Prezentace v praxi

Středa, 23. Říjen 2002 - 18:58
| Napsal:

Všechny cesty nevedou do DTP studia, ale mohly by. Práce architekta v současné době znamená pro většinu z nás využití počítačové techniky a možností různých programových produktů a ačkoliv si každý z architektů v průběhu své praxe osvojí různé programové vybavení a jisté pracovní postupy, snažíme se, aby výsledek naší práce byl srovnatelný a konkurence schopný s výtvory našich kolegů. To, že dobrý nápad se může odprezentovat i na ubrousku od svačiny již dnes do určité míry neplatí. Jisté je jedno, náš projekt by měl přesvědčit svojí kvalitou ideovou, avšak neměli bychom zapomínat ani na prezentační část projektu. V následujících kapitolách je stručně popsána problematika přípravy podkladů pro prezentaci a některé principy, které jsou v rámci předtiskové přípravy a prezentace obecně zavedenou nepsanou normou. Tyto nepsané principy jsou jazykem, který usnadňuje komunikaci mezi autorem prezentace projektu a grafickým studiem. Pokusme se tyto principy si osvojit a zpříjemnit si tak cestu za zviditelňováním se...

Svět se netočí kolem CADu, ani ten počítačový.
Architekt praktikující na počítači, je po většinu práce v zajetí CADu. S dokončením studie, či projektu však často nastává potřeba prezentace jeho myšlenek jinou cestou, než tisk na vlastní tiskárně či plotru. Zvláště u architektonických soutěží je možná škoda, že se nedaří celou soutěž zdokumentovat v tištěné formě - katalogu. Zpracování takového sborníku není zase tak časově náročné, i když času mezi odevzdáním soutěžních návrhů a výstavou není mnoho. Ale kdo z autorů by si z vernisáže výstavy architektonické soutěže nechtěl odnést sborník? Málo kdo z nás.
Právě proto, že času není mnoho, lze určitou úsporu vidět právě v dodržování obecných pravidel při práci s dokumenty, ať rastrovými či vektorovými.

DTP (Desktop Publishing)
Pro předtiskové zpracování dokumentů se používají tzv. DTP programy, které umožňují kombinovat vektorovou a rastrovou grafiku. Je však mylné se domnívat, že vektorový soubor vytvořený v jakémkoliv CAD programu a vyexportovaný např. do formátu DXF, který většina DTP programů podporuje, problém importu vyřeší. Musíme si uvědomit, že při tisku z CAD programu tisk většinou nastavujeme pro konkrétní výkres a tiskárnu. Atributy při nastavení tisku, jako jsou barvy, typy čar a zejména tlouštky čar se při importu DXF formátu do DTP programu naimportují ne zcela 100%, naiportují-li se vůbec.
Výsledek architektovy práce vzniká ve více programech. Texty v textovém procesoru (Word, Works, Notepad, Text 602,…), výkresová dokumentace v CAD programech, vizualizace jsou ve výsledku rastrové obrázky, upravované v bitmapových editorech. Všechny tyto vstupní informace je potřeba právě při prezentaci projektu graficky sladit a uspořádat do navržené grafické podoby.

TEXT
Zpracování textu na počítači je běžnou součástí naši vzdělanosti. Avšak při přípravě textu pro DTP sazbu je potřeba si uvědomit, že grafická úprava názvů odstavců, vsazování obrázků a jiných grafických značek není pro zpracování celkové koncepce např. sborníku žádoucí. Sebelépe graficky obohacený text ve Wordu musí zákonitě podlehnout grafické koncepci celku. Proto je přínosnější dodávat takovýto text jako prostý text ve formátu TXT, nebo RTF. Důležité je někdy také, zvláště pro usnadnění redakční práce, vyžadovat velikost textové zprávy, ne co se týče počtu stran, ale požadovat počet znaků s mezerami, či bez mezer, který má daná zpráva obsahovat. Zamezí se tím také nechtěnému redakčnímu zkrácení zprávy, kdy může být nedopatřením vypuštěna pro autora důležitější partie textu.

CAD
Jak bylo již řečeno CAD programy se svými formáty souborů nejsou přiliš ideální pro zpracování v DTP programech. Některé CAD programy umožňují tzv. tisk souboru do rastrového obrázku (AutoCAD 2000, 2002). V těchto případech tiskneme výkres stejně jako na standartní tiskárnu (definování tlouštek čar, barev a typů čar,atd…). S tím rozdílem, že ovladač tiskárny nepošle tiskový soubor na tiskárnu, ale vytvoří rastrový obrázek např. ve formátu TIF. Zkušenosti s tímto postupem jsou takové, že je výhodnější vytisknou obrázek ve větší velikosti než požadujeme a takto vytvořený soubor zmenšit v bitmapovém editoru na požadovanou velikost. Převážně čárový obrázek tak dosáhne příznivějších přechodů mezi čarami a pozadím. Příznivého zjemnění dosáhneme zvláště pomocí fukce antialiasing.
Některé starší CAD programy tuto volbu tisku do souboru neumožňují a tak je asi nejbizarnějším řešením vytisknout výkres do formátu A4 a pokud vlastníme scanner, vytištěný soubor vyskenovat do rastrového formátu. Toto řešení lze s úspěchem použít i u návrhů ručně pojednávaných. Větší výkresy zmenšit a následně zdigitalizovat za pomoci scanneru.

RASTR
Rastrový obrázek, rastr, někdy nazývaný též bitmapa je v kombinaci s vektorovým textem nejvhodnějším formátem pro přípravu podkladů pro DTP programy. Při přípravě prezentace je potřeba si především uvědomit, jakou formou bude projekt prezentován. Od tohoto faktu se odvíjejí požadavky na kvalitu [1] a nároky na zpracování vstupních podkladů. Převedeno do praxe, největší nároky na kvalitu budou vyžadovat podklady pro zpracování velkoplošných reklamních panelů, menší nároky budou u tištěného katalogu a nízké nároky na kvalitu budou pro prezentaci internetovou. V zásadě však platí, pokud máme podklady připraveny pro nejnáročnější prezentaci, není pro nás problém převodem získat podklady s menší náročností na kvalitu. Opačný postup pro získání podkladů nelze doporučit, vzhledem ke ztrátě kvality takto vygenerovaných podkladů, jak je vidět na příkladu.




V těchto několika málo odstavcích jsem se pokusil stručně nastínit problematiku přípravy podkladů pro profesionální prezentaci výsledků práce architekta. Cílem nebylo vyčerpavajícím způsobem postihnout dannou problematiku exportu a importu dat mezi jednotlivými programy. Šlo však spíše o rekapitulaci myšlenek a získaných zkušeností při každodenní práci s počítačem. Je samozřejmé, že věci zde řečené mohou být pro většinu z Vás pouhým opakováním rutinních postupů. Pokud jste zde však nalezli některé užitečné informace, jsem rád, že nebyla tato rekapitulace úplně bezvýznamná.

Slovníček pojmů:
[1] kvalita vstupního podkladu v tomto případě znamená dostatečnou kvalitu podkladu – rastru, která je charakterizována jeho velikostí (rastrového obrázku) udávanou v jednotkách zvaných - pixel [3] (obrazový bod).
[2] rastr (rastrový obrázek, bitmapa) je tvořen pixely (obrazovými body), čím je bodů více, tím je obrázek kvalitnější. Rastrový obrázek, chcete-li “rastr” je možno uložit jako soubor v různých souborových formátech, jako je TIF, BMP, PCX, JPG, GIF připadně jiných. Pro nás, jako uživatele se nic nemění. Všechny tyto formáty souborů podporuje většina bitmapových editorů. Mezi formáty souborů jsou dva typy, které je dobré zmínit. V oblasti internetové komunikace je oblíbený formát JPG, který při vhodné volbě komprese souboru dokáže značně zmenšit velikost (měřeno v Mb) originálního souboru. Formát TIF je pak výhodnější pro přenos dat na CD-ROM médiu do předtiskové přípravy (DTP studia).
[3] pixel (obrazový bod) je tvůrčí prvek rastrového obrázku, čím více pixelů na šířku i výšku rastrový obrázek obsahuje, tím je obrázek kvalitnější.
[4] DPI (dot per inch) tato charakteristika se také spolupodílí na kvalitě obrázku. Zvláště je důležitá při zpracování tištěného katalogu. Určuje kolik bodů bude použito na palec. Limitující je výstupní zařízení, tiskárna, jejíž kvalita je dána právě kvalitou tisku, udávanou v DPI jednotce. DPI a velikost obrázku v pixelech má vliv na skutečnou (tištěnou) velikost fyzického obrázku. Čím větší bude DPI, tím více bodů se vejde na palec a tudíž bude tištěný obrázek fyzicky menší. Proto je potřeba pro přípravu podkladů pro DTP sazbu vycházet z faktu, že pro běžné zpracování podkladů pro tisk v kvalitě 300 DPI ve velikosti A4 (297x210mm) by měl mít rastrový obrázek velikost v pixelech 3508 x 2480 pixelů. Závislost hustoty DPI na skutečně tištěné velikosti obrázku můžete porovnat v následující tabulce.




Klíčová slova: