ARCHITEKT 1-2/06 | Veřejné prostory & média

Ke konzumaci produktu, který budeme mít rádi a s nímž se identifikujeme. Je v zásadě jedno, jestli takzvaně nadčasově a s větším ohledem na kvalitu provedení, anebo aktuálně a cool (v tom případě je potřeba většího podílu kreativního oddělení).Existují tisíce strategií, jak existovat mezi těmito póly. Existují i pro architekturu, kterou vytvářejí konkrétní lidé za daných podmínek. S více či méně takzvaně osvíceným investorem. Oč méně se veřejný prostor stává snesitelnějším, o to více se daří privátním světům. Rodinné domy, ale i rekonstrukce a vestavby, vily na objednávku oněch osvícených investorů vznikají snáz a častěji. V přítomné „tekuté modernitě“, kdy je obtížné se vůbec rozhodnout, který projekt nebo strategii zvolit, pak lze o světě médií hovořit a psát z mnoha úhlů. Je modernistický projekt tištěného časopisu už mrtvý nebo ještě ne? Čím více je jakýkoliv veřejný prostor atakován marketingovými sděleními a čím více se takovým sdělením sám stává, tím větší roli může hrát určitý typ média. U architektonických časopisů pak – zčásti neprávem – předpokládáme, že budou etablovat jistou nadčasovost a oproti masové magazínové produkci postaví jiné hodnoty, jasnou formulaci a především kvalitní architekturu. Není pravda, že se v době, kdy každý deník masám pravidelně sděluje, jak se úspěšně vyrovnat s tím, že „stavíme a bydlíme“, architektonický tisk dostal na okraj. Samozřejmě: každý televizní hlasatel ve svém obývacím pokoji dovede oslovit mnohem širší skupinu lidí, než kterýkoliv z tuzemských architektonických časopisů. Ale to nikdy nebude jinak. Mediální prostor architektury, tedy reprodukci privátních a veřejných architektonických světů, v tuzemsku dnes vytvářejí celkem čtyři, možná pět časopisů výhradně věnovaných architektuře. Jde o úzce vymezený segment mediálního trhu, který je dlouhodobě podfinancovaný. Na malém tuzemském trhu „zbývá“ pro architektonické časopisy nevelký objem inzertních financí. V porovnání s jinými oblastmi mediálního trhu jde o zlomek čísel. A za aktuálně daných podmínek jich nebude víc. Z koláče, jehož větší část dávno snědli marketingově promyšlenější a poučenější, dnes chtějí jíst čtyři, možná pět jedlíků. Neodhánějí dravější strávníky. Netvoří aliance a nevstupují se „svým“ mediálním sdělením do veřejného prostoru. Nevelký svět tuzemské architektury tak vlastně výrazněji nešíří. Jsme nazpět u otázky: je v dnešní době projekt tištěného časopisu už mrtvý, nebo ještě ne?Radek VáňaAUTOR JE TEORETIK KULTURY A PUBLICISTAPOZNÁMKA ŠÉFREDAKTORAAž v únoru dostává se k tvým rukám, vážený čtenáři, dvojčíslo ARCHITEKTA, označené proto jako 1-2/06. Učinili jsme tak z technickoekonomických důvodů a dále již budeme, jak doufám, pokračovat standardně, v pravidelném rytmu. Prodejní cenu tohoto rozšířeného čísla jsme ponechali nezměněnou. Protože v tomto roce vyjdeme díky dvojčíslu jen jedenáctkrát, obdrží naši celoroční předplatitelé v rámci své platby ještě první číslo ročníku 2007. ARCHITEKT je od tohoto čísla oděn novým kabátkem – změnili jsme po letech tvář obálky a o patnáct milimetrů zvětšili šíři formátu. Evolučním vývojem spějeme i ke změně grafické úpravy vnitřních stránek i k určitým změnám koncepčním, o které se ostatně snažíme v mezích „mírného pokroku“ již od podzimu minulého roku. O konkurenci, která každému vydavateli, tedy i nám, jen a jen svědčí, se ve svém úvodníku zmiňuje autor výše. Věříme, že v ní obstojíme a náš titul trvale ponese známku dobré kvality, ve své kategorii bude patřit k nejlepším a bude i nadále časopisem, který má smysl vytvářet i číst.Julius MacháčekZ obsahu čísla 1-2/06:REALIZACEDům s ateliérem v BrněRodinný dům v Brně/ZDENĚK FRÁNEKNoemova archa/Studenti FA VUT BrnoK podstatě architektury /Jan KratochvílVila v Komořanech/LADISLAV LÁBUS, MAREK NÁBĚLEK, MARTINA NOVOTNÁROZHOVORs Massimilanem Fuksasem /Jacques AllaardHigh Museum, Atlanta, Georgia, USA/RENZO PIANOŠkola v Esechbachtalu v Německu/DETLEF JUNKERSTÉMA DŘEVOSTAVBYStodola v Maxově/MARTIN RAJNIŠ, KAMILA AMBLEROVÁ /H.R.A. Informační centrum Větrný dům v Kryštofových Hamrech (projekt)/MARTIN RAJNIŠ, PATRIK HOFFMAN /H.R.A. Waldorfská škola v Praze-Jinonicích (studie)/MARTIN RAJNIŠ, MARTIN KLODA, PATRIK HOFFMANChata „T“, Jamanakako, prefektura Jamanaši, Japonsko/KAZUNARI SAKAMOTOTropicobar v Ostravě-Porubě/RADIM VÁCLAVÍK, KAMIL MRVABouda – dům služeb v Dobřichovicích/TOMÁŠ KLANCRodinný dům Mořina/ARCHTEAM /MILAN RAK, IVETA RAKOVÁ, LIBOR RYDLO, ALEXANDR SKALICKÝRodinný dům v Rudné u Prahy/ONDŘEJ HOFMEISTERURBANISMUSŘevnice – rozvojová koncepce městaŘevnice – námětová studie/JOSEF PLESKOT /AP ATELIERRekonstrukce Palackého náměstí, ulic Berounská a Opletalova/JOSEF PLESKOT /AP ATELIERArchitektonicko urbanistický koncept lokalit Vrážka a Pod lesem/PETR STARČEVIČ, PETR MACEKREALIZACE Přestavba rodinného domu v Řevnicích/JITKA MALCOVÁ, ALEXANDER MANDIČKomorní scéna Aréna v Ostravě/MARCELA STEINNBACHOVÁ, RASTISLAV JUHÁSPůdní vestavba Holport/JAROSLAV ZIMA, SABINA MĚŠŤANOVÁ /D3A FIALA–PROUZA–ZIMAPROJEKTRevitalizace a rekonstrukce železniční stanice Praha Hlavní nádraží/PATRIK KOTAS, JAROSLAV SMOLA, KAREL HÁJEKROZHOVORs Alenou Šrámkovou A Janem Bočanem /Věra KonečnáOtevřený dopis S.V.U. Mánes Generálnímu ředitelství ČDSOUTĚŽObchodní a bytové centrum a hotel v Chrudimi/PROJEKTIL ARCHITEKTI; LADISLAV KUBA, TOMÁŠ PILAŘ, KATEŘINA JECHOVÁ, MARTIN KLIMECKÝREALIZACEJezerní kostky v Curychu/CAMMENZID EVOLUTIONX. Bienále Architektury v Benátkách /Radomíra SedlákováArchitektura před objektivem /Petr Nedoma/VÁCLAV JIRÁSEKPromosedia svět židlí /Dagmar KoudelkováGrand Prix Obce Architektů 2006Půl století sedacího nábytku z plastických hmot /Stanislav DlabalROZHOVORs Petrem Volfem /Petr PištěkYound Blood – tentokrát z Polska /Martin VernerA 69-REMIXY – jiné vystavení architektury /Radomíra SedlákováLetní olympijské hry v Praze? /Jan NacházelREDAKČNÍ STŮLVÝSTAVY, SOUTĚŽEKRÁTCESUMMARY