Plečnik zemřel před 50 lety
Josip (též Jože, Josef) Plečnik patří k nejvýznamnějším světovým architektům XX. století. Narodil se ve slovinské Lublani v roce 1872, studoval – podobně jako o rok starší zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra – na slavné škole architektury vídeňské umělecké akademie u prof. Otto Wagnera. Pak zůstal ve Vídni, kde získal respekt zejména stavbou Zacherlova paláce, označovaného za jednu z prvních moderních staveb rakouské metropole. V roce 1911 přichází Plečnik do Prahy na pozvání svého přítele Kotěry.
Zdeněk Lukeš , 10. 1. 2007
Přebírá po něm atelier architektury na Uměleckprůmyslové škole, kde pak vychová řadu skvělých projektantů (např. Řepa, Rothmayer, Hilgert, Mezera, Štipl, Feuerstein, J. Fuchs). Plečnik - Zacherlův palác WienPlečnik - hřbitovní areál Žale v LublaniPlečnik - kašna v Lánech Plečnik - lampa na mostě v LublaniPlečnik - Moravská baštaPlečnik - schody do Rajské zahradyV roce 1920 je pak na doporučení spolku Mánes pověřen prezidentem Masarykem úpravami zpustlého areálu Pražského hradu (viz též zde) a také letní rezidence v Lánech. Plečnik plní nelehké zadání: vytvořit z Hradu sídlo hlavy demokratického státu, tj. zpřístupnit ho veřejnosti a doplnit o nové prvky. Plečnik se inspiroval nadčasovou architekturou Středomoří a umístil do hradních zahrad a nádvoří mnoho elementů: obelisk, pyramidu, altány, kamennou mísu – které usadil do významných těžišť. Snížil jižní obrannou zeď a symbolicky tak znovu propojil Hrad s městem. Upravil i některé interiéry včetně asketického, a přesto důstojného bytu prezidenta v Novém paláci. Některé jeho smělé nápady na úpravu okolí Hradu však zůstaly nerealizovány. V posledních letech své činnosti, tj. po roce 1930, pak čelil silné vlně kritiky konzervativních kruhů, zatímco mladá avantgarda naopak Plečnika obdivovala. Sám pak rezignoval na post hradního architekta v roce 1935, v jeho stopách však ještě nějakou dobu pokračoval Otto Rothmayer. Plečnik - sloup na Moravské baštěPlečnik - trojmostí v LublaniPlečnik - kostel Nejsvětějšího srdce Páně - Foto: Jiří WagnerSouběžně s úpravami Hradu probíhaly i četné Plečnikovy práce pro rodnou Lublaň. Navrhl tam nový urbanismus a řadu staveb – univerzitní knihovnu, centrální náměstí, kostely, mosty přes Lublanici atd. Plečnik žil velmi skromně ve svém malém domku ve slovinské metropoli. Práce pro Hrad bral jako velkou poctu a prováděl je zadarmo. V Praze nám zanechal ještě jednu významnou stavbu – kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, který nyní aspiruje na statut památky UNESCO. Josip Plečnik zemřel právě před 50 lety v rodné Lublani. Psáno pro Týden.
