Dynamický Bachner

Středa, 26. Únor 2014 - 0:00
| Napsal:

Jedním z nemnoha světových architektů, kteří zanechali své dílo v meziválečné éře na našem území, byl Erich (Eric) Mendelsohn. Jeho pozoruhodnému dílu a životu v několika zemích je věnována kniha Ity Heinze-Greenbergové, která vyšla v Ostravě péčí Česko-německého fondu budoucnosti.

Mendelsohn-Bachner
Fotoalbum: 
Mendelsohn-obálka
Mendelsohn-Einsteinturm
Mendelsohn-Breslau
Mendelsohn-Bachner - skica
Mendelsohn-Bachner
Mendelsohn-Bachner dnes

Ta publikace čtvercového formátu s českým a německým textem a bohatou obrazovou přílohou nevyšla v Ostravě náhodou: právě tam totiž od roku 1933 stojí jediná Mendelsohnova stavba na území Československa. Jde o obchodní dům Bachner v centru města, na nároží ulic Zámecké a Puchmajerovy, později známý jako Horník nebo Prior. Jedná se o mimořádné dílo ve funkcionalistickém stylu s průčelím obloženým kamennými deskami a proskleným parterem. Autor, známý dynamickými formami svých staveb, dům ozvláštnil velkým terčem s neonovým písmenem "B", umístěným v horní partii nároží. Ten, stejně jako logo obchodního domu na průčelí, už dávno zmizel. Dnes je stavba v neutěšeném stavu, podobně jako další cenný ostravský obchodní palác Textilia od architektky Marie Frommerové.

Kniha německé badatelky Heize-Greenbergové nás ovšem podrobně seznamuje s řadou dalších Mendelsohnových děl i jeho pohnutými životními osudy. Mendelsohn se narodil v roce 1887 ve východopruském městě Allensteinu, dnes polském Olsztynu (Olštýnu), v rodině obchodníka. Studoval národohospodářství a také architekturu v Berlíně a Mnichově, kde byl žákem Theodora Fischera (ten byl mj. autorem Cukerního paláce na Senovážném náměstí v Praze). Mendelsohn navázal kontakty se známou uměleckou skupinou Blaue Reiter, navrhoval expresionistické divadelní výpravy a kreslil. Za války pobýval na ruské frontě. Po návratu si otevřel úspěšný ateliér v Berlíně, cestoval do USA, kde se seznámil s Frankem Lloydem Wrightem, ale také do SSSR nebo Holandska, kde zase navázal kontakt s avantgardní skupinou de Stijl. Pobýval rovněž v Palestině. Po nástupu Hitlera k moci odešel do Anglie, kde později získal britské občanství a založil atelier se Sergem Chermayeffem. Souběžně pracoval několik let také v Jeruzalémě, odkud se nakonec po různých peripetiích dostal do USA, kde pak působil na různých prestižních univerzitách až do své smrti v roce 1953.

Mendelsohnovy stavby najdeme v řadě zemí. V Německu je ikonou dynamického expresionismu nevelká, ale nádherná Einsteinova věž s observatoří ve vědeckém kampusu v Postupimi. Známé jsou i jeho obchodní domy pro firmu Schocken v Chemnitz (Saské Kamenici) nebo Stuttgartu. Jeho berlínská dostavba budovy nakladatelství Mosse inspirovala pražskou architektonickou dvojici Tomáš Pražák – Pavel Moravec k podobné adaptaci bankovního domu na nároží náměstí I. P. Pavlova a Legerovy ulice. Mendelsohnův obchodní palác Petersdorff ve východopruském městě Breslau (dnes polská Wroclaw – Vratislav) byl zase inspirací pro pražského Němce Adolfa Foehra, autora Brandejsova domu na rohu Provaznické a Havířské ulice (dnes Burberry). Podobně velkorysou stavbou je obchodní dům Dobloug v norském Oslu. Charakteristickým rysem těchto Mendelsohnových budov byly kromě monumentálního měřítka oblé tvary nároží, rizalitů nebo arkýřů, kontrastující s jinak pravoúhlou architekturou, a okenní pásy. Další stavby pak najdeme v Petrohradě, Anglii a Izraeli, kde mimo jiné navrhl slavnou vilu pro vědce a pozdějšího prvního izraelského prezidenta Chaima Weizmanna. V Tel Avivu zase pracoval na projektu nové funkcionalistické zástavby, dnes známého Bílého města, památky UNESCO (viz zde). Konečně nelze zapomenout na závěrečnou etapu v USA, kde navrhl několik synagog, vil a výzkumných ústavů zejména v Kalifornii, např. laboratoře Stanfordovy univerzity v Palo Altu.

Z výtvarného hlediska jsou jedinečné Mendelsohnovy jakoby letmo naskicované kresby jeho budov, které odkazují k německému expresionismu, resp. k jeho druhé, méně dekorativní etapě. Vedle Plečnikových prací, Miesovy vily Tugendhat v Brně, Schoderových a Lauterbachových rodinných domů v Liberci a Jablonci nebo domu Bruno Paula na pražské Ořechovce je Mendelsohnův obchodní dům v Ostravě jedním z mála příkladů děl slavných evropských architektů na našem území v meziválečné éře. Kéž by se mu dostalo podobné péče, jako těm výše zmíněným!