Friedrich Ohmann

Středa, 27. Listopad 2013 - 14:56
| Napsal:

Před 155 lety se ve Lvově (Lembergu) narodil významný architekt středoevropského regionu Friedrich Ohmann.

Friedrich Ohmann
Fotoalbum: 
Štorchův dům - foto © Jiří Wagner
Palmové skleníky Vídeň - foto © Zdeněk Lukeš
Muzeum Liberec - foto © Zdeněk Lukeš
Kutná Hora - foto © Zdeněk Lukeš
Kramářova vila - foto © Zdeněk Lukeš
Assicurazioni Generali - foto © Zdeněk Lukeš
Friedrich Ohmann

Mistr neobaroku i secese

Friedrich Ohmann působil také v Praze, kde mimo jiné vedl architektonický ateliér na Uměleckoprůmyslové škole; ta mu teď připravila komorní výstavu, jejímž autorem je Jindřich Vybíral (potrvá do 4. ledna).

Ohmann studoval vídeňskou techniku i Akademii, kde byl žákem Friedricha von Schmidta. Po příchodu do Čech na sklonku 80. let XIX. století se intenzívně zabýval barokní architekturou a my mu vděčíme za rehabilitaci tohoto stylu, který v době národního obrození zůstával ve stínu české renesance. Ohmann napsal o českém baroku rozsáhlou publikaci a podílel se na rekonstrukci kostelů ve Zlonicích a Přešticích. V Kutné Hoře dokonce postavil kapli inspirovanou neprovedeným návrhem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vliv opulentního stylu je pak patrný na řadě dalších pražských Ohmannových staveb, jako je neobarokní dům U Zlatého kříže na Havelském trhu, Valterův palác ve Voršilské ulici nebo dům U Tří bílých beránků v ulici 28. října. Dále je to palác pojišťovny Assicurazioni Generali na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice nebo budova Plodinové burzy na Senovážném náměstí (dnes součást České národní banky). Z interiérů je třeba připomenout úpravy Průmyslového paláce na Jubilejní výstavě 1891 nebo vnitřek karlínského Varieté (dnes Hudebního divadla), který se dochoval dodnes.

Znalost středověké nebo renesanční architektury rakouský architekt zase prokázal na návrzích Štorchova domu na Staroměstském náměstí s Alšovými freskami a domu U České orlice na Ovocném trhu (s průčelím i do Celetné). Ohmann také vítězí v soutěži na budovu muzea v Liberci. V roce 1897 také vzniká jeho projekt paláce Corso na pražských Příkopech, který je označován za první secesní stavbu v naší metropoli. Budovu freskami vyzdobil malíř Viktor Oliva a nás může mrzet, že byla později zbořena (na jeho místě dnes stojí funkcionalistický palác Broadway). Další Ohmannovo secesní dílo mimořádné kvality však najdeme v Hybernské ulici. Jde o hotel Central z let 1898-1900. Ten sice prošel později dosti necitlivou přestavbou, ale alespoň průčelí byl nedávno vrácen původní vzhled. Na konci devatenáctého století Ohmann získává v rakouské metropoli významný post architekta Hofburgu a po smrti prof. Victora Luntze i profesuru na prestižní umělecké akademii. Jeho pražské realizace proto dokončují Ohmannovi věrní žáci Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer.

Ve Vídni získává Ohmann skvělé zakázky, vedle dostavby císařského paláce zejména projekt palmových skleníků nebo úpravy Donaukanalu v Městském parku, přesto s Čechami nepřerušuje kontakt. V Karlových Varech například přestavuje dům U Tří mouřenínů a staví kolonádu nad Zámeckým pramenem, v Praze pak – poté, co na projekt rezignuje Jan Kotěra – převzal návrh rodinného domu pro politika Karla Kramáře a jeho ruskou choť. Rozlehlá vila, umístěná na prominentní parcele někdejšího bastionu Máří Magdalény na hradčanských baštách je pojednána v oblíbeném neobarokním stylu, ale detaily jsou už secesní. Na přání zadavatelky nechybí ani v našem prostředí dosti kuriózní výzdoba ve stylu ruského folklóru. Rusofil Kramář jistě ocenil i štukového lva s medvědem na rizalitu stavby. Dům dnes slouží jako vládní rezidence.

Ohmann byl rovněž autorem několika významných pomníků. Ve Vídni vytvořil se sochařem Hansem Bitterlichem památník císařovny Alžběty (Sissi), v Karlových Varech ve spolupráci s Maxem Hillerem pomník Schillerův. Málo je známo, že měl být rovněž autorem podstavce Myslbekova svatého Václava v Praze, nakonec ale doporučil zadat úkol svému žáku Dryákovi. Friedrich Ohmann byl rovněž respektovaným pedagogem. Na pražské Uměleckoprůmyslové škole patřili k jeho žákům Rudolf Němec, Bedřich Bendelmayer, Alois Dryák, Jiří Justich, Alois Masák, ale také třeba známý grafik Vojtěch Preissig. Řadu českých studentů vedl i na vídeňské akademii. Patřili k nim např. Jaroslav Rössler, Ernst Wiesner, Rudolf Wels, František Krupka, Ladislav Skřivánek, Antonín Blažek, Claudius Madlmayer, František Šrámek a další. Prof. Friedrich Ohmann (1858-1927) patří zkrátka k nejvýznamnějším osobnostem evropské architektonické scény přelomu století; bohužel nebylo u nás dosud jeho dílo adekvátně reflektováno. Díky tedy alespoň za výstavu a doufejme, že se dočkáme i monografie, zaměřené na jeho tvorbu v českých zemích.

Foto autor

Klíčová slova: