Report: české stavebnictví

Pokud budeme srovnávat české stavebnictví se stavebnictvím států EU, zjistíme, že od roku 2000 vykazuje druhý nejrychlejší růst, lépe si v této charakteristice vede jenom Irsko. V podílu stavební produkce na HDP je na čtvrtém místě. Dobře si také Česko vede pokud srovnáváme intenzitu stavění v eurech na obyvatele v paritě kupní síly, tam obsadilo 11. místo, předběhlo i takové země jako Německo, Francii nebo Velkou Británii. Na druhé straně v bytové výstavbě se pohybujeme v druhé třetině zemí EU a nejhorší je situace v dostupnosti bytů, kde patříme k posledním. Ve spodní polovině žebříčku se pohybujeme také v porovnávání produktivity práce, i přesto, že se výrazně zvýšila a činí 70 % výše u starých zemí EU.Ceny stavebních prací u nás tvoří asi 60 % cen v EU, důvodem jsou nízké náklady vstupů. To se však brzy změní, protože lze očekávat zvýšení ceny lidské práce z důvodu nárůstu mezd, důležitým faktorem jsou také zpřísňující se normy na vybavení staveb, důraz na bezpečnost práce a ochrany životního prostředí. Ztěžují se i finanční podmínky zakázek jako pojištění, jistiny nebo garance. A samozřejmě se projeví také růst cen energií. ČEZ je sice nejziskovější česká firma, čistý zisk jen za první pololetí činil přes 16 miliard, přesto nebo právě proto se bude opět zdražovat. U podniků to může činit až 14 procent. Jen na dani z příjmu utržil stát letos 5 miliard korun a jako dvoutřetinový vlastník obdrží i podíl z dividend. Podívejme se na nejvýznamnější segment našeho stavebnictví – dopravní stavby. Rychlost výstavby ovlivňuje finanční a územní připravenost. Svoji roli tu hraje nátlak nevládních organizací ochránců životního prostředí, a ekologických aktivistů. Dalším problémem je výkup nemovitostí a pozemků a to, že stavby, které se budou realizovat v roce 2010, musí již nyní být ve fázi územního rozhodnutí. Fond byl financován především z výnosů privatizace, proto bude nutné zajistit nové finanční zdroje. Určitou kompenzaci představuje zpoplatnění formou elektronického mýta, to ovšem stačit nebude a dofinancování přímou dotací ze státního rozpočtu není příliš praktické kvůli výkyvům státního rozpočtu.ČR má plán vystavět 1007 km dálnic a 1150 km rychlostních komunikací. Podle původní dopravní politiky vlády měly být dokončeny do konce roku 2010. Na počátku příštího roku bude zbývat k dobudování 378 km, tedy plná třetina celkové plánované délky. Rychlostních komunikací zbude k realizaci ještě téměř 60 %. Ve finančním vyjádření je to přibližně 300 miliard korun. Z dosavadního přehledu financování pozemních komunikací (bez silnic II. a III. třídy, které jsou financovány z rozpočtu krajů) nepřekročila roční částka 30 miliard. Je patrné, že ani dvojnásobná částka by nestačila pokrýt finanční potřebu k dodržení termínu v roce 2010. Přitom pro podporu dopravního stavebnictví mluví řada argumentů. Rozšiřování dopravní infrastruktury má pozitivní vliv na podnikatelské aktivity, přináší nové pracovní příležitosti, snižuje nezaměstnanost. Výstavba dálnic představuje pro danou oblast omezení exhalací, snižování hlučnosti, pozitivní vliv na životní prostředí a v neposlední řadě také zvýšení bezpečnosti provozu. Snižují se tak výdaje ve fondu zaměstnanosti, ve státním rozpočtu nebo u zdravotních pojišťoven.Pojďme se ještě na chvíli podívat na bytovou výstavbu. V dokončených bytech na 1000 obyvatel jsme na předposledním místě v EU. Situace není lepší ani v porovnávání obytné plochy, počtu osob v bytě nebo užitné ploše bytu. I přes klesající počet obyvatel je poptávka po bytech stále vysoká. Je to dáno tím, že mladí lidé chtějí bydlet mimo byt rodičů, prodlužuje se věk, je vyšší rozvodovost, lidé si pořizují druhý byt v místě zaměstnání, jsou vyšší nároky na standard bydlení. Pro probuzení bytové výstavby je důležitá státní podpora nové výstavby i oprav bytů, například úrokové dotace na splácení úvěrů na rekonstrukce panelových domů – program PANEL nebo úvěry mladým lidem na pořízení nebo modernizaci bytu. Pro stavebnictví bude do budoucna důležité čerpání financí ze strukturálních fondů EU a nesnižovat veřejný dluh na úkor investic. Stát by také měl pokračovat v investičních pobídkách nebo podporovat dostupnost hypotéčních úvěrů a stavební spoření. Aby byl dostatek finančních prostředků na investice, je nutné, aby se hrubý domácí produkt udržel na hranicí tři a půl procenta. Pro zahraniční investory je také nezbytná pevná vláda a sestavení státního rozpočtu. Titulní foto: Zombux