Barokní kostel v Markvarticích vstal z mrtvých

Pátek, 5. Květen 2017 - 6:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Před více než 25 lety byl odsouzen k demolici. Dnes je právem chloubou severočeské obce Markvartice. Již téměř 10 let pozvolna probíhá postupná rekonstrukce kostela pod taktovkou Jaroslava Antoše. V současnosti probíhají dokončovací práce a kostel brzy začne sloužit svému účelu.

Pohled jižní v současné době dokončování rekonstrukce kostela, duben 2017 - foto © Jaroslav Antoš
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Jaroslav Antoš
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Markvartice
Datum projektu 2010
Datum realizace 2017
Zastavěná plocha 535.00m2
Plocha pozemku 2 122.00m2

Z kostela zříceninou

Kostel sv. Martina z Tours byl vystaven v období vrcholného baroka v Čechách mezi lety 1701-1703. Koncem 80. let min. století se stav kostela dostal do stavu zříceniny, která měla být na základě vydaného demoličního výměru v roce 1989 odstraněna. Tehdy z kostela zůstaly obvodové zdi lodi a věž s bání, jejíž krov byl v havarijním stavu. Po pádu tehdejšího režimu v listopadu 1989 byla zahájena rekonstrukce kostela, která je v současné době dokončována.

S citem k původní podobě

Rekonstrukce kostela byla navržena tak, aby maximálně respektovala původní konstrukční a materiálové řešení z doby výstavby. Nové zaklenutí kostela plně vychází z původního výškového řešení stavby tak, aby nové klenby a krov konstrukčně navazovaly na původní úroveň korunní římsy a výškové a objemové řešení dochované hmoty věže kostela. Nově navržené zaklenutí lodě kostela se vrací k původnímu architektonickému záměru opticky prodloužit prostor lodi kostela. S tím souvisí nový vstupní portál, který vznikl na místě západní zazdívky obvodové stěny.

Materiálové a barevné řešení

Snahou autora rekonstrukce bylo, aby se v co největší možné míře použily obdobné materiály, které byly na kostele použity v době jeho výstavby. Výjimku tvoří klenba kostela, která byla provedena jako železobetonová z důvodu omezené mechanické odolnosti obvodových stěn. Krov byl navržen jako tradiční barokní ležatá stolice s podélným zavětrováním pomocí ondřejových křížů ve střešní rovině krovu. Jako střešní krytina byla použita přírodní břidlice. Původní barevné řešení se nepodařilo zjistit ani v minimálních fragmentech vzhledem k masivnímu poškození stavby, která byla ve stavu ruiny. Návrh barevného řešení byl proveden v odstínu světlého okru v základních plochách fasády, tmavšího okru na vystupujících pilastrech a korunních římsách a světlé šedé na lizénových rámcích fasády.

Precizní kopie historických prvků v moderním projekčním prostředí

Projekt rekonstrukce kostela vznikal v programu Allplan. Autor využil jeho prostředí především pro tvorbu technických výkresů detailů, které byly do tisku exportovány v měřítku 1:1 tak, aby mohly sloužit jako šablony na výrobu zejména klempířských konstrukcí, ale i na zhotovení tesařských ramenátů báně sanktusníku.

Některé návrhy detailů se investorovi a pracovníkům památkové péče předkládaly v několika variantách ve 2D zobrazení. Stejně tak dokumentace pro stavební povolení a prováděcí dokumentace byly provedeny ve 2D modelu.

Projektant Jaroslav Antoš ocenil zejména práci s vlastní knihovnou detailů historických staveb, kterou vytvářel v předchozích 20 letech své práce na těchto stavbách v regionu. Rekonstrukce chybějících částí stavby tím byla velmi usnadněna. Vzhledem k tomu, že vlastní elektronická knihovna symbolů je založena na detailním zaměření jednotlivých konstrukcí staveb, které se nacházejí v regionu, je jejich použití při rekonstrukci i velmi poškozeného objektu zcela přirozené a výsledná realizace působí zcela autenticky.

Pomalu, ale jistě k cíli

V současné době se celková rekonstrukce kostela dokončuje. Základem pro úspěch výsledné podoby díla byla kvalitní práce místních řemeslníků. Stavba bude po dokončení sloužit jak svému původnímu účelu, tak pro potřeby obce. Uvažuje se pořádání koncertů či oslav významných výročí obce nebo i jednotlivých občanů.