Na cestě k dokonalé kuchyni nevynechejte žádný krok, říká šéf prémiové truhlárny Michal Šíma
Jak poznat opravdu dobrou kuchyň? Musí mít kvalitní detaily, materiály i kování. Potvrzuje to dlouholetá praxe truhlářů z firmy DEVOTO
DEVOTO , 16. 3. 2026 / Advertorial
Co dnes podle vás znamená „dobrá kuchyň“? Změnilo se to v posledních letech?
Vnímáme posun v tom, že klienty zajímají více souvislosti se zbytkem interiéru - kuchyně jsou stále častěji součástí obývacích prostor. Řeší se návaznosti na ostatní prvky, světlo, materiály ale i kvalita kování. Kuchyň se stává jedním z nejdůležitějších prvků bytu.
Když si chce člověk pořídit kuchyň, má tři základní možnosti – kuchyňské studio, truhlář živnostník a zakázková truhlárna se specializací. Jak se v tom má laik zorientovat?
Je dobré si na začátku říct, co od kuchyně očekávám. Pokud hledám rychlé řešení s jasným rozpočtem a nemám čas nebo nechci kuchyň moc řešit, studio může dávat smysl. Pokud chci individuální přístup, truhlář živnostník může být dobrá volba. Ve chvíli, kdy ale řeším složitější prostor, vyšší nároky na detail, kombinaci různých materiálů, začíná dávat smysl zakázková výroba, kde se všechno přizpůsobuje konkrétnímu projektu.
V čem je podle vás největší rozdíl mezi kuchyňským studiem a truhlárnou se specializací na kuchyně a interiéry?
Studio pracuje s hotovým systémem. Má předem definované moduly, rozměry, řešení a materiály s dekory, které skládá dohromady. Truhlárna naopak začíná od nuly – řeší konkrétní prostor, konkrétní potřeby a hledá optimální řešení bez omezení katalogem. Ten rozdíl je hlavně ve flexibilitě a v tom, jak hluboko se jde do detailu ať už prostoru, materiálů nebo konstrukci nábytku.
Malé truhlárny (živnostníci) často působí velmi osobně a sympaticky. Kde ale mohou narážet na limity?
Limitem bývá často kapacita, technologické zázemí nebo návaznost procesů. U složitějších realizací je potřeba zvládnout nejen výrobu, ale i přípravu, dokumentaci, koordinaci a přesnou montáž. To už vyžaduje širší tým a zkušenosti s většími projekty.
Co tedy definuje specializovanou zakázkovou truhlárnu? Je to jen o materiálech, nebo spíš o přístupu?
Materiály jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. Rozdíl je v přístupu k celému procesu. “Hi-end” truhlárna pracuje s detailní přípravou, výkresovou dokumentací, řeší návaznosti ještě před výrobou a má kontrolu nad každým krokem. Důležitá je i schopnost komunikovat s architekty, subdodavateli a přetavit návrh do reality podle představ zákazníka.
Jak vypadá proces, když za vámi přijde klient s představou kuchyně? Co se děje od první schůzky po realizaci?
Pracujeme se dvěma typy zákazníků. Jedni přicházejí s projektem od architekta/ky - s těmi konzultujeme vhodnost materiálů, možnosti provedení s ohledem na detail s návazností na rozpočet a termíny. Druhý typ jsou klienti, kteří chtějí Devoto, základní představu mají, ale potřebují kuchyň i navrhnout. Začíná to pochopením zadání a prostoru. Následuje návrh a jeho postupné zpřesňování. Klientovi připravujeme vizualizaci a hledáme ty nejvhodnější materiály. V obou případech je extrémně důležité detailní zaměření prostoru s ohledem na jeho nuance (křivosti zdí, zakončení rozvodů, etc.) Neméně podstatná je i výkresová dokumentace, kterou si vždy před zahájením výroby s objednatelem schvalujeme. Následně jde projekt do výroby. Díky tomu víme, že jsme se oboustranně pochopili a nic nás nepřekvapí.
Na “kancelářskou” část navazuje výroba. Na dílně je několik výrobních týmů. U nás platí, že co si kdo vyrobí, to si i namontuje - tedy plná zodpovědnost za každý detail. Veškerý nábytek, který odchází z dílny, jsme předem smontovali a vyzkoušeli. Díky tomu odhalíme případné chyby ještě ve výrobě. Cílem je, aby montáž u klienta trvala co nejkratší dobu a byla co nejčistší.
Dělají lidé při plánování kuchyně nějaké opakující se chyby? Něco, co si uvědomí až pozdě?
Často se podcení funkce ve prospěch vzhledu. Nebo se neřeší detaily, které na první pohled nevidíte – vnitřní členění, návaznosti, otevírání. Tyhle věci pak ovlivňují každodenní používání víc než samotný design. Obrovské téma jsou materiály. Skoro každý má své pro i proti - bavíme se o údržbě, ceně, složitosti případných oprav. Například černý matný material se hůře udržuje. U dřeva a dýhovaných materiálů se musí povrchy častěji obnovovat. Lak je drahý na opravu. Tyhle nuance s vámi kuchyňské studio neřeší a živnostník na to nemá většinou kapacitu.
Kdy dává smysl investovat víc do zakázkové výroby a kdy to naopak není nutné?
Pokud bydlím v nájmu nebo mám standardní požadavky, může být řešení à la Ikea naprosto dostačující. Zakázková výroba dává smysl ve chvíli, kdy řeším atyp, detail, kvalitu nebo dlouhodobou hodnotu. Není to vždy nutné, ale v některých projektech je to jediná cesta, jak dosáhnout očekávaného výsledku.
Jak je to s časem dodání? Platí, že nejrychlejší je kuchyňské studio?
To nemusí být pravda. Záleží na složitosti projektu. Pokud k nám přijde zákazník s jasnou představou, jsme schopni mu kuchyň na zakázku dodat do 4 týdnů.
Více k tématu
Co lidé často nevidí, ale zásadně ovlivňuje kvalitu kuchyně?
Podle nás jsou nejdůležitější tyto body: komunikace s klientem, pochopení zadání, příprava výroby, kvalita zpracování, dobré kování a hlavně montáž. To jsou věci, které nejsou při výběru dodavatele vidět, ale rozhodují o tom, jak bude kuchyň fungovat po letech. Hodně práce se odehrává právě v detailech a i sebekrásnější kuchyň může dopadnout tragicky, když se nepovede montáž.
Co byste doporučil lidem kteří se pro novou kuchyň právě rozhodují?
Ať si položí pár jednoduchých otázek.
- Na jak dlouho kuchyň plánuji?
- Kolik jsem ochoten investovat?
- Kolik času chci přípravě své kuchyně věnovat?
- Jakou péči ze strany dodavatele očekávám?
Podle toho si pak mohou vybrat dodavatele. Samozřejmě, je potřeba se ještě ptát na reference a také si s dodavatelem dojednat osobní schůzku. Když všechno zaklapne, kuchyň bude stoprocentní.
