Kulturní centrum v Brně

Pondělí, 11. Leden 2010 - 1:15
| Napsal:
Východiskem projektu kulturního centra na výstavišti v Brně je náhled na proces tvorby prostorových struktur jako na komplexní přírodní systém, který je řízen a samoorganizován soustavou pravidel vycházejících z přirozených vlastností hmoty a vlivu okolí. Člověk je integrální součástí tohoto systému a horizonty jeho poznání jsou tudíž velmi omezené. Při své činností odkrývá zákonistosti přírody a využívá je ve svůj prospěch.

Díky vědě je nám stále jasnější, že svět funguje na mnoha velikostních měřítcích , že „náš“ svět je definován tím uvnitř i tím co je nad námi a stejně tak naše měřitko definuje jiná měřítka. Ve své diplomové práci jsem se pokusila poukázat na některé výsledky výzkumů přírodní i umělé samoorganizace a nastiňuji možnost, jakým způsobem se inspirovat při tvorbě konceptů „rostoucích“ budov. 

V čase rostoucí struktura musí být tvořena základní stavební jednotkou - prostorovou buňkou. Aby mohl růst pokračovat ve všech směrech a zároveň byla růstem tvořena homogenní struktura, základní buňka by měla být „prostor vyplňující“.
 
Takový je i rhombický dodekahedron, který se stal předmětem mého výzkumu a následně i základním stavebním kamenem mé budovy ve všech měřítkách.
 
Soustava rostlých dodekahedronů vytváří prostorovou pěnu, jejímž základem je pravidelný modul 6,5 metru, pravidelnost je však narušována vnitřními a okolními vlivy, kterým se geometrie budovy přizpůsobuje.
 
Pěnová struktura, formující nosnou část konstrukčních elementů je pěnou stejné geometrie a podobnou flexibilitou v milimetrových velikostech (v přírodě se podobný princip uplatňuje např ve struktuře kostí). Její buňky jsou vyplněné PCM, příp. akusticky izolujícím materiálem.
 
V nanoměřítku je hmota tvořící konstrukční elementy opět tvořena dodekahedrony. Možný je i plynulý přechod z jednoho měřítka do druhého. Jako výhodné se jeví různá měřítka skládat do fraktálních prostorových mříží, výsledkem je vysoce pevný a přitom lehký materiál. Jednotlivé prvky mohou být tištěné a stavebnicově sestavované prostřednictvím trnů a lepených spojů, nebo mohou být tisknuty roboty přímo na místě. Transport médií v budově je analogicky jako u rostlin zajišťován prostřednictvím svazků instalací procházejících strukturou jednotlivých konstrukčních prvků.
 
Možností je také materiál s dynamickými vlastnostmi, který by mohl samoorganizací měnit svou prostorovou konfiguraci například pomocí principu buněčného automatu. Tento materiál by mohl flexibilně mnoha vlastnostmi reagovat na vnější okolí a tvořit tak zcela tekuté dispozice a zařízení interiéru. V současné době je podobná hmota vyvíjena pod názvy např. Claytronics či Digital Clay.

 

Pěnová struktura budovy je vytvořena skriptem, který generuje jednotlivé konstrukční elementy na základě předem připravené trojrozměrné sítě krychlí, která může být podle potřeby modifikována a vychází z geometrických vlastností rombického dodekahedronu.

Tento postup byl zvolen z důvodu provázanosti skriptu se skriptem buněčného automatu, použitého při hledání tvaru hmoty hotelu.

  


  Diplomní projekt Kulturní centrum v Brně
  TEREZA MĚŘIČKOVÁ, FA ČVUT Praha

  vedoucí diplomního projektu:  Ing. arch. Miloš Florián PhD.
  školní rok: 2008/2009