Historie v betonové jeskyni

Pondělí, 28. Listopad 2016 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

V nádherné scenerii, korunované vrchem Děvín nad obcí Pavlov, vystupují ze země na pozadí vápencových skal bílé betonové věže. Větší část objektu, který je součástí velmi významného a chráněného archeologického naleziště, je ukryta pod terénem. V působivém podzemním prostoru je kombinací klasické formy a audiovizuálních metod prezentován život pradávných obyvatel tohoto území, kteří zde po sobě zanechali mnoho cenných stop.

KVETARCH, Archeopark Pavlov – foto © Gabriel Dvořák
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Radko Květ, Pavel Pijáček
Ateliér KVETARCH
Spolupracovníci Radek Sládeček, Lucie Surá
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Pavlov
Ulice, číslo 23. dubna 264
PSČ 691 29
Suma 100 000 000.00
Měna CZK
Datum projektu 2015
Datum realizace 2016
Zastavěná plocha 1 134.00m2
Plocha pozemku 17 899.00m2
Poznámka

Foto © Gabriel Dvořák

Komplex sídlišť z období paleolitu – doby lovců mamutů – poskytl za dlouhá desetiletí výzkumů obrovské množství kamenných, kostěných nástrojů, uměleckých předmětů, ale i kosterních ostatků člověka současného typu, díky kterým tak patří Pavlov a Dolní Věstonice mezi přední archeologické lokality v celosvětovém měřítku. Přestože jsou památky minulosti kulturním statkem s mimořádnou univerzální hodnotou, jsou zároveň symbolickou součástí místní kultury, něčím co zásadně utváří vztah obyvatelstva k regionu, na co lze být pyšný a skrze ni lze budovat vztah ke své zemi.

Stavba a expozice kombinuje na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci a zpřístupňuje široké veřejnosti to nejdůležitější, co vědecké výzkumy přinesly. Prezentována tak je nejen historie výzkumů v podobě dobových fotografií a dokumentů, ale především samotný materiální a duchovní svět tehdejších lidí. Pozornost je zaměřena na témata jako lov, každodenní život lovců, umění, rituály, pohřbívání a další.

Urbanistické a architektonické řešení

Projekt řeší urbanisticko-architektonickou strukturu archeoparku včetně technické, dopravní infrastruktury a vegetačních úprav. Z hlediska širších urbanistických vztahů má archeopark významnou polohu. Nachází se na rozhraní extravilánu obce a volné krajiny a je zároveň součástí působivé scenérie Pálavských vrchů. Celý objekt je umístěn pod terén, ze země vstupují pouze části bílých betonových věží.

Architektonické řešení vychází z daností lokality a bylo určeno třemi zásadními hledisky:

  1. Staveniště je součástí území národní kulturní památky a výstavba objektu, kromě expozice „in situ“, byla povolena pouze na ploše již archeologicky zkoumané.

  2. Vycházeli jsme z předpokladu, že se archeologické nálezy nacházejí 4-5 m pod stávajícím terénem.

  3. Stavba se nachází v chráněné krajinné oblasti.

Z těchto hledisek vzešel koncept podzemní stavby a volné parafráze „vápencových skal vybíhajících ze zeleně luk a vinohradů“.

Hlavní výstavní prostor, administrativní, technické a sociální zázemí je ukryto ve svahu. Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup a výhledy na Děvičky a jezero. V rovině motivů je stavba spojena s plasticky tvarovanými jeskynními prostory. Pokud se jedná o materiály, používáme soudobé vyjadřovací prostředky: monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Vstupní předprostor vymezený gabionovými zdmi tvoří vstupní zónu do archeoparku. Prostor je multifunkční, nabízí možnost provozovat přírodní divadlo a další aktivity.

Krajinářské řešení plenéru podpoří prostorové a funkční řešení areálu a zároveň citlivě doplní scenérii pod kopcem Děvínem.