whenever I invent a new material, a new architecture comes out of it“ 10(Kdykoliv použiji nový materiál, vznikne z toho nová architektura) Dalo by se říct : najdi problém a já najdu materiál, který ho vyřeší.
Prví část papír – architektura s papíru, představuje Bana, jako aktivního účastníka problémů způsobených humanitárními a přírodními katastrofami.
V části dřevo je hlavní ideologie také životní prostředí. Ban ve svých projektech využívá jenom ty dřevěné materiály, které jsou ze zbytkového dřeva, využívajíc rychle rostoucí stromy a nežádané dříví. Engineered wood products – což je poněkud honosný název pro překližku – tedy ODB,LSL a LVL desky po prvé použil v roce 1991.
Bambus je materiálem reprezentující tradice. Slouží také jako téma pro form finding.
Prefabrikace Bana v malém měřítku se stává způsobem, jak spojit konstrukční prvek s prvkem interiéru.
Poslední část tvorby se jmenuje kůže – tak jak hlavní charakteristika kůže je přizpůsobování se, tak i domy se přizpůsobují – účelu a místu, počasí i náladě majitele. Dům se stává naši další kůží.
