405 kubíků českého dřeva. Nová Lesovna v areálu ČZU je živou učebnicí dřevostaveb
Nosníky dlouhé přes 15 metrů, konstrukce sestavená za pouhých 19 dní a desítky senzorů sledujících, jak dřevo skutečně pracuje. Nová Lesovna od Mjölk architekti není jen další budovou v kampusu ČZU. Sama se má stát učební pomůckou a svou konstrukci proto téměř vůbec neskrývá.
Sára Kročková, 10. 11. 2026 / Advertorial
Nová Lesovna Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze je na první pohled především elegantním dřevěným domem zasazeným mezi vzrostlé stromy suchdolského kampusu. Za jeho lehce působící architekturou se ale skrývá poměrně náročná konstrukce – a právě ta je jedním z hlavních témat celé stavby.
Strop obou podlaží pokrývá hluboký dřevěný rošt. Není tu jen na efekt. Právě jeho konstrukce umožnila architektům z ateliéru Mjölk uvolnit všechna čtyři nároží od podpor a vytvořit pod vykonzolovanými částmi domu kryté venkovní prostory. Dřevo, které jinde bývá ukryté za podhledy a obklady, je tu zároveň konstrukcí, výrazným prvkem interiéru i názornou ukázkou toho, jak lze z tohoto materiálu stavět ve větším měřítku.
Učebna, na které se dá učit
Takové zadání není na Fakultě lesnické a dřevařské úplně náhodné. Studenti se tu zabývají celým životním cyklem dřeva – od hospodaření v lese až po jeho zpracování a využití ve stavbách. Nová budova měla proto od začátku plnit dvojí úlohu. Nabídnout chybějící prostor pro výuku a studentský život a současně ukázat samotnou dřevostavbu bez zbytečného maskování.
Dispozice je proto poměrně jednoduchá. V dolním podlaží se nachází učebna, nahoře velký multifunkční prostor pro přednášky, workshopy, koncerty nebo studentské spolky. Otevřené schodiště pokračuje až na pobytovou zelenou střechu.
Za čistým architektonickým řešením se skrývá důmyslná konstrukce. Jednou z hlavních výzev byla zmíněná volná nároží. Aby mohl dům v rozích stát bez sloupů, navrhli projektanti kombinaci CLT panelů a lepených lamelových BSH nosníků. Svislou stabilitu zajišťují masivní CLT stěny, zatímco stropy tvoří soustava vzájemně propojených dřevěných žeber.
Nosník vysoký téměř jako člověk
Části domu, pod nimiž už žádný sloup není, pomáhají vynášet masivní nosníky. Největší BSH nosníky mají průřez 240 × 1 400 milimetrů, jsou dlouhé 15,5 metru a jeden váží zhruba 2,2 tuny. Největší CLT panel použitý na stavbě vážil přibližně 2,8 tuny.
V Lesovně zůstává značná část dřeva pohledová. Každý nepřesný řez, dodatečně upravovaný otvor nebo špatně sesazený spoj by se tak stal součástí výsledného interiéru.
Za konstrukčním a statickým návrhem i realizací nosné dřevěné části stojí společnost DMC Group. Jednotlivé prvky se připravovaly předem podle digitálních modelů: CLT panely se obráběly pomocí CNC a BSH nosníky přijížděly na stavbu s připravenými otvory, zářezy a místy pro skryté konektory.
Devatenáct dní na nosnou konstrukci
Objem přípravy před montáží se později osvědčil na rychlosti výstavby. Celá nosná dřevěná konstrukce byla na místě sestavena za pouhých 19 dní. U takto velkých prvků přitom nejde pouze o honbu za rychlostí. Čím méně úprav je nutné provádět přímo na staveništi, tím menší je prostor pro improvizaci a zároveň kratší doba, po kterou zůstává nezakrytá dřevěná konstrukce vystavená počasí.
Jeden neobvyklý detail se nachází ještě níž než masivní stropní nosníky. V místě styku dřevěné konstrukce s betonovým základem byly použity hliníkové zakládací prahy. Ty vytvářejí přesnou rovinu pro osazení CLT stěn a současně oddělují dřevo od železobetonu. Detail, kterého si návštěvník hotové Lesovny pravděpodobně vůbec nevšimne, tak pomáhal určit přesnost celé následující montáže.
Dům pod dohledem
Lesovna však nemá ukazovat pouze to, jak se dřevostavba navrhuje a skládá. Studentům má také prozradit, co se s ní děje potom. V konstrukci je rozmístěno 52 senzorů, které mají dlouhodobě zaznamenávat například teplotu, vlhkost, vibrace a deformace. Z běžných provozních změn, které u většiny staveb zůstávají bez povšimnutí, se tu stanou data pro výuku a výzkum.
Podobně otevřeně se zachází s technologiemi domu. Část rozvodů zůstává viditelná a technické zázemí lze sledovat přes prosklenou stěnu. Do polí mezi stropními nosníky jsou vloženy také panely pro vytápění a chlazení, které využívají dvojici geotermálních vrtů hlubokých 150 metrů. Konstrukční rastr tedy není jen estetickým a nosným prvkem, ale zároveň prostorem, do něhož se integruje technické zařízení budovy.
Více k tématu
Celkem je v nosné konstrukci použito 405 m³ českého dřeva. Stejné množství dřeva v tuzemských lesích přiroste za méně než půl hodiny. Na realizaci se navíc podílela neobvykle široká skupina lesnických a dřevozpracujících podniků, vlastníků lesů a dalších firem. Fakulta totiž zvolila netypický způsob výstavby: namísto jednoho generálního dodavatele jednotlivé části stavby zadávala samostatně a sama zastávala roli investora i stavitele. Celkové náklady dosáhly přibližně padesáti milionů korun.
- Ateliér: Mjölk architekti
- Autoři: Jan Mach, Tobiáš Hrabec, František Fiedler, Jan Vondrák
- Země: Česká republika
- Adresa: Praha-Suchdol, areál České zemědělské univerzity v Praze
- Investor: Česká zemědělská univerzita v Praze – Fakulta lesnická a dřevařská
- Projektant: Mjölking s.r.o.
- Konstrukční a statický návrh: DMC Group / Kontrakting, A2 Timber
- Výroba a montáž dřevěné konstrukce: DMC Group
- Fotograf: BoysPlayNice
- Projekt: 2025
- Realizace: 2026
- Užitná plocha: 581 m²
- Zastavěná plocha: 190 m²
- Cena stavby: 49,38 mil. Kč
- Nosná konstrukce: hybridní dřevěná konstrukce z CLT panelů a BSH nosníků
- Střecha: pobytová intenzivní zelená střecha
- Vytápění / chlazení: stropní sálavé panely napojené na geotermální vrty
