Architektura /

Vlastní dům, Praha-Hloubětín

Čajový dům vyrostl na zahradě, která obklopuje starý kamenný dům, jenž je součástí původní hloubětínské osady. Můj spolužák a přítel David realizoval stavbu čajového domu na severozápadní straně pozemku a již při této stavbě jsme samozřejmě počítali s tím, že v další fázi také dojde na postupnou rekonstrukci venkovského stavení, které se dostalo s čajovým domem do přímého kontextu. Vytvořila jsem studii této přestavby, která se stala tématem mojí diplomové práce.

EARCH.CZ , 8. 9. 2009

Starý dům

Jako klín je ze západní hrany pozemku do středu vsazen starý kamenný dům z počátku 19.století. Pokračuje tak v logice zástavby okolních domů osady „V Chaloupkách“. Osada je dnes ostrovem mezi vilkami z poválečného období. Všechny původní domy jsou postaveny rovnoběžně s vrstevnicemi kopce Aloisova. Dům má stejně jako ostatní obyčejný vesnický obdélníkový půdorys a sedlovou střechu s keramickými taškami. Vstup je na středové ose, po jejíž stranách jsou dvě světnice zaklenuté českými plackami. Před vstupem na jižní straně domu je dlážděný dvorek, který je od okolní zahrady a sousedícího lesa oddělen plaňkovým plotem. Příchod k domu má tak svůj vlastní charakter a je vyčleněn jednoznačně z plochy zahrady. Stará hrubá omítka společně s charakteristickým fabionem římsy dodává celému stavení staromilský půvab, který bychom rádi udrželi i do budoucna.  

Nový dům

Ke starému domu chci přistavět nový, především z nedostatku vnitřních prostor, které mi chybí k představě o životě a zároveň i práci v ateliéru, který bude taktéž součástí nového domu. Ale také proto, že nechci žít jen ve staré chalupě. Od začátku projektu je jasné, že musím zachovat středovou osu a symetrii domu, která je i pro všechny domy kolem charakteristická. To znamená najít tu správnou hmotu, která by se harmonicky propojila s domem starým. Stejně tak od začátku cítím, že je třeba novou část domu přiznat, resp. odlišit a nesnažit se dostavbu jakkoliv maskovat nebo ladit v intencích materiálů původního stavení. Další výzvou je fakt, že ze světlíku dnešní půdy je famózní výhled do městské krajiny nedalekých Vysočan.   V průběhu roku jsem ověřovala různé modely přístupů od minimálních řešení přístavby až po nekompromisní pro vesnické prostředí cizorodé tvary. Všechny byly osazeny na středové ose. V půdoryse všechny vyhovovaly požadavkům na dispozice a s nimi související život uvnitř. Zásadní problém však byla jejich hmota, kterou jsem měla spíš tendenci vyvyšovat nad starý dům a dostat se tak ke kýženému výhledu do údolí.

Důležitou etapou v procesu navrhování byla diskuse s Martinem Rajnišem. Přestala jsem se starat o místní limity pozemku a podívala jsem se po půl roce práce na dům znovu, z vrchu a od základů jinak. Spojujícím článkem diskuse stále zůstávala středová osa domu. Tak vznikl dům křížového půdorysu. Jsou to v podstatě domy dva. Nový drží formálně tvar vesnického domu a prochází skrz střed starého domu. Doslova do něj proráží světlo. Je natažený od jižního kraje pozemku u lesa až k severnímu plotu sousedů. Svou kontrapozicí posiluje a zvýrazňuje charakteristické podélné postavení okolních domků. Ve svém kontrastu je důsledný, a tak není zděnou uzavřenou hmotou, ale otevřeným průhledným dřevěným skeletem. V tomto křížovém spojení (dvou tvarově podobných za to materiálově zcela odlišných domů) spočívá jejich vzájemný harmonický kontrast. Jsou to dva domy a přece společně tvoří jeden.

Čajový dům, o kterém je řeč na předchozích i následujících stránkách, vyrostl na zahradě, která obklopuje starý kamenný dům, jenž je součástí původní hloubětínské osady.   Můj spolužák a přítel David realizoval stavbu čajového domu na severozápadní straně pozemku a již při této stavbě jsme samozřejmě počítali s tím, že v další fázi také dojde na postupnou rekonstrukci venkovského stavení, které se dostalo s čajovým domem do přímého kontextu. Vytvořila jsem studii této přestavby, která se stala tématem mojí diplomové práce.

Lenka Křemenová

Foto: eArch
 
Foto: eArch
 
Foto: eArch
 
Foto: eArch
 
Foto: eArch
 
Foto: eArch
 

 

Psáno pro časopis Architekt 03 | 2009

NA OKRAJ | JAK PŘES RŮZNOST ČASŮ OBÝVAT JEDEN SPOLEČNÝ? |ČAJOVÝ DŮM V ZAHRADĚ, PRAHA - HLOUBĚTÍN / DAVID MAŠTÁLKA / A1ARCHITECTS / PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK / RECENZE JOSEF ŠANDA A MICHAL JANATA | KONTEJNER, OKRES PARDUBICE / PATRIK ZAMAZAL, MAJA HORECKÁ NALEVANKOVÁ / MOLO ARCHITEKTI / RECENZE JOSEF ŠANDA | VLASTNÍ DŮM, LETOHRAD / PATRIK ZAMAZAL / MOLO ARCHITEKTI / RECENZE JOSEF ŠANDA | ČSOB PO DVOU LETECH 42 HRÁŇ U SLAVONIC / ROZHOVOR S UŽIVATELEM / PŘIPRAVIL MARTIN VERNER | MRAKODRÁPKY, MLADÁ BOLESLAV - MICHALOVICE / PETR SUSKE / SEA | CHATA NA HOŘE PREIKESTOLEN, NORSKO / REINHARD KROPF, SIV HELENE STANGELAND, DAG STRASS / HELEN & HARD AS | METLA HOUSE, JOENSUU, FINSKO / ANTTI-MATTI SIIKALA / ARKKITEKTI TOIMISTO SARC OY | E3, BYTOVÝ DŮM S DŘEVĚNOU KONSTRUKCÍ, BERLÍN / TOM KADEN, TOM KLINGBEIL / KADEN KLINGBEIL ARCHITEKTEN | S GALERISTOU A KURÁTOREM DANEM MERTOU / PŘIPRAVIL JOSEF VOMÁČKA | STRATEGIE MĚST 19. STOLETÍ 3. ČÁST / TEXT MICHAL JANATA | NA TÉMA „CO SI PŘEDSTAVUJETE POD POJMEM TRVALE UDRŽITELNÁ (EKOLOGICKÁ) ARCHITEKTURA?“ | ARCHICZECH — MĚSÍC ČESKÉ A PRAŽSKÉ ARCHITEKTURY V BERLÍNĚ | YO.V.A.2 MLADÍ VÍDENŠTÍ ARCHITEKTI VYSTAVUJÍ V GJF | ZA FRANTIŠKEM SEDLÁČKEM / TEXT VÁCLAV AULICKÝ | JEŠTĚD F KLECI 2009 | ROZHOVOR SE SOCIOLOGEM JANEM KELLEREM / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA | VÝKLAD PŘEHLUŠUJE POSLEDNÍ MOŽNOST VNÍMÁNÍ / TEXT MICHAL JANATA

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři