Městské jezero - Nová tvář pro Zítkovy sady

Úterý, 8. Září 2015 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Dvojici mladých architektů jednoho dne při večerní procházce Prahou napadla v rámci diskuze jistá jednoduchá koncepce pro úpravu Zítkových sadů. Podívejte se tedy na výsledek.

Městské jezero, Anna Marie Černá & Jiří Kugl - foto © archiv autorů
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Anna Marie Černá, Jiří Kugl
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha 2 - Nové Město
Ulice, číslo Zítkovy sady
PSČ 120 00

Trochu ubereme, hodně přidáme…

Hlavním cílem nového konceptu je přinést obyvatelům a návštěvníkům Prahy „nový“ prostor s vlastní unikátní tváří pro trávení volného času. Návrh je založen na principu minimální investice do jeho vybudování s maximálním efektem pro obohacení veřejného života.

Zítkovy sady dnes

Zítkovy sady se nacházejí na území Prahy 2 u dopravního uzlu na Palackého náměstí.
Kolem parku je ze tří stran na násep umístěno Palackého náměstí, Rašínovo nábřeží a ulice Dřevná. Poslední stranu tvoří osa náměstí Pod Emauzy zakončená samotným kostelem. Náměstí je díky své poloze odříznuto od ruchu dopravních komunikací, nevýhodou je však jeho oddělení od Vltavy a prostoru náplavky Rašínovým nábřežím.
Samotný prostor sadů je tvořen pravidelnými obdélníky cest obklopených záhony a živými ploty. Většinu jeho plochy zabírá travnatá snížená část, která by v jiných evropských zemích sloužila jako příležitostné fotbalové hřiště, místo pro grilovaní nebo piknik. V českém prostředí se bohužel jedná v zásadě o mrtvou plochu a je-li využívána, tak převážně našimi čtyřnohými miláčky.

Zítkovy sady v budoucnu

Stromy i veškeré současné úpravy jsou ponechány na stávajícím místě. Snížená ústřední travnatá část je zpracována jako mělká nádrž a stává se z ní velká vodní plocha, zrcadlo Emauz. V letních měsících je využívaná jako mělké brouzdaliště, pro projížďky na loďkách a v průběhu zimních měsíců z ní vznikne velké veřejné kluziště. Prostor je tak celoročně využíván veřejností pro tradičně oblíbené činnosti, ať už se jedná o polehávání u vody, osvěžující máchání si nohou, turnaje ve střelbě vodními pistolemi, bruslení, hokej a podobně. Plocha zůstává, jen program činností se mění.
Po svém dokončení se nově vzniklý prostor začlení do rozmanité struktury pražských veřejných ploch a obohatí ji. Díky své jedinečnosti a jisté prosté ikoničnosti může sloužit jako stimul pro vznik nových společenských akcí a festivalů (barokní divadlo, světelná a taneční vystoupení využívající případně i vodu, krasobruslařská show, umělecké instalace).

Krátce z historie aneb voda tu má své místo

První osídlení v prostoru Zítkových sadů je písemně doložené na konci 12. století. Jednalo se o osadu Podskalí rozkládající se mezi ústím Botiče a prostorem Novoměstských mlýnů. Obyvatelstvo se zde živilo převážně díky plavbě dřeva a jeho prodeji.
Osada byla v roce 1348 včleněna pod opevnění Nového Města budovaného Karlem IV. V roce 1420 byla u příležitosti bitvy pod Vyšehradem, kde husité po bitvě Na Vítkově podruhé v Praze porazili Zikmundova vojska, vypálena.
Znovuobnovená osada po té fungovala bez zásadních dramatických událostí až do 19. století, kdy společenské a kulturní změny postihly i tuto část pražského nábřeží. Nejprve bylo zpevněno nábřeží od Novoměstských mlýnů k dnešnímu Palackému náměstí, posléze přibyl i Palackého most (1878) s koněspřežnou tramvají (1883). Definitivně osud původní zástavby zpečetila povodeň z roku 1890, po níž bylo rozhodnuto o vybudování vysoké nábřežní zdi, která by pražskou část ochránila. Původní historická zástavba byla odříznuta od hladiny Vltavy a posléze zbořena a rozparcelována pro budoucí činžovní domy. Původní výšku nábřeží si dnes můžeme připomenout už jen u budovy gotické celnice, která byla zachována jako kulturní památka.