Beuronské umění

Středa, 27. Srpen 2014 - 0:00
| Napsal:

Beuronské umění. Pro mnohé tak trochu záhada. Zvláštní umělecký styl, který se objevil v několika evropských zemích v posledních dekádách devatenáctého století a pak se zase postupně vytratil. Jeho stopy však najdeme i na našem území. Dnes máme příležitost seznámit se s ním blíže – a to i díky výstavě, která nyní probíhá v prostorách emauzského kláštera.

Desiderius Lenz - návrh fresky pro klášter sv. Gabriela - foto © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Fotoalbum: 
Desiderius Lenz - návrh fresky pro klášter sv. Gabriela - foto © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Opava - foto © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Opava - foto © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Gabriel - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Gabriel - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Gabriel - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Gabriel - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Gabriel - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Emauzy - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Emauzy - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Emauzy - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes
Desiderius Lenz - foto  © Zdeněk Lukeš, Neviditelný pes

Novou uměleckou školu, která se promítla jak do výtvarného umění, tak i do architektury, založili benediktinští mniši v jihoněmeckém opatství Beuron. Když řád vypudil v roce 1880 Otto von Bismarck, usadili se někteří mniši v emauzském klášteře na pražském Novém Městě. Kostel Panny Marie pak vyzdobili freskami, mozaikami a dalšími dekorativními prvky, z nichž některé přežily i vybombardování cenné gotické stavby na konci druhé světové války a vy si je dnes můžete společně s výstavou prohlédnout. Jednou z nejvýznamnějších památek beuronské umělecké školy nejen u nás, ale v celé Evropě, se však stala jiná stavba – klášter sv. Gabriela s kostelem Zvěstování Panny Marie v Holečkově ulici na pražském Smíchově.

Základy beuronského stylu položil benediktinský mnich Peter Lenz z Hohenzolernu, známý pod řeholním jménem Desiderius Lenz (1832-1928). Dalšími významnými osobnostmi byli malíři Gabriel (Jakob) Wüger a Jan Verkade (P. Willibrord). Inspirací bylo raně křesťanské umění a také odkaz antické kultury, zejména starověkého Egypta. V architektuře pak především románský styl. Byla to tedy kritická reakce na romantismus a manýrismus, který v té době dominoval křesťanskému umění a architektuře. Beuronské obrazy představují většinou strnulé postavy světců, temné barevné tóny v kontrastu s azurově modrou, světle zelenou a zlatou. Výrazný je geometrický dekor i motivy převzaté z egyptských nebo raně křesťanských maleb. Díla – sochařská, malířská i užité umění - vycházela z Lenzových kánonů. Vážný, ale působivý beuronský styl byl blízký i představitelům nastupující secese, proto ani nepřekvapí, že se jeho představitelé architekti Otto Wagner, Josef Maria Olbrich a Jože Plečnik nebo výtvarníci Kolo Moser či Gustav Klimt (u nás pak Alfons Mucha či František Bílek) touto tvorbou benediktinů inspirovali. Plečnik dokonce v roce 1905 uspořádal společnou výstavu představitelů secese a beuronského umění v Olbrichově pavilonu na vídeňském Karlově náměstí. Ostatně i u Plečnikových sakrálních staveb ve Vídni, Praze i Lublani beuronské motivy snadno odhalíte a v jeho domě ve slovinské metropoli najdete i sošku bohyně Isis, která je pro tento styl častým symbolem.

Klášter sv. Gabriela na Smíchově byl postaven za finanční prostředky Gabriely Swéerts-Sporckové na svahu poblíž Kinské zahrady a byl určen pro řádové sestry benediktinky, z nichž některé pracovaly v ateliéru malby, výšivky nebo fotografie (dodnes je tu v severním křídle velké ateliérové okno). Velkoryse koncipovaný areál v neorománském stylu s průčelími z neomítaných žlutých cihel byl vybudován v letech 1888-1891 podle návrhu benediktinských mnichů z Belgie Hildebrandem de Heptinnem a Gislenem Béthunem, na výzdobě se podíleli sám Lenz a také Verkade. Stavbě měla dramatický osud. Již v roce 1919 se řádové sestry – většinou Němky – přestěhovaly do Rakouska, část zařízení si vzaly s sebou a areál prodaly československému státu. Sídlilo pak v něm ředitelství pošt a telegrafů, které nechalo zastřešit rajský dvůr (provedeno to ale bylo poměrně citlivě). Méně šťastné byly pozdější zásahy v komunistické éře, kdy zde byla zřízena centrální evidence poštovních složenek. Kostel však zůstal ušetřen, i když nesloužil svému účelu a byl na dlouhá desetiletí nepřístupný. Nyní se však situace mění: v části kláštera má být poštovní muzeum a je tedy možnost zrestaurovat alespoň to, co se dochovalo – např. odkrýt původní výmalbu kazetových stropů, repasovat okna a samozřejmě odstranit bezcenné dodatečné vestavby. Kostel Zvěstování Panny Marie již nyní prochází postupnou obnovou. Restaurují se fresky, opravují varhany, vrací se dokonce část unikátního zařízení, které velkoryse poskytly sestry benediktinky, které dnes sídlí ve sv. Johannu u štýrského Herbersteinu. Podle původní Lenzovy kovové plastiky patrona kláštera byla restaurátory Karlem a Petrem Holubovými zhotovena přesná kopie, která se vrátí nad vstup do chrámu (dnes ji můžete vidět na výstavě v Emauzích). V kostele se konají pravidelně bohoslužby. S autorkou výstavy v Emauzích paní Monikou Šebovou jsem měl možnost kostel navštívit. Je to skutečně velký zážitek a doufám, že se podaří obnovu dotáhnout do zdárného konce.

A kde se ještě na našem území můžeme setkat s beuronským uměním? Například hned naproti přes Holečkovu ulici stojí kostelík Sacre Coeur, další stavby najdeme v Praze-Řepích (nedávno renovovaný interiér kostela sv. Rodiny), v Českých Budějovicích, Teplicích, Hradci Králové nebo Opavě – neorománský kostel v tamním areálu Mariana jsem obdivoval už jako kluk. Další stavby jsou pak v zahraničí. Nejvýznamnější je Lenzova kaple sv. Maura nedaleko původního beuronského kláštera, další jsou pak rozptýleny po Rakousku, Německu, Itálii, Chorvatsku, ale najdeme je i v Jeruzalémě a dokonce Brazílii nebo USA.

Výstava beuronského umění v Emauzích. Pořádá Nadační fond Malakim, klášter Emauzy a ARTIK až do 20. září. Komentovaná prohlídka výstavy v Emauzích: 16. září v 17h. Prohlídka kláštera sv. Gabriela 17. září v 17h.

A na závěr pozvánka na první díl cyklu přednášek v břevnovském Kaštanu, věnovaný dílu pražských německy hovořících architektů – koná se v úterý 2. září od 18:30 hodin: Splátka dluhu I. – Architekt Friedrich Ohmann, čelný představitel historismu a secese.